Obchodní válka proti nejchudším na světě

Ekonomové, politici i veřejně známé osobnosti vyslovují obavy z hrozících odvetných obchodních bariér. Rozsah potenciálních škod je nedozírný. Nové překážky brzdící volný obchod nejsou nic dobrého pro nás, navíc ale podkopávají nejlepší příležitost změnit k lepšímu životy miliardy nejchudších lidí světa a získat bohatství v každoroční hodnotě bilionů dolarů.

Je rozumné upozornit, že za volnější obchod se něco platí. Značná část postojů, které dnes vyjadřují politické špičky, souzní s názory, o které se opíraly bouřlivé protesty proti mezinárodnímu obchodu v 90. letech. Odrážejí skutečnost, že každá obchodní dohoda připraví nějaké lidi o práci a část propuštěných jinou práci nenajde.

Negativní dopady se dřív často koncentrovaly do určitých oblastí a konkrétních průmyslových odvětví (historicky třeba do takzvaného rezavého pásu Spojených států), kde výroba může být nákladnější a méně efektivní než v jiných zemích. Jedna studie naznačuje, že pokud se nepříznivé důsledky těchto účinků sečtou, v zásadě odkrojí víc než pětinu celkových přínosů obchodu.

Nejvýkonnější nástroj rozvoje

To je sice třeba brát v úvahu, ale je to jen dílek celkové mozaiky. Přínosy volnějšího obchodu nejsou nikde vidět lépe než na trzích a v obchodech celého světa. V Nairobi, Šanghaji, Pittsburghu, Lisabonu i Melbourne se spotřebitelům za nižší ceny nabízí mnohem širší paleta zboží, než by kterákoli země dokázala sama vyrobit.

Tento levnější dovoz tlumí inflační tlaky. V USA se odhaduje, že na každé procento tržního podílu obsazené importem od nízkonákladových producentů, jako je Čína, připadá pokles cen o dvě procenta.

Levnější zboží přitom znamená, že za své peníze dostaneme víc. Podle zprávy pro Bílý dům z roku 2015 si středostavovští Američané můžou za své peníze koupit o 30 procent víc, než kdyby nebyl žádný volný obchod. Toto zvýšení kupní síly je ještě zřetelnější u nejchudší desetiny amerických spotřebitelů, kteří si můžou koupit o 60 procent víc, než by si jinak mohli dovolit. Obchodní válka by nejsilněji zasáhla právě americkou dělnickou třídu, které se přitom slibuje, že jí obchodní bariéry přinesou výhody.

Přínosy volného obchodu ale výrazně přesahují možnost nakupovat levnější spotřebiče a potraviny. Celosvětově je volný obchod zdaleka nejvýkonnějším nástrojem rozvoje, jaký kdy kdo vymyslel. Volnější přeshraniční obchod snižuje rozdíly v příjmech. Zpráva pro Bílý dům z roku 2015 například zjistila, že snížení cel o deset procentních bodů vede k poklesu mzdových rozdílů mezi muži a ženami o jeden procentní bod a že snižování cel odbourává také mzdové rozdíly založené na rase a imigračním postavení.

Zvýšená obchodní otevřenost se navíc spojuje s nižší kojeneckou úmrtností a vyšší očekávanou délkou života, zejména v rozvojových zemích. Volný obchod postupem času umožňuje pracujícím přesun do efektivnějších odvětví, a v důsledku vyšší mzdy, zvýšení investic do infrastruktury a dynamičtější ekonomika. Vůbec nejvýznamnější je, že volný obchod je oporou hospodářského růstu, který zbavuje chudoby další miliony lidi.

Nepopulární požehnání

Někteří lidé se obávají, že přínosy hospodářského růstu jdou k dobru pouhé hrstce oligarchů. Vzdor veškerým řečem o nerovnosti a obavám, že přínosy růstu nejsou „sdílené“, ale výzkum Světové banky dokládá, že když ekonomiky rostou, příjmy chudých domácností stoupají v přímé úměře k celkovému růstu příjmů.

Výhodnost otevření ekonomiky volnějšímu obchodu ukazují nedávné dějiny. Je pozoruhodné, že za posledních dvacet let se podíl světové populace žijící v krajní chudobě snížil téměř na polovinu. Jak podotýká ekonom z Oxfordské univerzity Max Roser, během posledních 25 let mohly noviny den co den tisknout titulek Lidí v krajní chudobě od včerejška ubylo o 137 tisíc.

Jednoduše řečeno, volný obchod přináší planetě víc dobrého než jakákoli jiná jednotlivá politika, program či projekt kdekoli na světě. Skutečnou tragédií nynějších událostí je tedy to, že se svět odklání od posilování budoucí volnosti a prosperity.

Výzkum zadaný Kodaňským konsenzem, mým think tankem, dospívá ke zjištění, že kdyby se podařilo dovést do konce globální rozhovory o volném obchodu zahájené v Dauhá – což se ještě před několika lety zdálo reálné, ale teď je taková vyhlídka téměř nepředstavitelná – během 15 let by se snížil počet lidí žijících v chudobě o 145 milionů a svět by byl bohatší o 11 bilionů dolarů. Tři pětiny tohoto bohatství by připadly na rozvojové země, což odpovídá tisíci dolarům na osobu ročně navíc do roku 2030. I kdyby pětinu těchto přínosů okrájely náklady na přerozdělování, stále by se jednalo o přínos pro lidstvo v hodnotě devět bilionů dolarů.

Vlády by tedy rozhodně prostřednictvím rekvalifikačních kurzů a přechodné sociální péče měly vynakládat víc na pomoc těm, jimž dohody o volném obchodu uškodí. Přehlížet ale přínosy v hodnotě devíti bilionů dolarů kvůli škodám ve výši dvou bilionů nedává nejmenší smysl.

Britský historik Thomas B. Macaulay v roce 1824 podotkl, že „volný obchod – jedno z největších požehnání, jež vláda svému lidu může udělit – je téměř ve všech zemích neoblíbený“. Od roku 1820 se rozsah globální chudoby zmenšil z 94 procent lidí na méně než 10 procent – především díky volnému obchodu. Přesto je i dnes nadávání na volný obchod natolik populární, že Trumpova administrativa může začít rozleptávat jednu z vůbec nejlepších rozvojových politik. To musí skončit. Relativně malým a napravitelným ztrátám způsobeným obchodem se nesmí dovolit, aby převážily nad obrovskými výhodami, jež obchod přináší.

Pro Finmag přeložil David Daduč
Copyright: Project Syndicate 2018

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag