Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Charita ano. Ale zodpovědně

Ted Lechterman
Ted Lechterman
19. 12. 2017

Každý rok před Vánoci vás zavalí maily, telefonáty i procítěné komentáře facebookových přátel, kteří vás přemlouvají, abyste přispěli na dobročinný účel. Čím se při zvažování všech těch proseb řídit?

Charita ano. Ale zodpovědně

Běžná rada, papouškovaná téměř jako slovo Boží, zní zhruba takto: Buďte štědří, řiďte se svým srdcem a důkladně si prověřte, jestli je vybraná charita košer.

Coby politický filozof se zaměřením na etiku filantropie vím, že to není snadné. Etiku obdarovávání vysvětluje rovných pět hlavních teorií.

Odborníci na filantropii a charitativní příspěvky se přou o to, která z nich je nejpřesvědčivější. Všichni se nicméně shodují, že kdo chce obdarovávat druhé zodpovědně, neobejde se bez jisté míry kritického myšlení.

Dávat od srdce

Tento všeobecně rozšířený přístup, který uplatňují například finanční expert Ron Lieber, šarmantní filantropka Jean Shafiroffová a Vanguard Charitable, charitativní fond spravující aktiva v hodnotě sedmi miliard dolarů, nazývám „soucitná filantropie“.

Říká, že dárci by podle ní měli dávat ze srdce a že žádný charitativní účel není lepší než jiný.

Soucitní filantropové si věc hodnou podpory vybírají dvoufázově. Zaprvé si položí otázku, co je pro ně nejdůležitější – to může být náboženství, podvýživa, umění, jejich alma mater nebo třeba výzkum rakoviny.

A pak si ověří, jestli vybraná nadace dodržuje solidní účetní a manažerské zásady.

Takovýto přístup k obdarovávání je sice jednoduchý a flexibilní, pomíjí ale ohledy jako mravní naléhavost dané věci. Jediné, co je podle něj důležité, je osobní zájem dárce. Navíc z něj plyne, že jediným měřítkem výkonnosti charitativních organizací je management a finance, což nemusí být vždy pravda.

Ve světle nedostatků tohoto přístupu vám nabízím ke zvážení ještě čtyři přístupy další – tradiční charitu, efektivní altruismus, reparační filantropii a podporu společenské změny.

Obdarovávání nejpotřebnějších

Tradičnější pohled na dárcovství má kořeny v judaismu, křesťanství a islámu.

Tradiční charita nenabádá dárce, aby se zkrátka řídili svým srdcem. Spíš zdůrazňuje, že nejvyšší prioritu má zmírňování utrpení a uspokojování potřeb trpících.

Kdo se kloní k takovému přístupu, bude asi jen obtížně chápat, jak někdo může upřednostňovat podporu místních divadelních spolků, když tolik lidí dnes hladoví nebo je bez domova a spoléhá se na pomoc od organizací typu Armády spásy.

Zastánci tradiční charity se budou spíše zajímat o potřeby oněch 769 milionů lidí na Zemi, kteří v relativním přepočtu žijí za méně než dva dolary denně.

Dávat rozumem

Modernější, introspektivnější přístup, se kterým přišel filozof Peter Singer a který si osvojili mladí miliardáři ze Silicon Valley jako například spoluzakladatel Facebooku Dustin Moskovitz a jeho žena Cari Tuna, je znám jako „efektivní altruismus“.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Tento přístup dárce nabádá, aby maximalizovali globální blaho na základě ověřitelné nákladové efektivity.

Tito dárci tvrdí, že je lepší darovat čtyřicet tisíc dolarů důkladně ověřené charitě v subsaharské Africe, která dokáže vyléčit až dva tisíce případů slepoty ročně, než dát stejnou sumu organizaci, která ji utratí na výcvik jediného slepeckého psa v Americe.

Efektivní altruismus odmítá metodiku projektů jako Charity Navigator, které v rámci zvyšování transparentnosti bodují nevládní organizace na základě toho, kolik procent získaných prostředků vynakládají na administrativu a kolik na samotné dobročinné účely. Vyznávají spíš přístup skupin jako GiveWell a Animal Chairty Evaluators, které vybírají cílové charity na základě vědeckých důkazů a statistické analýzy v zájmu dosažení největšího užitku na darovaný dolar.

Charita v zájmu nápravy křivd

Dál můžeme vnímat dobročinné příspěvky jako určitou formu reparací.

V důsledku rostoucí ekonomické nerovnosti, poklesu státních výdajů na vzdělání a rozpočtových škrtů v oblasti sociálních služeb se množí případy sociální nespravedlnosti.

Tento přístup vyvinula politická filozofka Chiara Cordelliová. Ta tvrdí, že za současných podmínek nemají bohatí právo na všechen svůj majetek. Že ve spravedlivější společnosti by pravděpodobně vydělávali méně a odváděli vyšší daně. Proto by neměli považovat své charitativní výdaje za otázku osobního rozhodnutí ani za prostředek ke zlepšování životní úrovně.

Podle Cordelliové je nadměrné bohatství spíš společenským dluhem, který musí být bezvýhradně splacen. Vybrané prostředky by pak mohly jít do zanedbaných veřejných služeb. Dárci, kteří se zajímají o reparační filantropii, mohou například pomáhat rozpočtům strádajících základních škol, jako to dělá v Chicagu rapper Chancelor Bennet známý pod přezdívkou Chance the Rapper.

Příspěvky na obranu proti institucionálnímu bezpráví

Pátým hlavním přístupem k charitě je podpora skupin, které svádějí boj ve sféře politiky. Může se zdát nový a radikální, tak to však není. Prosazovali jej například významný filozof 19. století John Stuart Mill nebo Martin Luther King.

Jeho zastánci uznávají, že odstranění strukturálních příčin chudoby a diskriminace je těžké a může trvat celá desetiletí nebo i déle. Podotýkají ale že i malé politické změny mohou pomoci většímu počtu lidí než i ty největší charitativní projekty.

Současní zastánci tohoto přístup jako kanadský filozof Will Kymlicka nám radí, abychom přispívali politickým stranám a aktivistickým organizacím a bojovníkům za práva menšin.

Dary politickým stranám a lobbyistům možná na první pohled nevypadají jako běžný způsob dobročinné aktivity a v současné době je ani nelze odečíst z daní. Nicméně řada nevládních organizací, projektů na podporu voličského vzdělávání a komunitních politických spolků jsou podle amerického práva charity a příspěvky, které jim plynou, jsou oproštěné od daně.

Od každého něco

Dokonalý návod na zodpovědné obdarovávání zřejmě nenabízí žádná jedna filozofie. Odborníci, kteří prosazují jednotlivé pozice, se ale shodnou na jedné klíčové myšlence – lidé by měli nad svými dobrovolnými příspěvky více přemýšlet.

Ať už se rozhodnete jen pro jeden přístup, nebo si vyberete z každého něco, budete každopádně zodpovědnějšími dárci, pokud při tom nedáte jen na srdce, ale zapojíte taky hlavu.

Z anglického originálu, který vyšel na TheConversation.org, pro Finmag přeložil Aleš Drobek

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Ted Lechterman

Ted Lechterman

Doktorand Stanfordovy univerzity, svůj čas dělí mezi McCoy Family Center for Ethics in Society a Center on Philanthropy and Civil Society. Politologii vystudoval na Princetonu.

Související témata

altruismusdobročinnostefektivní altruismuscharitapeter singer
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo