Boj proti změně klimatu prázdná břicha nenaplní

Statistiky po deset let říkaly, že svět hladoví míň a míň. Přišla ale změn: podle nejnovějších údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 2016 hladem trpělo 815 milionů lidí, o 38 milionů víc než v roce 2015, podvýživou jsou ohroženy milion lidí.

Náš think tank Kodaňský konsenzus dlouhodobě zaměřuje svůj výzkum tak, abychom pomohli nasměrovat pozornost i zdroje k opatřením, která by na podvýživu reagovala co nejúčinněji, a to jak celosvětově, tak i v konkrétních zemích, jako je Haiti a Bangladéš. Bohužel existují znepokojivé signály, že se svět v boji s hladem zaměřuje na špatné cíle. FAO přičítá zvýšený počet hladovějících šíření násilných konfliktů a „šokům souvisejícím s klimatem“, což znamená konkrétní extrémní výkyvy počasí jako povodně a sucha.

Extrémní počasí není změna klimatu

V tiskové zprávě, kterou FAO svá data doprovodilo, se ale „šoky související s klimatem“ mění na „změnu klimatu“. Samotná studie obojí bez jakéhokoli důkazu spojuje, ale tisková zpráva jde dál a natvrdo vyhlašuje: „Hlad je ve světě zase na vzestupu, můžou za něj konflikty a změna klimatu.“

Posun od toho, že za hlad můžou „šoky související s klimatem“, k tomu, že vinna je „změna klimatu“, se může zdát nepatrný. Oba výrazy se nějak týkají počasí. Jenže ten malý rozdíl znamená hodně, zejména pokud jde o to nejpodstatnější: jako pomoct líp nasytit svět. Když střelíte od boku a dnešní krize přičtete k tíži změně klimatu, přitáhnete sice pozornost, ale zároveň to taky znamená, že se při jejich řešení upnete na nejnákladnější, a přitom nejmíň efektivní řešení.

Nejlepší důkaz předložil panel OSN pro změnu klimatu (IPCC), Ten jasně doložil, že celosvětově nedochází k žádnému nárůstu výskytu sucha. Zatímco některé části světa zažívají četnější a horší sucha, jiné zažívají méně častá a slabší sucha. Komplexní studie v časopise Nature ukazuje, že výskyt všech kategorií sucha, od „počínajícího sucha“ po „výjimečné sucho“, se od roku 1982 mírně snížil. Co se týče záplav, IPCC je ještě přímočařejší: na globální úrovni má jen „nízkou míru jistoty“, jestli změna klimatu způsobuje víc nebo míň záplav.

IPCC tedy neříká nic víc, než že je pravděpodobné, že některé části světa do konce století postihnou horší sucha. A předpovídá, třebaže s nižší jistotou, že v některých místech by mohly být častější záplavy.

Jak spálit peníze (bez emisí)

Bojovat proti hladu tak, že budeme bojovat proti klimatické změně je předem odsouzeno k neúspěchu. Jakékoli realistické snížení emisí uhlíku bude jednak nákladná, především ale do konce století prakticky nebude mít na klima vliv. Pařížská klimatická dohoda, i kdyby se do roku 2030 plně realizovala, přinese podle OSN snížení emisí jen o jediné procento z toho, o kolik by jich muselo ubýt, aby teplota nevzrostla o víc než dva stupně Celsia. Přitom by stála nejméně bilion dolarů ročně – je to tedy mimořádně drahý způsob jak s potenciálním nárůstem záplav a such neudělat do konce století nic smysluplného.

Dobře míněná politika boje proti globálnímu oteplování by dokonce velmi snadno mohly hladovění zhoršit. Bohaté země se ve snaze snížit svou závislost na fosilních palivech přiklonily k biopalivům – energii získávané z rostlin. Přínos pro klima je zanedbatelný: podle Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj zhruba 90 procent „ušetřeného“ oxidu uhličitého vyváží vliv odlesňování, hnojení a používání fosilních paliv při výrobě biopaliv. Evropská biopaliva v roce 2013 využívala tolik půdy, kolik by stačilo k nakrmení sta milionů lidí, ve Spojených státech to bylo ještě víc země. Dotování biopaliv přispělo k růstu cen potravin a zkrotit se ho podařilo, až když modely ukázaly, že do roku 2020 by mohlo hladovět dalších až 135 milionů lidí. To ovšem znamená, že přibližně 30 milionů lidí dnes pravděpodobně hladoví kvůli téhle pomýlené politice.

Vychází nový Finmag!

V hlavní roli roboti. Připraví nás o práci, nebo dík umělé inteligenci a rukám každý zbohatne? Roboti, automatizace práce, nepodmíněný příjemu a „elektroničtí spoluobčané“.

Koupit čerstvý Finmag

Adam Gebrian: Na ceně nezáleží. Rozhovor s nejznámějším kritikem architektury. Co znamená stavět ve veřejném zájmu. Proč vám on sám nikdy nepostaví dům. Jak na Praze 1 zaparkovat SUV.

Trotlov. Na internetu si přečetl, že autisti patří do plynu. Šel za mámou a chtěl vědět, kdy tam půjde. Matěj Hošek má Aspergerův syndrom. Ale taky geniální nadání.

Chci roční předplatné za 294 korun

Chcete nakrmit lidi? Tak vymýšlejte, jak je nakrmit

Politika boje s klimatem navíc odklání prostředky od opatření, která přímo zmírňují hlad. Naše priority vypadají poněkud pokřivené, když klimatická politika, od které si můžeme slibovat jen minimální vliv na teplotu planety, bude stát bilion dolarů ročně, zatímco rozpočet Světového potravinového programu je 169krát nižší — 5,9 miliardy dolarů.

Existují přitom účinné způsoby jak vyprodukovat víc potravin. Jedním z nejlepších, jak ukázal výzkum Kodaňského konsenzu, je vzít vážně investice do výzkumu a vývoje s cílem zvýšit zemědělskou produktivitu. Zelená revoluce díky zavlažování, hnojivům, pesticidům a šlechtění rostlin zvedla světovou produkci obilí v letech 1950 až 1984 o neuvěřitelných 250 procent, zvýšila kalorický příjem nejchudších lidí světa a odvrátila závažné hladomory. Na tomto pokroku musíme stavět.

Investice do zemědělského výzkumu a vývoje ve výši dalších 88 miliard dolarů během příštích 32 let by posílily výnosy o další 0,4 procentního bodu ročně, což by mohlo zachránit 79 milionů lidí před hladověním a zabránit pěti milionům případů dětské podvýživy. Hodnota takového pokroku by dosáhla téměř tří bilionů dolarů v sociálních přínosech – to je obrovská návratnost, 34 dolarů na každý vynaložený dolar.

Takové posílení růstu zemědělské produktivity do konce století by mnohonásobně převýšilo snížení zemědělské produktivity, jaké naznačují i ty nejhorší scénáře důsledků globálního oteplování. A mělo by to ještě další výhody: Světová banka zjistila, že růst produktivity v zemědělství může být co do snižování chudoby až čtyřikrát účinnější než růst produktivity v jiných sektorech.

Jsme na rozcestí. Po dosažení dramatických pokroků v boji proti hladovění a hladomorům nám hrozí riziko, že kvůli špatně zvoleným rozhodnutím sklouzneme zpátky. V sázce je příliš, než abychom si mohli dovolit vybírat špatné politické přístupy.

Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč

Copyright: Project Syndicate, 2018. www.project-syndicate.org