Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bitcoin. Nový zlatý standard?

Kdekomu se zajídají centrální banky a jejich moc na prostředky směny. Někdo nostalgicky pokukuje po zlatém standardu a doufá, že zlato zažije nový zlatý věk, jiný hledí s nadějí na kryptoměny a doufá v nějaký nový, třeba bitcoinový standard.

Publicisté často porovnávají bitcoin a zlato jakožto investice. Mohl by bitcoin být zlato 2.0? ptá se například analytik Matt R.O’Connor. Reportér Cointelegraphu Joël Valenzuela zase předpokládá, že „je čím dál pravděpodobnější, že bitcoin nahradí zlato jako zajištění pro neklidné doby“.

Ekonomy oproti tomu mnohem víc zajímá otázka, jestli se peněžní systém založený na bitcoinu dá srovnávat se systémem založeným na zlatém standardu.

V pozoruhodném článku z roku 2015 George Selgin bitcoin charakterizoval jako „umělou komoditní měnu“. Historik měnových systémů Warren Weber zase v roce 2016 publikoval v Bank of Canada zajímavou studii nazvanou Bitcoinový standard. Poučení ze zlatého standardu. Ta analyzuje hypotetický mezinárodní měnový systém založený na bitcoinu a pracuje s předpokladem, že „bitcoinový standard by blízce připomínal zlatý standard“ doby před první světovou válkou. V nedávnější době zas vychází na blogu Johna Cochrana, ekonoma z Chicagské univerzity, příspěvek, ve kterém autor bitcoin označil za „elektronickou verzi zlata“.

V kterých podstatných ohledech se tedy bitcoinový systém podobá zlatému standardu? V jakých podstatných ohledech se liší?

Ty zanedbatelné rozdíly

Bitcoin se zlatému standardu podobá přinejmenším dvojím způsobem:

  1. Jak zlato, tak bitcoin jsou ne-státní. Obojí tedy může plnit funkci mezinárodní měnové báze, která by nebyla vytvářena žádnou centrální bankou nebo ministerstvem financí.
  2. Obojí by bylo měnovou bází, jejíž množství je spolehlivě limitované (na tom je postavená zmíněná Selginova definice): Na rozdíl od fiat peněz, kterých může centrální banka „ze vzduchu“ vyčarovat kolik chce.

V jiných ohledech ale mezi bitcoinem a zlatým standardem existují očividné rozdíly. Zlato je hmatatelná fyzická komodita, bitcoin je ryze digitální. Tahle odlišnost ale v praxi není při placení zvlášť podstatná, protože vlastnictví obojího aktiva (nebo vlastnický nárok na ně) se může předávat online, osobně, mobilní aplikací nebo kartou. „Uživatelské rozhraní“ pro placení je dneska v zásadě stejné. „Vzadu“ ale rozdíl je. Placení zlatem může probíhat mezi dvěma stranami bez prostředníka – stačí k tomu předat z ruky do ruky minci nebo slitek. Elektronické placení zlatem ovšem vyžaduje zprostředkování důvěryhodným partnerem, u kterého je komodita uložená. Placení bitcoinem funguje na bázi „distribuované účetní knihy“, může mezi stranami transakce proběhnout elektronicky, bez asistence finanční instituce. V praxi ovšem řada bitcoinových transakcí využívá služeb komerčních úložišť a zprostředkovatelů, jako je Coinbase.

Trh a program

Nejdůležitější odlišnost mezi bitcoinem a zlatem spočívá v naprosto rozdílných mechanismech poptávky a nabídky. Kvůli nim mají značně rozdílnou stabilitu kupní síly. Zlaté doly každý rok pomalu zvyšují množství vytěženého zlata. Množství těženého zlata koresponduje s kupní silou zlata (a stabilizuje ji). Poptávka po (nepeněžní) komoditě také koresponduje s cenou zlata a mírní výkyvy jeho hodnoty. Množství vytvořených bitcoinů je ale oproti tomu prostě naprogramované. Nemá žádný vztah k jejich kupní síle. Také po nich neexistuje žádná poptávka jakožto po nepeněžní komoditě.

Pojďme se na nabídku zlata a bitcoinu podívat víc zblízka. Roční produkce zlata je historicky nějaké malé procento (typicky něco mezi jedním až čtyřmi procenty) stávajících zásob, nikdy ale ne nula. Protože nevratné ztráty zlata při nemonetárním užití (třeba zubní výplně, které s nebožtíkem končí v hrobě, kde už zůstanou; na rozdíl od šperků) jsou malé, celkové „skladové“ množství zlata časem roste. To historicky v zemích se zlatým standardem způsobovalo jistou inflaci, ovšem v hodnotách blízkých nule.

Bylo naprogramováno, že počet bitcoinů v oběhu v roce 2017 vzroste o čtyři procenta. Roční přírůstek ale podle programu postupně klesat až do roku 2140, kdy dosáhne nuly. Předpokládejme, že poptávka po vlastnictví bticoinů poroste zhruba stejným tempem jako reálný domácí produkt. Od „nulového bodu“ pak bitcoin bude zažívat mírný a vytrvalý růst své kupní síly a budeme moci pozorovat ekvivalentní mírnou deflaci cen zboží a služeb denominovaných v bitcoinu. (Studie Warrena Webera vyvozuje podobně týž závěr.) Tento druh deflace je nezhoubný. A pokud jde o ekonomický blahobyt, praktické dopady rozdílu mezi měnou, které ročně přibudu tři procenta, a měnou, které nepřibývá, jsou minimální.

Zlato se vrací

líčový rozdíl je v podmíněných odchylkách úrovně produkce monetárního zlata, která je určovaná jeho kupní silou, proti tomu produkce bitcoinů je vůči kupní síle elektronické měny inertní. Když se kupní síla bitcoinu zvýší, ani z dlouhodobého ani z krátkodobého hlediska to na množství bitcoinů nemá vliv. Řečeno jazykem vysokoškolského úvodu do ekonomie křivka nabídky je pro bitcoin vždycky vertikální. (Křivka nabídky je ovšem naprogramovaná tak, aby se postupem času posouvala doprava, stále pomaleji, až se zastaví na 21 milionech jednotek.) Naproti tomu trvalejší posílení kupní síly zlata přinese v krátkém období nějaký drobný nárůst množství monetárního zlata. Vlastníci předmětů z nemonetárního zlata (šperků nebo třeba svícnů) budou motivování něco z toho roztavit a přeměnit na měnu (předpokládejme existenci otevřených ražeben), protože s dalším držením nemonetizovaného zlata rostou náklady obětované příležitosti. V krátkém období není křivka nabídky vertikální.

Ještě podstatnější ale je, že z dlouhodobého hlediska přinese zvýšení kupní síly podstatně větší nárůst zásob zlata: vlastníci dolů budou motivováni těžit víc. „Křivka nabídky v dlouhém období“ je skoro plochá. (Dynamice nabídky, tokům a stavům jsem se podrobněji věnoval v druhé kapitoly svého textu o měnové teorii.) Kupní síla zlata se pak z dlouhodobého hlediska vrací ke střední hodnotě, což je vzorec, který můžeme vypozorovat i v historických záznamech.

Jinak je to u bitcoinu. Jeho množství je předprogamované a jeho zásoba je – na rozdíl od zlata – zcela nezávislá na nabídkových šocích. Zvraty v nabídce ale nebyly nikdy zvlášť velké ani u zlata v období zlatého standardu. Největší byl spojený dopad kalifornské a australské zlaté horečky. A ten – podle Hugha Rockoffa – v desetiletí 1849–1859 znamenal roční růst světových zásob zlata o 6,39 procenta. Důsledkem pro země zlatého standardu byla v téže dekádě inflace pod procento a půl. Pro srovnání průměrný roční růst byl v letech 1839–1919 kolem 2,9 procenta

Kupní síla zlata byla v době klasického zlatého standardu díky dlouhodobé cenové elasticitě jeho nabídky, spojené s omezenou velikostí a nízkou frekvenci šoků v nabídce, předvídatelnější (zejména v období delším než deset let), než byla kupní síla fiat dolaru Federálního rezervního systému po druhé světové válce.

