Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Česká montovna se přehřívá. I kvůli kurzu

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda | 28. 3. 2018 | 15 komentářů | 6 339

Trh práce se přehřívá. Výroba přitom stále vykazuje nízkou přidanou hodnotu. Ve světle mezinárodního výzkumu lze tvrdit, že se silnější korunou by se ekonomika posunula o „vývojový stupeň“ výš.

Česká montovna se přehřívá. I kvůli kurzu

Česká ekonomika má stále ráz montovny. Nejde o to urážet tuzemský průmysl ani nikoho z těch, kdo v něm pracují. Výraz „montovna“ je jen mediálně praktické označení pro ekonomiku s nízkou domácí přidanou hodnotou celkového exportu. V Česku je tato přidaná hodnota podle aktuálních dat OECD 53,4 procenta. To nás řadí na spodní řádky v příslušné tabulce téže organizace. Drtivá většina ekonomicky vyspělých zemí vykazuje hodnoty v pásmu od 65 do 85 procent. Fakt, že v Česku sídlí pár podniků, které patří k evropské, nebo dokonce světové špičce, zkrátka ještě neznamená, že jsme přestali být montovnou. Nepřestali.

Rok po ukončení jsou intervence stále s námi

Od loňska jsme navíc montovna, která se přehřívá. Loni i letos nominální mzdy rostou tempem sedmi až osmi procent, při stále ukotvené inflaci. Produktivita práce ale stoupá měrou ani ne poloviční. Takový stav není střednědobě a dlouhodobě udržitelný. Potenciálně ohrožuje konkurenceschopnost našich firem. Extrémně nízká míra nezaměstnanosti, nejnižší v zemích Evropské unie, která přehřívající se trh práce charakterizuje, představuje žádoucí stav možná ze sociálního úhlu pohledu. Ekonomicky se ale jedná o nerovnovážný stav, který snadno může být předzvěstí cyklického útlumu.

Že se naše montovna přehřívá, má víc příčin. Ve světle loni skončené měnové intervence má smysl se ptát, jestli jednou z nich je i umělé oslabování koruny. Česká měna je i dnes – takřka rok po ukončení intervence – výrazně slabší, než kdyby k intervenci nedošlo. Vůči euru je slabší až skoro o dvě koruny oproti hypotetickému scénáři bez intervence. Takzvaný férový kurz totiž činí 23,50 až 23,80 koruny za euro. Výraz „férový kurz“ je další mediálně praktickou zkratkou, která značí nominální kurz souznící s reálným rovnovážným kurzem a očekávaným inflačním vývojem.

Když intervence v roce 2013 začínala, oslabila koruna jak nominálně, tak reálně. Nicméně se předpokládalo, že intervence vyvolá rychlejší růst cenové hladiny a ten že i při nadále nominálně oslabované koruně vrátí reálný kurz – zohledňující právě i inflaci – na rovnovážnou úroveň. To se ale nestalo, „průsak“ slabšího kurzu do cen zaostal za očekáváním. Tuzemští vývozci mají stále i dnes k dispozici „polštář“ nominálně slabší koruny, byť už není tak velký jako v době, kdy intervence probíhala.

Jak to, že je koruna stále slabší, když už jí v posílení naše centrální banka takřka rok nebrání? Objem intervence čítající přes dva biliony korun byl masivní, protože masivní byla i poptávka po korunách. Její spekulativní složka představuje bezmála dvě třetiny celkového intervenčního objemu. Spekulanti postupně vybírají své výnosy z posílení koruny a tím tlumí její zhodnocování. Pokračovat tak můžou ještě dalších pět let, protože spekulativní, intervencemi stimulovaná poptávka po korunách přesáhla až šestinásobně roční reálnou poptávku po nich, danou zejména pokračujícími přebytky ze zahraničního obchodu. Čili koruna z důvodu intervence může být pod svojí férovou úrovní bezmála jedno celé desetiletí. Oslabení měny má tedy dlouhodobý ráz, nejde jen o krátko- nebo střednědobou záležitost.

Slabá měna demotivuje

Rozlišení mezi krátkodobým a trvalejším oslabením měny je přitom zásadní. Letos v únoru publikoval odborný žurnál The World Economy studii (Bo-Young, Ju Hyun, 2018), která zkoumá dopad oslabení měny na produktivitu firem. Vychází z analýzy dat tisíců jihokorejských firem v letech 2006 až 2013, tedy včetně let 2007 až 2009, kdy korejský won znatelně oslaboval. Jihokorejská ekonomika je přitom stejně jako ta česká malým a otevřeným hospodářstvím.

Klíčovým závěrem studie je, že trvalejší oslabení měny umrtvuje inovační úsilí firem, protože slabší měna jim poskytuje „polštář“, na kterém mohou – co se růstu produktivity týče – zahálet, aniž to bezprostředně ohrožovalo jejich konkurenceschopnost.

Zatímco trvalejší oslabení měny tedy podvazuje růst produktivity, její posilování naopak růst produktivity podněcuje. Patrné je to třeba z dat z období let 2000 až 2002 (Moxnes, Ekholm, Ulltveit-Moe, 2012, pdf), kdy hodně posilovala norská koruna. Náročnější situace, které tamní firmy při silnější měně musely čelit, přispěla k růstu míry nezaměstnanosti. Ta v Norsku v letech 2000 až 2004 stoupla z 3,4 na 4,5 procenta. Zároveň se ale průkazně podílela na růstu produktivity exportujících firem. Švýcarská data z let 1998 až 2012 (Švýcarsko je opět jako Česko malou a otevřenou ekonomikou) zase dokládají (Siegenthaler, Kaiser, 2016), že zhodnocení měny snižuje zaměstnanost pracovní síly s nízkou kvalifikací, zatímco zvyšuje zaměstnanost té s vyšší kvalifikací, aniž přitom byla zásadněji dotčena celková úroveň zaměstnanosti.

Sečteno, podtrženo: na skutečnosti, že jsme přehřívající se montovna, nese svůj podíl evidentně i kurz. V kontextu závěrů mezinárodního výzkumu lze říci, že trvaleji slabší koruna opravdu firmy demotivuje od inovačního úsilí a investic do zvýšení produktivity. Je možné, že při silnější koruně by česká ekonomika vykazovala o něco vyšší míru nezaměstnanosti – v kontextu Evropské unie by ale pořád byla podprůměrná. Přitom by ale v rámci snahy o rychlejší růst produktivity existovala silnější poptávka po pracovní síle s vyšší kvalifikací. Jinými slovy, při silnější koruně by se český trh práce nepřehříval a na rozdíl ode dneška bychom už se přesvědčivě ubírali cestou ze stádia montovny vstříc vyššímu „vývojovému stupni“ ekonomiky.

Psáno pro iHNed.cz

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag červen 2021Zdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz

Autor článku

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Vydal dva sborníky rozhovorů (nejen) s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii.Osobní web Lukáše Kovandy