Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Sdílená ekonomika v Česku: Vláda už ztrácí několik koleček

Luboš Palata
Luboš Palata | 11. 10. 2017 | 13 komentářů | 3 863

Co se musí stát, aby se česká vláda probrala a začala něco řešit? V případě sdílené ekonomiky se muselo v Praze přes Airbnb ubytovat milion turistů, Uber musel převzít velkou část výkonu taxislužby a taxikáři po potyčkách s „uberáky“ a policií zablokovat dopravu na pražské letiště, aby se sešel aspoň vládní výbor pro digitální agendu a něco řešil.

Sdílená ekonomika v Česku: Vláda už ztrácí několik koleček

Vyšel nový Finmag!

CO V NĚM TAKY NAJDETE

VŘSD. Velký říjnový socialistický debakl

Alternativní historie z pera ekonoma Pavla Kohouta. V roce 1918, po rudém převratu, jsou uprostřed Ruska zmítaného občanskou válkou nejdisciplinovanější vojenskou silou československé legie. Jaký bude svět, až potřou bolševika a car Mikuláš se vrátí na trůn?


Proč hvězdy berou tolik?

Proč si nad postel lepíme plakáty zpěvaček nebo sportovců, ne učitelů? Zpěv ani fotbal nejsou jaderná fyzika nebo neurochirurgie. Vyvolávají v nás silné emoce. Pořád se jen smějou a vítězí. Kdo by nechtěl být jako oni? Popekonomie Lukáše Kovandy.

Další dva roky čekání na zákon

Kvůli nečinnosti české vlády, která prý – jak říkají státní úředníci – záměrně nechala klíčové služby sdílené ekonomiky Airbnb a Uber „rozjet“, aby prý se vidělo, co umějí, dospěla situace do krizového stavu. Ten může sdílenou ekonomiku diskreditovat v očích normálních lidí a vést k jejímu zákazu, který si pobouřené veřejné mínění vynutí. Na společném jednání zástupců Prahy a Brna, dvou „nejpostiženějších měst“, vládního koordinátora pro digitální agendu a lidí z ministerstev na počátku října sice pár nápadů padlo, ale všichni víme, za kolik dní jsou volby. Pak se bude sestavovat vláda, do Vánoc nebo déle, a i kdyby byla pravidla pro sdílenou ekonomiku první věc, kterou bude kabinet řešit, bude trvat další rok až rok a půl, než se něco schválí a začne platit. To je při bouřlivém rozvoji sdílené ekonomiky neuvěřitelně dlouhý čas.

Stát přijde nejen o obrovské peníze – jen v Airbnb se v Česku už teď točí miliardy –, ale bude to dalšího půldruhého roku, kdy se lidé budou musit s důsledky podnikatelské džungle ve sdílené ekonomice sami poprat. Nejde jen o taxikáře, ale třeba o statisíce lidí, kteří žijí v domech, kde se začalo pronajímat přes Airbnb. Což jednak tlačí vzhůru i jejich nájem, především to ale může z klidného, bezpečného bydlení udělat peklo. Nájemníci, družstevníci nebo majitelé domovních bytů, sdružení ve společenstvích vlastníků, jsou ponecháni se zastaralými zákony, jež s ničím takovým nepočítaly, na holičkách, když i teď řeší státní orgány jen takové podružnosti jako jak vybrat městskou nebo lázeňskou daň, jestli mají krátkodobí pronajímatelé vést knihu hostů nebo co může v případě Uberu sloužit jako taxametr.

Zákazy nic neřeší

Samozřejmě, je tu ještě možnost všechnu sdílenou ekonomiku zakazovat a jako nelegální postihovat, ostatně v Praze a Brně už s tím v případě Uberu začali. Jenže ve chvíli, kdy po ulicích jezdí na uberové platformě už tisíce vozů a zisky z pronájmu bytů jdou jen v případě Airbnb do miliard, je nahodilá represe jen symbolickým „rizikem podnikání“. A postaví proti státu podobně početnou skupinu lidí, jako jsou ti, kterým sdílená ekonomika komplikuje život a kteří by její přiškrcení nebo zaškrcení přivítali.

A navíc – je prostě asi hloupé vyčítat těm, co například ubytovávají přes Airbnb, že nedodržují pravidla. Napřed by pro ně nějaká jasná pravidla musela být.

Jestli ještě budete rozvažovat, komu ve volbách hodit hlas, uvažte i to, jak přes všechna prohlášení současná česká vláda, tvořená ČSSD, ANO a lidovci, ve sdílené ekonomice trestuhodně zaspala. Přitom možná stačilo tak málo, třeba přeložit pár zákonů z estonštiny.

Autor je redaktor MF Dnes. Úvodní fotka: Petr Horník / Právo / Profimedia

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.