Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Interchange: Billa není směnárna, Rubeš dělá bulvár

Martin Vlnas
Martin Vlnas
26. 8. 2017
 31 828

„Respektuji, že se tu vede debata o našem podnikání. Vedu ji i se svými dvacetiletými syny, kteří Janka brání, že dělá dobrou práci. Mně jen vadí, že používá slovíčko „okrádat“. Vy jste zase použil slovo „oholí“. Tak to není. To je prostě byznysmodel,“ říká Jiří Krejča, předseda představenstva akciové společnosti Interchange CZ, která spadá do globálního holdingu směnáren Interchange.

Interchange: Billa není směnárna, Rubeš dělá bulvár

Společně s Jiřím Krejčou se rozhovoru, který je reakcí na náš rozhovor s novinářem Jankem Rubešem, zúčastnil také Marek Nácovský, country manager Interchange v České republice. Janek ve svých videích na internetové televizi stream.cz dlouhodobě kritizuje nevýhodné podmínky, které nabízejí směnárny v centru Prahy a na Letišti Václava Havla. Do společnosti Interchange se kvůli osmadvacetiprocentnímu poplatku opřel i na stránkách Finmagu, její zástupci nás proto požádali o možnost prezentovat svůj pohled na věc. Rádi jsme jim vyhověli.

Letiště Václava Havla spustilo kampaň www.menimeletiste.cz, která má zlepšit jeho mediální obraz. Jak do toho zapadá vaše cenová politika?

Marek Nácovský (MN): Tohle nám nepřísluší komentovat, ale pražské letiště je náš významný obchodní partner. A úplně chápu, že se naši obchodní partneři mohou cítit poškozeni, když nás Janek Rubeš a Jan Tuna poškozují svou jednostrannou argumentací.

Pokud je nejvýhodnější směnárnou na letišti Billa a lepší kurz dostanete i v předraženém Starbucksu, jak odhalují Jankovy reportáže na Stream.cz, kde je podle vás druhá strana pohledu?

MN: Tohle je krásný příklad mediálního zjednodušování. Nemáte pravdu, že jsme nejdražší směnárna na pražském letišti. Druhý provozovatel má podobné podmínky jako my. V tomhle kontextu tedy určitě nejdražší nejsme.

Takže jste stejně drazí, jako konkurenční subjekt?

MN: Ano.

Dobře. V kontextu letištních obchodů ale pořád nabízíte nejhorší kurzy. I když jste na to tedy s konkurentem dva.

MN: Billa není směnárna. To je argument, nad kterým když se člověk zamyslí, tak ho nemůže brát vážně.

Janek Rubeš říká:

Janek Rubeš

„Nejlevnější směnárna na letišti je Billa“

„Šel jsem za Norou Dolanskou, ředitelkou Prague City Tourism, ať nabrífuje všechny své lidi na letišti, aby turisty posílali měnit peníze kamkoliv jinam, jen ne do směnárny, protože kdekoliv jinde dostanou víc peněz. Nevěřila mi. Tak jsem obvolal všechny provozovatele, kteří mají na Ruzyni pobočky, restaurace, obchody… A v každém jednom z nich opravdu dostaneš za euro víc než v oficiální letištní směnárně. Mimochodem, nejvýhodnější směnárnou na Letišti Václava Havla je dnes Billa. I Starbucks je lepší.“

Rozhovor s Jankem: Prostě Východ

Z letního Finmagu

Rozhovor s Jankem jsme výjimečně uvolnili z letního čísla magazínu Finmag, plného chytrého čtení. Co dalšího v letním Finmagu najdete?

Rozhovor s Terezou Maxovou. Pokud jste si ji jednou provždy zafixovali jen jako modelku, máte šanci si opravit mínění. Její práce pro charitu je promyšlená a nese obdivuhodné výsledky.

Vesmírné závody 2.0. Pavel Jégl píše o moderním dobývání kosmu, spíš než o závody mocností jde dnes o závody soukromých firem. Pavel Kohout se zamýšlí nad tím, jaké to bude, až dokážeme dnes extrémně vzácné suroviny těžit ve velkém a levně za orbitou. A Ondřej Neff, Jiří Grygar a Ivan Adamovič vzpomínají na první okouzlení sci-fi knížkami.

