Proč Norové kleknou na Muska

Norsko je země zaslíbená elektromobilům. V severském království jich připadá 215 na deset tisíc obyvatel. To je nejvíc na světě.

Prodeje elektrických aut a plug-in (dobíjecích) hybridů dosahují v Norsku třetinu trhu s osobními automobily.

Není divu. Majitelé aut poháněných elektřinou jsou v severské zemi hýčkáni. Neplatí pětadvacetiprocentní DPH, emisní daň, dovozní daň, registrační, silniční a trajektové poplatky. K tomu leckde můžou využívat pruhy určené autobusům a parkovat zdarma. Mnohé radnice jim poskytují zdarma i nabíjecí místa.

Norská politika od roku 2012 znevýhodňuje konvenční auta a odrazuje od jejich nákupu. Snaží se spotřebitele přinutit, aby kupovali auta poháněná elektromotory. Jejím cílem je, aby se v Norsku v roce 2025 prodávala pouze auta, která nespalují fosilní paliva.

Teď ale Norové s podporou aut do zásuvky začínají brzdit. Nejnověji se chystají zdanit Tesly za to, že jsou příliš těžké.

Vozítka, která za sebou nezanechávají kouř, Norům přerůstají přes hlavu. Elektromobily se „přemnožily“. Podle expertíz norské vlády jich mělo v roce 2018 v pětimilionovém Norsku jezdit padesát tisíc. Jenže už loni jejich počet překročil sto tisíc.

Těžká váha

Poprvé Norové přibrzdili auta do zásuvky před dvěma lety, kdy vláda zrušila jejich výsadu stát na všech veřejných parkovištích zdarma a jezdit po celé zemi v pruzích určených autobusům. Teď je na místních radnicích, zda to elektroautům povolí. A mnohá města tyto výsady citelně omezila, protože elektromobily začaly zpomalovat veřejnou dopravu – snížil se počet lidí jezdících autobusy, leckdo začal dávat přednost dotované jízdě v levných autech na baterky.

Další přitvrzení vůči majitelům elektromobilů naznačila nová pravicová vláda v Oslu, sestavená na základě zářijových voleb. Navrhla zvláštní daň z osobních aut, která váží víc než dvě tuny. Co je v Norsku unikátní – daň má platit nejen pro automobily se spalovacími motory, ale i pro ty, které pohání elektrická energie.

Pokud ji parlament schválí, postihne zejména majitele vozů od Elona Muska. Proto se jí také začalo říkat daň z Tesly. Teslu X (po e-Golfu od Volkswagenu druhý nejprodávanější elektromobil v zemi) by zdražila až o 70 000 norských korun.

Aktuální Finmag

CO V NĚM TAKY NAJDETE

VŘSD. Velký říjnový socialistický debakl

Alternativní historie z pera ekonoma Pavla Kohouta. V roce 1918, po rudém převratu, jsou uprostřed Ruska zmítaného občanskou válkou nejdisciplinovanější vojenskou silou československé legie. Jaký bude svět, až potřou bolševika a car Mikuláš se vrátí na trůn?

---

Z čirého zoufalství

„Něco na cestu? Tak to jedině stopětku,“ rozhoduje rázně Honza a vytahuje zpoza baru Glenfarclas 105°, šedesátiprocentní kanón, který se obvykle ředí kapkou vody. Teď a tady ne. — Těžce vysloužená recenze whisky baru spolku Marpek Whisky.

Potřebuju Finmag

„Je to úplná daňová bomba, riziko pro trh s elektrickými auty a špatný signál spotřebitelům,“ citují Financial Times generální tajemnici norského svazu elektromobilů Christine Bu.

Vozy Tesla překonají hmotností srovnatelná SUV se spalovacími motory. K tomu, aby model X na jedno nabití ujel 500 kilometrů, musí být napěchován těžkými akumulátory. Jeho pohotovostní hmotnost (bez pasažérů včetně řidiče a nákladu) dosahuje 2,5 tuny, což je zhruba dvojnásobek hmotnost Octavie. (Pokud by snad někdo říkal, že Tesla je těžká jako kráva, nevěřte mu, váží jako tři až čtyři krávy.)

Odůvodnění daně, které připojila norská vláda k návrhu zákona, zní logicky: měrným tlakem, který velká osobní auta vyvinou na silnici, se blíží nákladním automobilům, významně se tedy podílejí na opotřebení vozovek. Proto by také jejich majitelé měli odvést vyšší daň.

Sežeňte si nabíječku

Tesla patří v kategorii osobních aut nad dvě tuny v Norsku k nejprodávanějším vozům. Důvod je nasnadě. Kdyby si chtěl Nor koupit třeba Jeep Grand Cherokee, jehož hmotnost je s Teslou srovnatelná, nebo jiné obdobně silné auto, zaplatí v daních a v poplatcích až sto procent původní ceny auta. Zásadou norské politiky elektromobility je, že pro spotřebitele má být v každé kategorii levnější elektromobil než konvenční vůz.

V příštím roce ale program preference bezemisních a nízkoemisních vozů končí a dá se očekávat, že bude revidován. Některé výsady elektromobilů budou omezeny, jiné možná padnou.

Překotný nástup elektromobilů dělá Norům potíže. V několika oblastech země je patrný nedostatek nabíjecích stanic. Některé radnice obyvatelům doporučily, aby nákup elektroaut odložili, pokud je nemůžou dobíjet ve vlastní garáži.

Majitelé elektromobilů v Norsku nejspíš postupně přijdou o bezplatné nabíjení a také (aspoň částečně) budou omezena jejich osvobození od daní a poplatků. Elektromobilita stojí státní pokladnu ročně tři až čtyři miliardy norských korun a nynější koalice chce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem.

Řežou si větev?

Prostředky, které země bohatá na ropu a bohatá z ropy investuje do elektrických aut, se na jedné straně můžou jevit jako protismyslné. Dalo by se říct, že Norové si pod sebou podřezávají větev. Pokud se tato vozidla poháněná energií z akumulátorů prosadí ve světovém měřítku, vyvolá to krach cen ropy, a tedy nižší příjmy do rozpočtu a do státního (ropného) fondu.

Na straně druhé o prospěšnosti elektromobilů životnímu prostředí nemůže být v Norsku pochyb. Norové získávají přes devadesát procent elektrické energie z vodních elektráren. Pokud jí budou pohánět všechna auta (včetně nákladních) můžou emise z dopravy srazit k nule.

Otázkou ale je, zda jim při dalším rozvoji elektromobility elektřina vystačí. Stejně jako to, zda rozvoj elektromobilů v Norsku přečká další omezování výhod jejich majitelů.

Úvodní fotka s Teslou z pohledu Tesly: Nanisimova / Shutterstock.com