Běžná rada, papouškovaná téměř jako slovo Boží, zní zhruba takto: Buďte štědří, řiďte se svým srdcem a důkladně si prověřte, jestli je vybraná charita košer.
Coby politický filozof se zaměřením na etiku filantropie vím, že to není snadné. Etiku obdarovávání vysvětluje rovných pět hlavních teorií.
Odborníci na filantropii a charitativní příspěvky se přou o to, která z nich je nejpřesvědčivější. Všichni se nicméně shodují, že kdo chce obdarovávat druhé zodpovědně, neobejde se bez jisté míry kritického myšlení.
Dávat od srdce
Tento všeobecně rozšířený přístup, který uplatňují například finanční expert Ron Lieber, šarmantní filantropka Jean Shafiroffová a Vanguard Charitable, charitativní fond spravující aktiva v hodnotě sedmi miliard dolarů, nazývám „soucitná filantropie“.
Říká, že dárci by podle ní měli dávat ze srdce a že žádný charitativní účel není lepší než jiný.
Soucitní filantropové si věc hodnou podpory vybírají dvoufázově. Zaprvé si položí otázku, co je pro ně nejdůležitější – to může být náboženství, podvýživa, umění, jejich alma mater nebo třeba výzkum rakoviny.
A pak si ověří, jestli vybraná nadace dodržuje solidní účetní a manažerské zásady.
Takovýto přístup k obdarovávání je sice jednoduchý a flexibilní, pomíjí ale ohledy jako mravní naléhavost dané věci. Jediné, co je podle něj důležité, je osobní zájem dárce. Navíc z něj plyne, že jediným měřítkem výkonnosti charitativních organizací je management a finance, což nemusí být vždy pravda.
Ve světle nedostatků tohoto přístupu vám nabízím ke zvážení ještě čtyři přístupy další – tradiční charitu, efektivní altruismus, reparační filantropii a podporu společenské změny.
Obdarovávání nejpotřebnějších
Tradičnější pohled na dárcovství má kořeny v judaismu, křesťanství a islámu.
Tradiční charita nenabádá dárce, aby se zkrátka řídili svým srdcem. Spíš zdůrazňuje, že nejvyšší prioritu má zmírňování utrpení a uspokojování potřeb trpících.
Kdo se kloní k takovému přístupu, bude asi jen obtížně chápat, jak někdo může upřednostňovat podporu místních divadelních spolků, když tolik lidí dnes hladoví nebo je bez domova a spoléhá se na pomoc od organizací typu Armády spásy.
Zastánci tradiční charity se budou spíše zajímat o potřeby oněch 769 milionů lidí na Zemi, kteří v relativním přepočtu žijí za méně než dva dolary denně.
Dávat rozumem
Modernější, introspektivnější přístup, se kterým přišel filozof Peter Singer a který si osvojili mladí miliardáři ze Silicon Valley jako například spoluzakladatel Facebooku Dustin Moskovitz a jeho žena Cari Tuna, je znám jako „efektivní altruismus“.
JARNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
Zdroj: Finmag„Když měl jít pan Drobný do důchodu, zjistilo se, že grif, kterým dělal vázu Hruška, je nemožné předat dál. Unikátní řemeslný um s ním odešel,“ přiznala v rozhovoru Kateřina Zapletalová.
FIN. Jak investovat, když inflace pádí vzhůru • Česko a Slovensko slaví 30 let. Která země vzkvétá víc? • Kateřina Věra Holna provedla Vinograf covidovou krizí a připravila vstup investorů. Teď míří na šampaňské • Existují novodobí Baťové? • Ondřej Vicena vrací Česko na mapu brýlového designu • V hlavě viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara
MAG. „Zjistit, kdo je chudý, je dost těžké a je tu spousta nejasností,“ říká sociolog Daniel Prokop • Mladá krev českých designérů umí zasáhnout srdce i peněženku zahraničních investorů • Trhák: Tenký červený proužek, který vám denně zachraňuje nervy, kdysi zachránil celý svět. Možná
Tento přístup dárce nabádá, aby maximalizovali globální blaho na základě ověřitelné nákladové efektivity.
Tito dárci tvrdí, že je lepší darovat čtyřicet tisíc dolarů důkladně ověřené charitě v subsaharské Africe, která dokáže vyléčit až dva tisíce případů slepoty ročně, než dát stejnou sumu organizaci, která ji utratí na výcvik jediného slepeckého psa v Americe.
Efektivní altruismus odmítá metodiku projektů jako Charity Navigator, které v rámci zvyšování transparentnosti bodují nevládní organizace na základě toho, kolik procent získaných prostředků vynakládají na administrativu a kolik na samotné dobročinné účely. Vyznávají spíš přístup skupin jako GiveWell a Animal Chairty Evaluators, které vybírají cílové charity na základě vědeckých důkazů a statistické analýzy v zájmu dosažení největšího užitku na darovaný dolar.
Charita v zájmu nápravy křivd
Dál můžeme vnímat dobročinné příspěvky jako určitou formu reparací.
V důsledku rostoucí ekonomické nerovnosti, poklesu státních výdajů na vzdělání a rozpočtových škrtů v oblasti sociálních služeb se množí případy sociální nespravedlnosti.
Tento přístup vyvinula politická filozofka Chiara Cordelliová. Ta tvrdí, že za současných podmínek nemají bohatí právo na všechen svůj majetek. Že ve spravedlivější společnosti by pravděpodobně vydělávali méně a odváděli vyšší daně. Proto by neměli považovat své charitativní výdaje za otázku osobního rozhodnutí ani za prostředek ke zlepšování životní úrovně.
Podle Cordelliové je nadměrné bohatství spíš společenským dluhem, který musí být bezvýhradně splacen. Vybrané prostředky by pak mohly jít do zanedbaných veřejných služeb. Dárci, kteří se zajímají o reparační filantropii, mohou například pomáhat rozpočtům strádajících základních škol, jako to dělá v Chicagu rapper Chancelor Bennet známý pod přezdívkou Chance the Rapper.
Příspěvky na obranu proti institucionálnímu bezpráví
Pátým hlavním přístupem k charitě je podpora skupin, které svádějí boj ve sféře politiky. Může se zdát nový a radikální, tak to však není. Prosazovali jej například významný filozof 19. století John Stuart Mill nebo Martin Luther King.
Jeho zastánci uznávají, že odstranění strukturálních příčin chudoby a diskriminace je těžké a může trvat celá desetiletí nebo i déle. Podotýkají ale že i malé politické změny mohou pomoci většímu počtu lidí než i ty největší charitativní projekty.
Současní zastánci tohoto přístup jako kanadský filozof Will Kymlicka nám radí, abychom přispívali politickým stranám a aktivistickým organizacím a bojovníkům za práva menšin.
Dary politickým stranám a lobbyistům možná na první pohled nevypadají jako běžný způsob dobročinné aktivity a v současné době je ani nelze odečíst z daní. Nicméně řada nevládních organizací, projektů na podporu voličského vzdělávání a komunitních politických spolků jsou podle amerického práva charity a příspěvky, které jim plynou, jsou oproštěné od daně.
Od každého něco
Dokonalý návod na zodpovědné obdarovávání zřejmě nenabízí žádná jedna filozofie. Odborníci, kteří prosazují jednotlivé pozice, se ale shodnou na jedné klíčové myšlence – lidé by měli nad svými dobrovolnými příspěvky více přemýšlet.
Ať už se rozhodnete jen pro jeden přístup, nebo si vyberete z každého něco, budete každopádně zodpovědnějšími dárci, pokud při tom nedáte jen na srdce, ale zapojíte taky hlavu.
Z anglického originálu, který vyšel na TheConversation.org, pro Finmag přeložil Aleš Drobek