Válečná fotografka Alžběta Jungrová. Posílali ji tam, kam se chlapi báli. Dneska ale pověsila reportážní fotku na hřebík a věnuje se reklamě. Nenechám si uříznout ruku, říká v rozhovoru.

A mnoho dalšího.

Chci Finmag hned!

Já ho ale myslím vážně. Zkuste se nad tím zamyslet z pohledu turisty, který právě přistál na letišti a potřebuje koruny, aby se dostal do hotelu.

MN: Směnárna má úplně jinou náplň práce než Billa. V Bille můžete zaplatit za produkt v eurech a nechat si vrátit v korunách. V rámci takové transakce zaplatíte Bille určitou marži schovanou v ceně produktu. Tři sta, dvě stě, sto procent. Za to máte benefit, že můžete zaplatit v eurech. Pokud ale jedete na dovolenou, eura si tam nekoupíte. Billa na eurech nevydělává. My ano.

Neříkejte, že Billa nevydělává. Když si obchodní řetězec eura následně smění, i přes výhodnější kurz, než je ten váš, vydělají minimálně dvě koruny na každém euru, které takto přijmou.

MN: To se zeptejte jich, kolik na tom vydělávají. Z mého pohledu je to služba pro turisty. Stejně jako my se můžeme zítra rozhodnout, že budeme v rámci transakce nabízet pivo za korunu.

To asi můžete.

MN: Natočí pak pan Rubeš reportáž o tom, že nejlevnější pivo na letišti je v Interchange? To je přece úplná demagogie, že nejlevnější směnárna na letišti je Billa.

Jiří Krejča (JK): Pokud se díky médiím rozšíří, že se vyplatí v Bille koupit čokoládu za dvacku a zaplatit stoeurovkou, tratit na tom budeme nejen my, ale i letiště. Letiště z takové směny nemá nic. A ve vedení letiště sedí progresivní finančně orientovaní manažeři, u kterých pochybuji, že by tomu dlouhodobě přihlíželi. Ke směně peněz jsou zkrátka určené bankomaty a směnárny bank, které odvádějí letišti nájem, aby mohly provozovat směnu peněz. Naše podmínky vycházejí ze smlouvy uzavřené mezi námi a letištěm. Mimochodem, podmínky jsme vysoutěžili.

Proč bych ale měl jako turista přistupovat na nevýhodnější transakci, když o kus dál dostanu za sto eur víc peněz, než mi nabízíte vy, a navíc si odnesu jako bonus čokoládu nebo kafe de facto zdarma.

MN: Tuhle možnost má každý. Určitě je pár lidí, kteří budou takhle uvažovat. Billa nebo Starbucks ale prostě nejsou směnárny. Naštěstí 99 procent lidí ví, co je směnárna a jak funguje. Pokud by se poměr otočil, znamenalo by to, že z letiště směnárny zmizí. Ale lidi by museli respektovat otvírací dobu Billy [Billa má od šesti do desíti, pozn. autora], nemohli by si tam valuty nakoupit a nikdo by neřešil zákon o praní špinavých peněz. Prostě by zmizel subjekt, který poskytuje profesionální služby, jen proto, že je drahý.

Než si s nevýhodným kurzem kazit jméno, není pro vás výhodnější zlepšit podmínky směny a odradit turisty od hledání alternativ?

JK: Probírali jsme to s vedením letiště. Letiště chce silného partnera. O výhře v elektronické aukci, která byla posledním kolem tendru, rozhodla nejvyšší nabídka nájemného.

MN: To jen k otázce, proč nejsme konkurenční. Je tu zkrátka nákladová základna. Hodně platíme, a proto musíme hodně vydělávat. Nemůžeme to dělat zadarmo.

Co byste měli vědět

Jak se stavíte k novele zákona o směnárenství, která obsahuje možnost vrátit peníze do dvou hodin od směny?

– Asi to klienty potěší. Tedy pokud se o tom dozvědí.

Tak teď už to víte.

Byl součástí tendru také požadavek letiště na maximální marži, kterou si můžete na směně účtovat?

JK: Smlouva nám o podrobných podmínkách spolupráce zakazuje mluvit. V žádném případě ale nemáme úplnou volnost. Letiště má velmi silný nástroj, jak s námi zatočit, kdyby například šel byznys dolů, nebo kdyby promile stížností přesáhlo únosnou míru. To se nestalo. Letiště monitoruje naše přiměřené zisky v tomto velmi rizikovém prostředí – stačí výbuch sopky na Islandu, a rok budete provoz dotovat, nebo teroristický útok, – a je s námi spokojeno, protože podnikáme v souladu s vysoutěženou smlouvu a striktně legálně.

Proč máte na letišti sice nižší poplatky než v centru, kde si účtujete 28 procent, ale zároveň méně výhodný kurz, kterým si to kompenzujete?

MN: Vždy reagujeme na lokální specifika a konkurenci. Plus minus jsme dorovnali podmínky společnosti Cashpoint. Nenasadíme jinou cenovou politiku, aby turisti museli pobíhat z jednoho místa na druhé. Stejně tak v centru Prahy nebo v obchodním centru v Hradci Králové nebo Děčíně. Mimochodem, když si porovnáte cenu směny napříč letišti po celé Evropě, jsou ty na pražském letišti jedny z nejvýhodnějších. Vídeň, Řím, Madrid… Všude jinde zaplatíte za směnu na letišti mnohem víc [z prezentace, kterou mi Interchange zaslal, ke stažení zde, vyplývá, že je to kvůli fixnímu poplatku, který si směnárny připočítávají k ceně, pozn. autora].

Dá se tedy říci, že kvůli vysokým nájmům na letišti nemůžete být levnější?

JK: Nejsme dražší než ostatní směnárny na jiných mezinárodních letištích. Spíš levnější.

To ale pořád neřeší, proč si mám peníze měnit dráž, když to můžu udělat v kavárně levněji. Představte si, že jako turista přiletíte do Říma a předtím jste si na YouTube pustil italského Janka Rubeše, který vám poradil, abyste si pro peníze šel do Starbucksu. Půjdete stejně do směnárny, kde vás oholí o čtyřicet procent?

MN: Nepůjdu. Valuty bych si nakoupil předem.

JK: Tak. Češi jsou v tomhle velmi obezřetní.

MN: A nejen Češi. Zákaznici v těch drahých subjektech, jako jsme my, mění mnohem menší částky. Nepořizují si tam hotovost na celou dovolenou. Naše služba zkrátka řeší aktuální potřebu. V tu chvíli je vám jedno, že zaplatíte o pár desítek korun víc. Kvůli tomu, že ušetřím dvacet korun, do Starbucksu nepoběžím. A takhle se chová 99 procent turistů.

VIP kurzy na Peníze.cz

Směňujte peníze za VIP kurz v nejlepší české směnárně

Směnárna na Peníze.cz

Nemyslíte si, že je to proto, že o téhle možnosti nevědí?

JK: Většina z nich to nechce řešit. Na druhou stranu respektuji, že je tady vedena takováto debata. Vedu ji i se svými dvacetiletými syny, kteří Janka brání, že dělá dobrou práci. Mně jen vadí, že používá slovíčko okrádat. Vy jste zase použil slovo oholí. Tak to není. To je prostě byznysmodel. Když si koupíte na Staromáku pivo za stovku, je to okrádání?

Právně vzato to okrádání není, podle mého to ale oholení je.

JK: Teď už se dostáváme z letiště do centra. Magistrátu jsme nabízeli, že když poskytne prostory v městském majetku, rádi se zúčastníme soutěže, kde nebude hlavním kritériem příjem z nájmu, ale kvalita služeb, kurzové rozpětí a maximální výše poplatku. Nejde to, i magistrát podle zákona soutěží objekt na cenu. A jsme tam, kde jsme byli. Nezpochybňuju, že turista na to může mít jiný pohled. Ale turista má taky volbu. A když se turista dozví poctivou informaci bez zavádějících slovíček, která poškozují reputaci slušné poctivé firmy, je to naprosto v pořádku. Pokud mu ale Janek řekne, nechoďte do Interchange, tam kradou, v pořádku to není.

To chápu. U slušné poctivé firmy bych čekal, že bude na webu u každé své pobočky mít uvedený poplatek, a pokud se liší, tak i platný kurzovní lístek.

MN: To záleží. Hodně se to mění.

Kde jinde ale zjistím, že na Andělu zaplatím jen 20 procent, kdežto u Staromáku 28 procent?

MN: Tohle jsou jen maximální poplatky. Záleží na mnoha okolnostech, jakou měnu chcete, jestli jí máme hodně, nebo málo, jaká je situace na trhu, a v neposlední řadě i na tom, jaké podmínky si vy sám domluvíte.

Takže pokud chci ušetřit, mám s vámi smlouvat?

MN: Máme maximální a minimální poplatek. Maximální je 28 procent, ten musíme uvádět ze zákona. Pokud chcete lepší, musíte směnit vyšší částku nebo se s námi zkusit dohodnout. Každý směnárník může na místě poskytnout slevu nebo nabídnout lepší kurz. Jestliže má zákazník nějakou představu o kurzu nebo poplatcích, třeba z médií, snažíme se mu vždy vyjít vstříc.

Takže vyděláváte na lidské blbosti? Pokud jsem líný a neznalý turista, oholíte mě. Pokud vím, kolik mám dostat, nabídnete mi výrazně lepší podmínky?

JK: Jsme na dvaceti exponovaných místech na letišti a v centru Prahy. Nabízíme rychlý servis pro lidi, kterým došla hotovost a potřebují si vyměnit dvacet, padesát eur a neřeší, kolik za to dostanou, protože si zrovna chtějí koupit párek. Cenové podmínky máme, na rozdíl od běžně praxe nejen na Východě, ale i na Západě, zobrazené naprosto transparentně, navíc v angličtině.

MN: Vy tady děláte hlupáka z turisty, který si vymění peníze v centru města, místo aby hledal, kde ušetřit padesát korun.

Stačí dvacet euro a je to skoro sto padesát korun. To jsou tři plzně.

JK: Tak ať mění online, používají karty nebo smlouvají. Tohle jim říkejte, ale neříkejte, že je okrádáme, jak to říká Tuna s Rubešem. Edukujte…

Ověřovali jste si někdy vliv výše poplatku na obrat? Nepřijde víc lidí, když zlevníte?

MN: Taková rovnice v našem případě neplatí. Karlovou ulicí projde určitý počet lidí každý den a jen určitě procento z nich potřebuje rychlé peníze. Pro instinktivně jednající zákazníky není cena za směnu důležitá. A pokud ano, nějak se dohodneme. Opravdu nemáme pocit, že ztrácíme zákazníky proto, že platí 28 procent. Navíc v reálu je naše marže daleko nižší…

Kolik je tedy vaše průměrná marže na jedné směně?

MN: To vám říct nemůžu. Ale je to jen část…

Jak se stavíte k novele zákona o směnárenství, která obsahuje možnost vrátit peníze do dvou hodin od směny?

JK: Asi to klienty potěší. Tedy pokud se o tom dozvědí.

Na svých účtenkách dnes klienta upozorňujete, že pokud není se směnou spokojen, má se obrátit na Českou národní banku. Tuhle informaci přidávat nebudete?

JK: Ale jo… Jak stanoví zákon. Teď vám řeknu, kam tohle opatření směřuje. Směnárenskému byznysu se věnuju od roku 1991 a o podobné regulaci jsem se bavil se všemi guvernéry ČNB. Včetně toho současného. ČNB, která tuhle změnu iniciovala, má jediný úkol, ochránit spotřebitele. Jenže pokud tenhle zákon opravdu podpoří některé levné směnárny v centru Prahy, klienti skončí u bývalých veksláků, kteří přesídlili do kamenných směnáren. Pokud by byl zákon vybalancovaný, neřeknu ani popel, momentálně ale hrozí to, že klienti budou odehnáni od směnáren, které platí daně, bojují proti praní špinavých peněz a platí za lidi povinné odvody, a tomu pak odpovídá i výše poplatku, který klient musí zaplatit. Nevěřím, že jde u konkurence jen o výši nájemného. Bude to někde jinde…. Jestli je tohle cílem ČNB, prosím. Proč tohle neřeší investigativní novináři?

Mezinárodní skupina Interchange

Skupina Interchange Group byla založena v roce 1990 a působí ve 14 zemích na čtyřech kontinentech. Celosvětově provozuje víc než 130 poboček směnáren a nabízí peněžní převody Western Union prostřednictvím sítě 1200 smluvních partnerů. Interchange provozuje směnárenské služby na několika mezinárodních letištích, včetně Prahy, Budapešti, Vídně, Nice či amerického Orlanda.

V České republice společnost provozuje 40 směnáren, převážně v Praze, a 150 smluvních agentů poskytujících převody peněz po celé republice.

Marek Nácovský

Vystudoval obor ekonomika a řízení provozu a později získal titul MBA z University of New York. Ve finanční sféře se pohybuje od počátku kariéry, ve společnosti Interchange působí od roku 2002 na pozici ředitele. Za svého působení ve skupině se podílel na celé řadě mezinárodních projektů, například akvizicích v Rakousku a Polsku, či otevření prvních poboček Interchange v Hongkongu a USA.

Jiří Krejča

Po ukončení studií na VŠE pracoval v zahraničním obchodě a následně v cestovním ruchu a finančním sektoru. Na pozici generálního ředitele působil řadu let například v českých pobočkách mezinárodních společností Thomas Cook a Travelex. V současnosti je předsedou představenstva Interchange CZ. Zastává funkci prezidenta Kanadské obchodní komory v Česku a prezidenta AC Sparta Praha - florbal.

Kolik stížností na vaši činnost ČNB eviduje?

MN: V součtu směnáren v centru a na letišti jich je za poslední rok asi deset.

Není to ale zase a znovu způsobené tím, že jsou vaši klienti primárně turisti, kteří si chtějí užít dovolenou a nechtějí ztrácet čas?

MN: Ale na co by si stěžovali? Že je u nás draho? Všechno ostatní je přesně podle zákona a v porovnání se Západem jsme transparentnější a často i levnější.

JK: Ale já vím, kam směřujete. A kdyby Janek nepoužíval ty výrazy, nemám s tím problém. Je to takové youtuberské mladické nadšení dělat věci poctivě. Opravdu si ale nemyslím, že naše cenová politika si zaslouží tolik pozornosti, jako se jí věnuje.

Proč se nechcete s Jankem bavit na kameru?

MN: Nevidíme záměr tam problematiku objektivně komunikovat. Pro nás je to bulvár, který si z rozhovoru vystřihne, co bude potřebovat. Navíc je nefér, jak s kamerou útočí na naše zaměstnance. Vycházíme z toho, že k nám jezdí stejní turisté, jako jezdí do Madridu a Říma. Tihle lidé v centru Prahy neočekávají diametrálně jiné podmínky, jiný systém, jiný byznys.

Řeknete mi, jaký jste měli za poslední rok zisk?

JK: Víte, proč vám to neřeknu?

To opravdu nevím.

JK: Za tři čtvrtě roku se rozběhne nový tendr na provozování směny na letišti v Praze. Konkurence by se dozvěděla, kolik jsme vydělali. A to by nás znevýhodnilo. V souladu se zákonem ale samozřejmě reportujeme výsledky firmy.

Možná reportujete, ale nezveřejňujete. V obchodním rejstříku je poslední výroční zpráva k dohledání za rok 2014. Víte, že porušujete zákon?

MN: Pokud bychom zprávy zveřejnili, konkurence by si porovnala čísla před a po a znevýhodnilo by nás to před tendrem.

Po skončení rozhovoru nám společnost Interchange zaslala výsledkovku za rok 2015.


Fotografie Daniel Hamerník.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo