Čtyřhodinová pracovní doba? Naučte se radši podnikatelské řemeslo

Když v poslední době navštívím nějakou konferenci nebo networkingou událost, překvapuje mě, jak moc lidí působí na periferii IT průmyslu. Guruové sociálních médií, SEO (Search Engine Optimization, webové optimalizace) „ninjové“, blogeři a podobní. Celé kliky IT verzí klubových promotérů, zkrátka lidé, co se starají o to, aby měla jejich branže pořádný hype.

„Hackni svoji cestu k úspěchu.“ „Potkej ty pravé lidi.“ „Staň se obchodní superstar.“ Ti lidé objevili zázračný recept. Chlubí se, jak si na webovém byznysu vybudovali pasivní příjem a jak cestují po celém světě, zatímco my obyčejní smrtelníci otročíme od devíti do pěti ve svých zaměstnáních.

Nenechte se rozptylovat

Každý hledáme nějaká aspoň trochu zázračná řešení. Tihle lidé ovšem, jak se zdá, našli opuštěnou továrnu na zázraky. A co víc, našli také početná publika, kterým můžou svoje kouzla masově prodávat. Nejkřiklavějším příkladem jsou někteří stoupenci knihy Tima Ferrisse Čtyřhodinový pracovní týden. Nejde přitom o knihu samotnou. Ferris rozhodně přináší některé zajímavé tipy na řízení zdrojů způsobem, který nejefektivněji zúročí vynaložené úsilí. Skutečný problém je až mentalita „hackni svoji cestu k úspěchu“, kterou kniha rozšířila mezi podnikatele.

Takový způsob myšlení je v přímém protikladu ke všemu, co o podnikání vím. Narážím na něj co chvíli – když někoho slyším mluvit o skvělém nápadu, na který by si sehnali nějakého mladého vysokoškoláka, který se vyzná v programování, nebo o outsourcování vývoje produktu na levné vývojové centrum ve třetím světě. Je to způsob myšlení, které redukuje podnikání na sérii networkingových událostí a fundraisingových mítinků, potažmo šťastných obchodních kontaktů, namísto skutečné distribuční strategie. Je to velmi pasivní přístup k tak vážnému závazku, jakým je podnikání.

Co tady úplně chybí, je smysl pro řemeslo; upřímná víra, že hlavním klíčem k úspěchu je něčí odbornost a vědomé soustředění na vlastní specifické dovednosti, a ne bláznivý slalom mezi sériemi hacků a ochcávek. To, co se dneska odehrává na periferii IT – jako třeba mrskání smotaným ručníkem, jaké je k vidění na Twitteru v podání IT celebrit nebo klepy v titulcích TechCrunche –, to v žádném případě není smysluplný základ byznysu, kterým byste se mohli živit. Ani počet schůzek na kafi, které si zapíšete do kalendáře, ani množství networkingových sešlostí, které navštívíte, vašemu podniku pevné základy nepostaví. Tyhle věci jsou v lepším případě třetiřadé, v horším případě prostě jenom normálně rozptylujou pozornost.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Startup učitel

Pokud chcete uspět, musíte hromadit a využívat odbornost, expertní znalosti. Do čehokoli, co podnikáte, buď vložíte nějakou svoji odbornost – nebo se jenom vezete. Motorem podnikání jsou jenom lidé s opravdovou expertní znalostí – a jejich odbornost vychází ze zvídavosti, a z takového myšlenkového nastavení, ve kterém svůj podnik berou smrtelně vážně.

Startup jde ve své podstatě intenzivní kurz v budování odbornosti. Startupy jsou specifické naprostým nedostatkem zdrojů. A nedostatek prostředků nutí zakladatele, aby své schopnosti rychle přizpůsobili požadavkům projektu.

„Nevěděl jsem, co si počít s X, tak jsem musel zjistit, jak na to.“ Tohle obvykle slýchám od úspěšných zakladatelů. Naproti tomu takové „Nedařilo se mi najít nikoho, kdo by si věděl rady s X, tudíž jsem musel přehodnotit, jestli ten projekt vůbec spouštět“ je známý refrén neúspěšných zakladatelů.

Pokud se rozhodnete čelit téhle výzvě, velmi brzo zjistíte, že startup je vlastně takový váš učitel. Je skvělým lektorem zejména z toho prostého důvodu, že vyžaduje akumulaci vědomostí – dostatečně rychlou na to, abyste udrželi startup naživu.

Zakladatel startupu, ze kterého by se ve větší společnosti mohl snadno stát specialista, se ve startupu musí velice rychle adaptovat v souvisejících technických oborech a rozšiřovat svoji odbornost. Nemá prostě lidi, aby mohl některé úkoly přenechat specialistům.

Nakonec to platí i pro řešení úkolů v netechnických záležitostech, ať už je to obchod, finance, marketing, management nebo design. Musíte se do určité míry zorientovat ve všech těchto odvětvích, protože v raných stádiích vývoje firmy jednoduše nemáte nikoho, kdo by si vzal to nebo ono na starost.

Jak tak prozkoumáváte dosud neprobádaná teritoria a jste nucení čelit protivětru nejrůznějších startupových výzev, zjišťujete, že startup je vlastně katalyzátor profesního a osobnostního růstu. Tenhle růst by se chtělo označit za jistou nepeněžitou dividendu; zkušenost s každým drobným úspěchem proti nepříznivým vnějším podmínkám je nedocenitelná.

A to je důvod, proč je pasivní nastavení hlavy à la čtyřhodinová pracovní doba tak sebedestruktivní. Lenošit někde na pláži nebo scestovat svět a nepracovat přitom na svojí odbornosti, to je profesní fušeřina.

Pro příště

A taky je to pořádně nepraktické. Žádná uznávaná firma nevznikala pasivně. Pasivní nastavení vede lidi k úvahám typu „Mám skvělý nápad, najmu si tým lidí, aby ho zrealizovali“ nebo „Mám skvělý kontakt, který nám bude řídit obchody“ – zatímco já si budu hrát na vizionáře v polstrovaném ušáku. Startupová pohřebiště jsou plná vizionářů bez odbornosti nebo výkonných dovedností – a není to kvůli ničemu jinému, než že nápady se samy nerealizují, uskutečňují se až intenzivní prací schopných tvůrců.

A co je nejdůležitější, pokud budete žít v bludu, že byznys je jen série hacků a transakčních vztahů, nikdy se vám nepodaří nashromáždit odborné znalosti, které vaše budoucí já i s vaším budoucím byznysem budou nezbytně potřebovat, mají-li uspět. Startup samozřejmě zůstává vaší odborností nedotčený, být expert je zkrátka neefektivní. Expertní znalosti vám nicméně umožňujou překonávat těžkosti, které vás při budování podniku potkají. Nepracujete zkrátka jen na nápadu, který leží bezprostředně před vámi, ale shromažďujete při tom i vědomosti, které vám pomůžou uspět v příštích projektech.

Je to expertíza a smysl pro řemeslo, co umožňuje někomu, jako je Elon Musk, aby skákal z projektu na projekt a ze sektoru do sektoru a dokázal se při tom vyrovnat i s nejsložitějšími problémy. Vůbec nejde jenom o to, že má dobré nápady. Jde o způsob, jakým ovládl jednotlivá odvětví byznysu, ten mu umožňuje fungovat jeho výjimečným způsobem. Elon Musk je ztělesněním interdisciplinárního studenta vlastního podnikání.

Jestliže se pro něco chcete co nejlíp připravit, pracujte na tom dlouhodobě. Využijte výzev, kterým čelí váš byznys dneska, a staňte se ve svém oboru mistrem. Neexistuje žádná záruka, že každý z vašich podniků uspěje, ale v dlouhodobé perspektivě se štěstí přiklání k mistrům.

Autor založil firmu ZenPatient. Z anglického originálu, který vyšel na Hackermoon.com, přeložil pro Finmag Kamil Hrabal