Minulý týden – jen pár dnů před neúspěšným hlasováním o důvěře ve Sněmovně – podpořila menšinová vláda Andreje Babiše návrh KSČM na zdanění církevních restitucí. Ze dvou miliard korun, které církve v rámci odškodnění každý rok dostávají, by tak mohlo ubýt až 400 milionů. „Souhlasíme s tím, že je potřeba nahrazovat křivdy, ale podle našeho názoru byl způsob finanční náhrady velice podivný, a proto jsme návrh podpořili. Je zde potřeba korekce, protože náhrady byly předražené a také schvalované za velice podivných okolností,“ komentoval minulý čtvrtek rozhodnutí vlády premiér Andrej Babiš.
Politická hra
Kritici zdanění finančních náhrad poskytovaných podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi tvrdí, že ze strany Andreje Babiše jde jen a pouze o politikaření. Jeho hnutí totiž musí v Poslanecké sněmovně získat spojence, kteří by mohli podpořit menšinový kabinet při dalším pokusu získat důvěru, nebo rovnou partnery do vládní koalice.
Problém je také v tom, že v případě církevních restitucí jde o náhradu za škodu, ne o klasický příjem, který by šlo snadno dodanit. Navíc by se tím zpětně zasahovalo do již uzavřených smluv mezi státem a církvemi. Pokud by návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, s největší pravděpodobností by byl napaden u Ústavního soudu.
Jak se na možnost podpořit zdanění finančních náhrad poskytovaných v rámci vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi dívají ekonomové, politici, zástupci církve a vlády? Souhlasí s vyjádřením premiéra Andreje Babiše, podle kterého byly náhrady předražené a schvalované za podivných okolností?
Jiří Pospíšil
předseda TOP 09
Když vláda vyslovila podporu zdanění církevních restitucí, jasně ukázala, že se jen snaží zalíbit levicovým stranám. Na mě osobně to působí, že se jedná pouze o přípravu na druhý pokus o sestavení vlády hnutí ANO, komunistů a nejspíš i sociální demokracie. Samotné zdanění náhrad církvím není podle mého názoru správné. Není spravedlivé, aby stát danil odškodnění, které církve dostaly za majetek, který jim byl státem ukraden během minulého režimu.
Alena Schillerová
ministryně financí
S návrhem na zdanění finančních náhrad souhlasím. V případě finanční náhrady podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi tato náhrada značně převyšuje skutečnou hodnotu majetku (zejména pozemků), který je jejím prostřednictvím kompenzován.
V důsledku toho vzniká z celé této transakce dodatečný majetkový prospěch (zisk) a je racionální jej zdanit. Tato nepřiměřená výše finanční náhrady také částečně odůvodňuje nemožnost odvolávat se na zásadu legitimního očekávání, spočívající v neměnnosti daňového práva ve vztahu k osvobození této náhrady.
Tomáš Halík
kněz, prezident České křesťanské akademie
Předesílám, že mě na církvích a náboženských společnostech zajímá jejich morálně-kulturní působení ve společnosti, otázky majetko-právní přenechávám odborníkům. Od nich však vím, že volání po zdanění (které by mohlo být likvidační především pro některé malé nekatolické církve a tvrdě by dopadlo na židovskou komunitu) je ze strany vedení ANO pouze populistický trik a vcelku neškodné divadlo na voliče určité části politického spektra. I Andrej Babiš dobře ví, že by to neprošlo u Ústavního soudu, případně u dalších mezinárodních soudních instancí. Čili: Mnoho povyku pro nic.
Tomáš Prouza
ekonom, bývalý tajemník pro evropské záležitosti
Snaha upravit církevní restituce je ze strany Andreje Babiše především pokračováním jeho kontinuální volební kampaně. Vidí, že by s tím mohl u lidí bodovat, vidí, že by mu to mohlo získat nějakou laskavost u KSČM, a tak neváhá hodit za hlavu právo, smlouvy i slušnost. Pokud bychom měli o něčem mluvit, tak je to o způsobu využití peněz z restitucí – ty jsou na opravy památek, sociální služby i vzdělávání vynakládány často mnohem efektivněji než peníze státu. Ale to se samozřejmě populistům nehodí do krámu.
Markéta Šichtařová
ekonomka, Next Finance
Popravdě přiznávám, že se ani v nejmenším nepovažuji za odborníka na církevní restituce. Tenhle problém považuji spíš za právní než ekonomický, můj názor je v tomto případě nutno brát s rezervou jen jako laický. Neumím ani posoudit, nakolik proces schvalování byl či nebyl podezřelý. Majetkové daně principiálně jako ekonom nepodporuji, ale na druhou stranu toto je specifická situace řešící specifický právní vztah. Především považuji za velmi vhodné tu záležitost už uzavřít, aby byla znovu neotevíratelná. Pokud k tomu má zdanění náhrad dopomoci, pak je to účelné.
Za zásadnější než otázku zdanění náhrad považuji fakt, že se s přijetím zákona o majetkovém vyrovnání pojí postupná odluka církve od státu a snižování příspěvku státu na činnost církví až na nulu. Za žádoucí považuji, aby tato odluka již byla dokonána a aby stát již nevyplácel žádné příspěvky – nevidím žádný důvod, aby stát na církve cokoliv přispíval. Svým způsobem tu vidím analogii k neziskovým organizacím – i u nich jsem striktně proti vyplácení příspěvků z veřejných peněz. Takže pokud by zákon napomohl skutečně věc uzavřít, pak proti němu nic nenamítám.
Jiří Besser
bývalý ministr kultury
Návrh na zdanění církevních restitucí představuje pouze další krádež a další křivdu – skutky pro komunisty tak typické. Koneckonců, byli jsme poslední postkomunistickou zemí, která nebyla s církvemi vyrovnána. Vláda tím prokazuje naprostou neúctu k Ústavě. Má totiž dostatek expertních posudků, že takový krok je s Ústavou v rozporu. Na základě zákona jsou podepsány smlouvy soukromoprávního charakteru mezi vládou a církvemi, které nelze retroaktivně veřejnou mocí jednostranně korigovat.
Náhrada ukradeného majetku není příjem, a proto ji nelze ani danit. Výše náhrady byla dohodnutá na základě tří nezávislých expertních posudků, které se od sebe lišily pouze v číslech kolem desetinné čárky. Argumentem typickým pro Andreje Babiše je opakovaná věta, že církevní náhrady byly předraženy o 54 miliard. Námi prosazený a v praxi prováděný zákon přisuzuje církvím finanční náhradu ve výši 53 miliard. Jen Bůh a Andrej Babiš vědí, jak se může jednat o předražení o 54 miliard. Mají tedy církve jednu miliardu doplatit?
V době, kdy se zákon ve Sněmovně schvaloval, jsem ležel po náročné operaci oka v nemocnici. Nemohu tedy posoudit údajné „podivné okolnosti“, za kterých se schvaloval. Každopádně zákon je platný a potvrdil to i Ústavní soud.
Pavel Bělobrádek
předseda KDU-ČSL
Takzvané „církevní restituce“ nejsou věcí politickou ani náboženskou, ale právní. Zdanění finančních náhrad považujeme za popření principu právního státu. V žádném případě nemůže platit, že co bylo ukradeno, musí být zdaněno. Komunisté církve okradli poprvé a nyní je vláda hnutí ANO, v současné v době v demisi, hodlá okrást podruhé. Jenom to nazvali „zdanění“. Pro KDU-ČSL je taková situace zcela nepřijatelná.
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