Napsal jsem už dřív jinde: „V době zlatého standardu jste mohli věřit, že se cenová hladina za třicet let výrazně neposune, protože ji omezují neosobní tržní síly. Jakékoli významnější zvýšení cenové hladiny (pokles kupní síly zlata) způsobené nižší poptávkou po držení zlata by vyústilo v nižší objemy těženého zlata, což by pohyb cenové hladiny vyrovnalo. A naopak – jakékoli významnější snížení cenové hladiny (zvýšení kupní síly zlata), za kterým by byla vyšší poptávka po vlastnictví zlata, by ústila ve zvýšení těžby, což by pohyb cenové hladiny vyrovnalo.“

U bitcoinu ale takovýto mechanismus, jakým by reagovala nabídka, neexistuje. U kupní síly bitcoinu nemůžeme předpokládat žádný návrat ke středové hodnotě – proto také bude mnohem těžší jeho kupní sílu předpovídat. V jakkoli dlouhém období.

Bitcoin není argument proti zlatu

Warren Weber o nabídce zlata napsal: „Změny ve světových zásobách zlata byly podmíněné nálezy ložisek a objevováním nových technik získávání zlata ze zlatonosných rud.“ Není to tak. Změny ve světových zásobách zlata probíhají každý rok – každý to se normálně těží. Nová naleziště a nové technologie přinesly změny jen v tempu růstu zásob. Historicky ale ty změny nebyly nijak dramatické – určitě ne v porovnání se změnami v růstu zásob poválečných fiat měn.

Velice často navíc změny působily proti sobě: jedna změna v tempu růstu zásob zlata vyrovnávala změnu předešlou, urychlovala návrat kupní síly zlata zpátky k normálu.

Rockoff poznamenává, že některé ze šťastných zlatých objevů (jako byl Klondike roku 1890) a některé technologické průlomy (objev louhování zlata kyanidem v roce 1887) byly podnícené tehdejší vysokou kupní silou zlata, která pudila lidi k prospektorství i výzkumům.

Zpátky k výš citovanému Johnu Cochranovi. Tu citaci jsem vytrhl z delší věty, která celá zní takhle: „Je to [bitcoin] elektronická verze zlata a výkyvy jeho ceny by měly být varováním pro ekonomy, kteří baží po návratu ke zlatu.“ Když vezmeme v úvahu mechanismus, který nutí kupní sílu zlata vracet se zpátky na středovou hodnotu, vidíme, že druhá polovička Cochranova tvrzení neplatí. Nepružný nabídkový mechanismus bitcoinu, který má na svědomí cenové výkyvy elektronické měny, by měl donutit k zastavení a pauze na zamyšlení každého, kdo předpovídá, že z bitcoinu se stane široce akceptovaný prostředek směny. O kupní síle zlata v dobách zlatého standardu to ovšem neříká vůbec nic.

Originální článek, který vyšel na Alt-M, pro Finmag přeložil Gabriel Pleska. Licence Creative Commons attribution-noncommercial-sharealike 3.0 unported

Larry White

Larry White

Lawrence H. White působí na Cato Institute a učí ekonomii na Univerzitě George Masona. Je odborníkem na bankovnictví a monetární politiku. Napsal knihy The Clash of Economic Ideas (2012), The Theory of Monetary Institutions... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 67 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Honza _ | 17. 1. 2018 16:27

Česká koruna stejně jako další měny nemá žádnou reálnou hodnotu - jen důvěru lidí, že pokud dostanou výplatu v korunách, nějaký jiný člověk jim za ty koruny něco prodá.

Akorát je ta důvěra podpořena násilným vynucením státu, který napsal do zákona, že výplata musí být v Kč a obchodníci musí přijímat Kč.
U kryptoměn je ta důvěra podpořena vlastnostmi kryptoměn, které lidem připadají užitečné, a to bez hrozby pokuty či vězení.

+15
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 17. 1. 2018 13:59

Opět je ústředním a jediným tématem Vašeho příspěvku ideologický gerilový boj proti státu. :-) Ekonomickou podstatu celé věci opět statečně ignorujete. :-(

-14
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK