Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Zlatá horečka ve vesmíru

Pavel Jégl
Pavel Jégl
23. 5. 2017
 10 992

Napadlo vás investovat do těžby na asteroidech? Pokud nečekáte rychlou návratnost a věříte Goldman Sachs, můžete to zkusit.

Zlatá horečka ve vesmíru

Místem příští zlaté (anebo spíš platinové) horečky bude vesmír. Zlatokopové se ale nepohrnou osobně na oběžnou dráhu a za ni, zůstanou na Zemi. Budou sedět v polstrovaném křesle v klimatizovaném kanclu a vrtět joystickem. Vzácné kovy za ně budou na asteroidech dolovat robotizované vesmírné lodě.

Na malé planetky už mají políčeno soukromníci i státní vesmírné agentury. Není divu, můžou se stát zdrojem dnes nepředstavitelného bohatství. Obsahují zejména vzácné platinové kovy (platinu, ruthenium, rhodium, palladium, osmium, iridium), ale třeba i zlato, stříbro, kobalt, olovo, cín, zinek… Co poptávka ráčí.

Na Zemi, kam se dostaly právě z asteroidů, se takové kovy většinou nacházejí v nízkých koncentracích a bývají těžko dostupné.  To, co bylo možné snadno vytěžit, je vytěženo. Proto musíte kutat stále hlouběji.

Na asteroidu drahé kovy ve vysoké koncentraci můžete doslova sbírat z povrchu. Samosebou za předpokladu, že se tam dostanete.

Kromě toho mohou tyto planetky sloužit jako zásobárna paliva pro vesmírné čerpací stanice. Lze na nich získat vodu – zdroj vodíku.

Koupí si vás?

Kupte si vy dřív Babiše!

Velký rozhovor s Andrejem Babišem v papírovém Finmagu, který právě vyšel

Finmag předplatné

„Vy mě bavíte s tím, že bych někoho ohrozil. Jste nasáklý nesmysly, že jsem ohrožení demokracie. Tak proč mě lidi zvolili?“

Michal Kašpárek podnikl cestu do hlubin Babišovy duše. Co šéf ANO čte, čemu věří a co všechno mu brání v plánu udělat z České republiky rodinnou firmu?

Koupit časopis Finmag

Goldmani vidí býčí trh

Banka Goldman Sachs letos v dubnu zaslala investorům zprávu, která vyslovuje pro vesmírnou těžbu optimistickou předpověď. „Vesmírná těžba by mohla být skutečností dřív, než si myslíme,“ píše se v analýze zpracované týmem vedeným Noahem Poponakem.

Těžba ve vesmíru se podle banky z Wall Streetu v příštích dekádách změní ze sci-fi ve výnosný byznys. „Psychologická bariéra těžby na asteroidu je stále vysoká, zato finanční a technologické bariéry jsou čím dál nižší,“ upozorňuje zpráva.

Caltech (Kalifornský technologický institut) tvrdí, že náklady na průzkumné sondy se pohybují v řádu desítek milionů dolarů. Sonda schopná zachytit asteroid, by mohla stát až 2,6 miliardy dolarů.

Na první pohled to je hodně. Tahle suma se ale rovná jen třetině peněz investovaných do Uberu a cena vesmírných letů bude klesat, připomínají Goldmani. Společnost SpaceX už prokázala, že je možné použít k letům do vesmíru i „repasované“ rakety.

Kolem Země přitom létají biliony dolarů. Například v asteroidu 2011 UW-158, který v roce 2015 přeletěl v blízkosti naší planety, byla podle odhadu geologů platina za 5,4 bilionu dolarů. (Tisíc kubických centimetrů platiny stojí zhruba milion dolarů).

Hodnota běžných asteroidů je vyčíslena na desítky až stovky miliard dolarů.

Křemíkové údolí v Lucembursku

Na zlatou horečku ve vesmíru se už kdekdo připravuje. Třeba Američané. Kromě společností Planetary Resources a Deep Space Industries své mise na asteroidy plánuje NASA. Americká vesmírná agentura loni v září vyslala sondu k asteroidu pojmenovanému Bennu. Příští rok má z planetky „vykutat“ vzorek a dopravit ho na Zem.

Koncem roku 2015 Kongres schválil Space Resource Exploration and Utilization Act, zjednodušeně Space Act. Zákon popisuje, za jakých podmínek mají americké soukromé firmy právo těžit suroviny na vesmírných objektech. Hlavní podmínkou je přirozeně povinnost vůči bernímu úřadu – své příjmy z těžby musí firmy doma zdanit.

Velké plány s těžbou ve vesmíru mají také Číňané. Ředitel čínského vesmírného programu Jie Pchej-ťien před několika dny oznámil, že Čínský úřad pro kosmonautiku chce vyslat sondu, která přistane na asteroidu a svými motory ho navede na oběžnou dráhu Měsíce. Skalisko pak má sloužit jako stálá základna, na které budou Číňané těžit vzácné kovy a dopravovat je na Zemi.

Vedle miliardové Číny se ve vesmírné těžbě chce angažovat také titěrné půlmilionové Lucembursko. Lucemburská vláda nabízí investorům, kteří se usídlí v zemi s cílem dobývat přírodní zdroje ve vesmíru, fešácké právní a daňové podmínky. Zvažuje také přímou kapitálovou účast ve společnostech, které se do příprav těžby ve vesmíru zapojí.

Lucemburská vláda založila fond na financování projektů vesmírné těžby, do něhož pro začátek vloží dvě stě milionů eur. Na spolupráci s lucemburskou vládou staví kalifornská firma Deep Space Industries a také společnost Planetary Resources z washingtonského Redmontu, mezi jejíž zakladatele patří Larry Page z Googlu.

Takže kdoví, jestli se z Lucemburského velkovévodství nevyklube Silicon Valley vesmírných těžařů.

Krach cen se blíží

Pokud zvládnete těžbu ve vesmíru (možné metody popsány zde), vytěžený materiál můžete jednoduše naložit do kosmického kamionu a dopravit na Zemi. To je technologicky nejsnazší, zato energeticky náročné řešení.

Materiál také můžete zpracovat přímo na místě těžby. Takový postup je náročnější, musíte na asteroid dopravit továrnu. Anebo můžete fabriku na zpracování vytěženého materiálu postavit na oběžné dráze a asteroid k ní stáhnout pomocí sondy, která jej zachytí a odkloní z trasy. V obou případech budete na Zem přepravovat čistou surovinu.

Může to být zajímavý byznys. Ale jen do chvíle, než nabídka převáží nad poptávkou. Massachusettský technologický institut upozorňuje, že na jediném asteroidu může být 100 až 200krát víc platiny než se vytěží na Zemi za rok. Takové množství kovu by na Zemi (za nynějších cen) stálo 25 až 50 miliard dolarů.

Co by tato fůra platiny způsobila? Nepochybně krach cen kovu (drahý kov by přestal být drahý) i krach některých těžařských společností. Proto na Zemi bude dopraven jen nepatrný zlomek nerostných surovin z asteroidů. Jinými slovy vesmír nevytěžíme.

Pokud ale věříte předpovědím Navitas Resources, měli byste uzavírat krátké pozice na platinu (sázet na pád cen) a přitom nezapomenout na dlouhé investice do vesmírné těžby.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo