Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Volte nás, zvedneme vám daně!

Pavel Jégl
Pavel Jégl
11. 9. 2017

Že s takovým heslem není možné vyhrát volby? Norové vás dnes můžou vyvést z omylu.

Volte nás, zvedneme vám daně!

Jsou volební sliby, které se dají brát vážně. Třeba ten, který dala Strana práce Norům před pondělními volbami do parlamentu. Slíbila jim vyšší daně. A nemyslela přitom vyšší daně jen pro pár horních procent.

Marně pátrám v paměti po takové upřímnosti u českých stran – všechny slibují zářné zítřky s nižšími daněmi a vyššími platy. Nahlíženo z Česka to tedy může vypadat, že Norové vyznávají zásadu „s upřímností nejdál dojdeš“.

Copak to ale platí v politice?

Země daňových inovací

Norští labouristé volají po vyšších daních, přestože Norsko už má jedny z nejvyšších na světě. Průměrná sazba daně z příjmu je 28 procent.

Až se nechce věřit, že s takovou daní jsou Dánové čtvrtý nejšťastnější národ na světě – po Dánech, Švýcarech a Islanďanech. Alespoň v hodnocení Kolumbijské univerzity, která porovnává státy podle „indexu štěstí“. Nejspíš to bude tím, že mezi hodnotící kritéria indexu patří štědrost společnosti, ne však výše daní. A štěstí je jak krásná, tak i přepychová věc.

Z některých prvků daňové politiky země by nicméně našinec mohl nabýt dojem, že Norové nežijí ve Skandinávii, ale na Marsu. Třeba daňová přiznání. V Norsku jsou veřejná. Na přelomu října a listopadu si můžete kliknout na stránku daňového úřadu, zaregistrovat se, a hned se dozvíte, kolik vydělali a odvedli na daních vaši spolupracovníci, šéfové, spoluobčané, případně partner či partnerka, potažmo to, jaké mají majetky.

Letos v červnu zavedli Norové další daňovou inovaci. Konzervativci vedená vláda spustila projekt, který umožňuje dobrovolně přispívat do rozpočtu, platit větší daň, než stát vyměří. Zatím se Norové do projektu nehrnou, během prvních dvou měsíců se „navíc“ vybraly řádově stovky tisíc norských korun.

Cílem dobrovolných daní bylo otupit kritiku levicové opozice. Labouristé vládě vyčítali, že po pádu cen ropy a propadu rozpočtových příjmů, sáhla na „nedotknutelné“ finanční rezervy ve Státním penzijním fondu (Statens pensjonsfond), který má Norům zajistit welfare systém na dobu po ropě. A také to, že ještě před tím oslabila příjmy – snížila daně.

Dobrovolná daň se ukázala jako dobrý tah, preference labouristů po ní poklesly. Nejspíš i proto, že hlasatel vyšších daní, předseda Strany práce Jonas Gahr Støre, dal najevo, že nabídku na dobrovolný odvod daní nevyužije.

Předseda norské Strany práce Jonas Gahr Støre. Foto: Ryan Rodrick Beiler / Shutterstock.com

Vysoké a ještě vyšší daně

„Chceme daně tak nízké, jak to je možné, ale zároveň tak vysoké, jak to je nezbytné,“ říká Støre.

Jeho labouristé chtějí posílit příjem rozpočtu o 15 miliard norských korun (42 miliard Kč). Chystají se je získat především vyšším zdaněním těch, kteří vydělají od 50 000 norských korun za měsíc výš. (Průměrná mzda v zemi je 44 000 NOK.)

Truck Wickholm, stínový ministr financí labouristů připouští, že volební strategie strany byla riskantní „Chtěli jsme být čestní k voličům, předem jim sdělit co je sociální stát bude stát. Ne každému Norovi se vyšší daně budou líbit, ale je nutné, aby si lidé uvědomili, že sociální stát je placen hlavně z daní,“ vysvětloval.

Konzervativci vedení premiérkou Ernou Solbergovou (přezdívanou „Železná Erna“) v končícím volebním období (2013-2017) daně snižovali, byť jen o procenta. Nevoli, kterou vyvolali tím, že sáhli do rezerv z ropných příjmů, se snažili mírnit slibem, že při dalším snížení budou opatrní.

Upřímná levice – k nezaplacení

V poměrném systému žádná z norských stran nezíská většinu ze 169 křesel v parlamentu (Stortingu), ba ani se k ní nepřiblíží. Deník Aftenposten vydal analýzu volebních výsledků, ve které zmiňuje deset koaličních variant. Je zřejmé, že Norsko čekají dlouhá a obtížná vyjednávání o nové vládě a nakonec nemastné neslané kompromisy.

Takže pokud je Norům co závidět, tak vysoké platy (po Lucemburčanech, Švýcarech, Američanech čtvrté nejvyšší na světě), ze kterých i po zdanění zůstane slušný obnos a také - upřímnou levicovou stranu.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

daněnorskovolby
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo