Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Uhlobaron Trump

Pavel Jégl
Pavel Jégl
5. 6. 2017

Amerika je na prvním místě. A Matka příroda?

Uhlobaron Trump

Některé zprávy vypadají bombasticky. Třeba ta, že Spojené státy odstupují od pařížské dohody o podnebí. Není to ale žádné velké překvapení.

Donald Trump už v kampani označil globální oteplování za „podvod“, který „vymyslela Čína, aby poškodila americkou ekonomiku“. A když ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy od dohody odstupují, byl to jenom formální počin, který potvrzoval jeho dřívější rozhodnutí.

Americký prezident pohřbil dohodu už v březnu, kdy vydal příkaz, ve kterém nařídil demontáž plánu Baracka Obamy na čistou energetiku (Clean Power Plan).

Au Revoir, Paříži

Tento úkol Trump svěřil Scottu Pruittovi, kterého předtím jmenoval ředitelem vládní Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA). Pruitt, který popírá, že by se na oteplování planety podílelo lidstvo, je pro tento účel jako stvořený.

Clean Power Plan byl zaměřen na snížení množství oxidu uhličitého vypouštěného z  elektráren o 32 procent na úroveň roku 2005. Nejvíc zasáhl uhelné provozy. Když Trump v Oválné pracovně podpisoval výnos, který Obamovu zelenou legislativu posílá k čertu, obklopovali ho šéfové uhelných společností i jejich zaměstnanci. Prezident jim oznámil, že se „vracejí do práce“ a že se opět bude využívat „naše čisté uhlí”.

V té chvíli bylo jasné, že Spojené státy, po Číně druhý největší znečišťovatel, od pařížské dohody odstupují. Dva měsíce poté to Trump jen potvrdil.

„Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Pokud ne, taky fajn,“ prohlásil Trump v Růžové zahradě Bílého domu před skupinou stoupenců, kteří mu nadšeně aplaudovali. (Celý projev zde.)

Jobs, jobs, jobs… a uhlí

Jenže s kým vyjednávat? Nejlépe s Matkou přírodou.

Dokument z Paříže není klasickou dohodou, ale soupisem závazků států. Jednotlivé země je přijaly s cílem snížit emise skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety.

Chce snad Donald svolat nový summit dvou stovek států, které se znovu začnou dohodovat o dohodnutém? A když se nedohodnou? I to bude fajn, my si budeme rubat své čisté uhlí, říká prezident.

Trump opakuje mantru „jobs, jobs, jobs“. Pasoval se také na ochránce pracovních míst spojených s uhlím. Když zvěstoval konec americké účasti v pařížské dohodě, upozornil, že energetická omezení, která jsou s ní spojena, by do roku 2025 připravila o práci 2,7 milionu Američanů, mezi nimi mnoho horníků. K takovému numeru dospělo ve své studii publikované letos v březnu sdružení National Economic Research Associates. (Studie vznikla na objednávku několika uhelných firem.)

Jenže horníci o práci beztak přijdou. Bude jich ubývat bez ohledu na Trumpova rozhodnutí. Americké elektrárny přecházejí z uhlí na levnější plyn z břidlic.

Na druhé straně vznikají nová pracovní místa, třeba ve výrobě solárních panelů. Ze statistiky amerického ministerstva energetiky vyplývá, že v odvětví obnovitelných zdrojů dnes pracuje 743 tisíc Američanů (z toho 373 tisíc v solární energetice). V energetickém sektoru založeném na uhlí je jich zaměstnáno jen 160 tisíc.

Ostatně, od uhlí ustupuje také Čína, která to všechno spískala, aby Ameriku převálcovala. Už třetí rok snižuje jeho spotřebu i těžbu a investuje do solární energie.

Uhlí se prostě stává minulostí, stejně jako se jí stal parní stroj a za pár desítek let stanou benzinové a naftové motory.

Bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger k tomu poznamenal: „Jeden člověk [Donald Trump] nemůže zastavit pokrok, jeden člověk nemůže zastavit energetickou revoluci, jeden člověk se nemůže vrátit do minulosti,“ řekl a s narážkou na svou roli Terminátora dodal: „To můžu jenom já.“

Liberálský hoax

Agentura AP cituje Caryho Coglianese, profesora Pensylvánské univerzity, který upozorňuje. „Tím, že odstoupíme od pařížské dohody, žádná pracovní místa nevytvoříme.“

Pokud chce americký prezident oživit Rezavý pás (severovýchod USA, který symbolizuje ekonomický úpadek způsobený útlumem těžkého průmyslu), Coglianese doporučuje prosazovat inovace pomáhající hospodářskému růstu. Za příklad dává Kalifornii.

Podobný názor vyjádřili v otevřeném dopise prezidentovi šéfové 25 korporací, mezi nimi Applu, General Electric, Google, Facebooku, Microsoftu, Morgan Stanley, Royal Dutch Shell, Dow Chemica. Trumpa v něm vyzvali, aby na americký závazek v pařížské dohodě nerezignoval.

Rezignoval však rozezlený Elon Musk, šéf Tesly a SpaceX. Nikoli na vedení svých firem, ale na místo ve sboru prezidentových ekonomických poradců. A nezůstane jen u něj. Další manažeři stejný krok zvažují.

To nicméně neznamená, že se Trump dostává doma do izolace. Oceláři a horníci za prezidentem stojí. Nejen oni. V postoji k pařížské dohodě má Trump podporu významné části republikánských kongresmanů, kteří tvrdí, že podíl lidstva na změně podnebí je hoax liberálů. A průzkum Pew Research Center z loňského roku ukazuje, že stejný názor má většina republikánských voličů.

Dohodu z Paříže kritizovali Trumpovi soupeři v primárkách Marco Rubio a Jeb Bush. Ted Cruz sliboval totéž, co Trump – že z ní Ameriku vyváže. Letos v květnu pak vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell a dalších 21 republikánských senátorů zaslalo Trumpovi dopis s výzvou, aby americký závazek v dohodě stáhl.

Politické, ekonomické a právní argumenty republikánů proti dohodě shrnuje Steven Groves z konzervativního think tanku Heritage Foundation. Jsou mezi nimi ztráta suverenity, anebo závazek posílat chudým státům peníze na čistší technologie.

Pittsburgh first!

„America first,“ opakuje Trump. Tentokrát si však (alespoň v Pittsburghu) s tímhle sloganem naběhl.

„Byl jsem zvolen, abych zastupoval obyvatele Pittsburghu, ne Paříže,“ zdůrazňoval při obhajobě rozhodnutí odejít od pařížské dohody. Vzápětí se ozval starosta pensylvánského města Bill Peduto. „Stojíme za světem a budeme plnit dohodu (bez ohledu na prezidentovo rozhodnutí), tvítoval a připomněl, že Trump volby v tomto městě prohrál.

Peduto není ojedinělým zjevem. Představitelé tří desítek amerických států už dali najevo, že svůj podíl na pařížské dohodě, který sjednali s bývalou vládou, chtějí dodržet. Patří k nim guvernéři nejlidnatější Kalifornie a také Connecticutu, Massachusetts, Minnesoty, New Hampshire, Oregonu, Vermontu nebo Washingtonu. Pro tyto státy bude partnerem v klimatické politice „zbytek světa“, ne Washington.

Donald Trump si přál rozebrat Evropu na součástky a vyjednávat s každou zemí zvlášť. Teď to ale vypadá, jako by rozebral Ameriku.

Úvodní fotka: Lorraine_M / Shutterstock.com

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo