Pojištění na blockchainu

Dlouhé měsíce jsem promýšlel radikální vize báječného nového decentralizovaného světa, od robotických mravenců, kteří zevnitř mapují zdi budov, přes takzvanou „programovatelnou krajinu“ až po nemocnice bez personálu a hlasování přes mobilní telefon. Lámal jsem si také hlavu s tím, jak radikálně transformovat pojišťovnictví. Kromě standardního odstraňování rozličných zprostředkovatelů a jiných mezičlánků jsem však dlouho jen tápal.

Pak jsem ale dostal nápad, který by do deseti let mohl změnit samu podstatu pojišťovnictví. Když jsem ji vyložil pár lidem z branže, odnášeli si tři stránky hustě popsané poznámkami. Teď bych ho rád představil tady, aby si všichni udělali obrázek, o co vlastně jde.

Tokeny, všude samé tokeny

Právě teď dělám na projektu, který jsem nazval Továrna na tokeny. Platím sice za „přítele ConsenSysu“, ale můj projekt nemá nic společného s jejich projektem téhož jména. ConsenSys nedávno uvedl na trh jeho zkušební verzi spolu s MetaMask, doplňkem prohlížeče, který zpřístupňuje uživatelům Ethereum, lidé si jeho prostřednictvím mohou vyrábět jednoduché tokeny. Moje továrna ještě v provozu není.

Cílem je vytvořit webovou stránku, kam člověk přijde, specifikuje si nový token a zakrátko ho má ve své virtuální peněžence. Token je přenosná jednotka hodnoty v rámci určitého systému. Jejím správcem je jednotlivec, organizace či konsorcium. Rail je token, který se snadno pohybuje mezi jednotlivými systémy. Měna je token, který je akceptován mnoha různými systémy.

Dnes lidé tvoří jednoduché tokeny zastupující místní měny, auta, sběratelské karty, krávy, stromy, hodiny poradenství a podobně. Když si je směňují, z jednoho na druhého přechází také jejich vlastnické či uživatelské právo.

Zítra budeme prostřednictvím Etherea vytvářet chytré tokeny s už zabudovanými obchodními systémy, které budou v souladu s veškerými zákony a regulacemi. A to mě přivedlo na myšlenku radikální proměny pojišťovnictví.

Míčky s pojištěním

Vezměte si trh s pojištěním. Z velké výšky jsou to miliony a miliony smluv, které specifikují, kolik člověk platí na pojistném a jaké plnění čerpá za jakých podmínek. Ty smlouvy jsou často složité a obsahují chytáky – každému pojištěnému a každé situaci se šijí zvlášť na míru. Jen si zkuste vyřídit změnu některé své pojistné smlouvy! Obvykle bývá snazší sepsat rovnou novou.

A teď to vezměme z jiného úhlu. Co kdyby se trh s pojištěním rozlámal na malé moduly, z nichž každý by byl ve své podstatě investicí. Na jedné straně stojí klient, který platí pojistné, a na straně druhé investor, pro kterého je pojistné zdrojem příjmů. A uprostřed všechno řídí podmínky plnění za různých situací. Ty si představte jako míčky různých barev, velikostí a typů. Ve skutečnosti jich zase tolik není – pár desítek základních typů pokrývá většinu situací. Klient pojišťovny by si tedy mohl namíchat vlastní produkt z různých balonků – jako když si v obchodě sami vybíráte do pytlíku jablka. Štosy svých smluv bychom mohli nahradit virtuálními pytlíky s těmito barevnými míčky.

Můj nápad tedy vypadá následovně – nechť pojišťovny vyrobí určité množství tokenů, tedy malých jednotek pojištění, a klienti ať si pak sami do své „pojistné peněženky“ vybírají tokeny podle svých potřeb a požadavků. Například nejmenší jednotka by představovala měsíční pojistné ve výši desíti dolarů a plnění maximálně desíti tisíc dolarů, budou-li splněny příslušné podmínky. Pojišťovna by pak tyto tokeny nabízela na otevřeném trhu, kde by je viděli všichni investoři i spotřebitelé. Takový trh by byl likvidní, s nízkými spready a bez prostředníků.

Samozřejmě že klienti by si bony nevybírali ručně jako v obchodě. Zkrátka by specifikovali, jaký typ pojištění si přejí, načež by za ně odpovídající tokeny nakoupil specializovaný software. Tokeny by se plynule obchodovaly za tržní ceny, které by klesaly nebo stoupaly vlivem rozličných rizikových faktorů.

Insure Bit

Jako bonus přihodím i nový pojem – insure bity. Insure bit neboli pojišťovací bit, je kryptografický token, který představuje nedělitelnou jednotku pojištění. Dá se předpokládat, že pojišťovací konsorcium by provedlo jejich taxonomii a standardizaci, aby mohly reprezentovat nezpochybnitelné, legálně platné smluvní vztahy. Zajdeme-li v našem decentralizačním procesu ještě o krok dál, insure bity by ve skutečnosti byly smluvní vztahy v pravém slova smyslu. Klienti a investoři by je nakupovali na otevřeném trhu a sestavovali si z nich portfolia podle vlastních potřeb.

Jakmile bychom měli k dispozici insure bitovou infrastrukturu a ekosystém, začala by na trhu fungovat dynamická alokace v reálném čase. Čtete správně. Klient by automaticky vlastnil přesný mix insure bitů, který by v dané situaci potřeboval a který by se měnil podle okolností. Váš pojišťovací robot by vám například navýšil pojištění nemovitostí, jakmile by se doslechl o blížící se bouři, nebo cestovní pojištění, pokud by se k němu doneslo, že jste si právě pořídili motocykl. I nárůst hodnoty některého vašeho aktiva (na základě orákula, viz níž) by mohl spustit nákup dodatečných insure bitů. Rozumí se samo sebou, že dynamická alokace znamená také dynamický pohyb cen – například zjistíte, že pojištění, které chcete koupit na poslední chvíli, je podstatně dražší než v době, kdy jste ho nepotřebovali.

Googlizace pojištění

Jde v zásadě o model, který zavedl Google v reklamě. Dříve zadavatelé reklamy nakupovali kampaně ve velkých médiích, včetně bannerů coby součástí mixu, ale Google rozporcoval reklamní trh na jednotlivá slova, která pak začal prodávat za tržní cenu. Provedl de facto atomizaci reklamy, kterou rozlámal na nejmenší možné jednotky. Zadavatelé si tak můžou koupit jednotlivá slova podle vlastní úvahy a sami si prostřednictvím poměrně sofistikovaného modelu rozhodnout, kolik jsou ochotni za vybraná slova ve vybraných situacích platit. A vy zase jako pojištění dostanete plnění za škody způsobené požárem nebo zrušením letenky podle toho, kolik jste v dané chvíli měli v portfoliu insure bitů.

Se závazky, které tokeny reprezentují, ale bude možné obchodovat i na dalších trzích. Tokeny půjde v reálném čase skládat dohromady, modelovat, testovat, sekuritizovat nebo z nich vyrábět zajištěné obligace dle potřeb různých investorů. Skutečnost, že investoři i spotřebitelé s tokeny nepřetržitě obchodují, nemá na trh žádný vliv, jelikož „double-spending“ je vyloučen a my můžeme přesně stanovit, za jakých podmínek se spouští plnění. Investoři budou třeba v zájmu větší jistoty plnění skládat vysoké zálohy nebo budou svá portfolia sekuritizovat pomocí bonů reprezentujících reálná aktiva. Nic z výše uvedeného by se nijak zvlášť nelišilo od současné praxe kromě faktu, že s insurance bity by se to všechno odehrávalo v reálném čase, což by znamenalo významnou automatizaci a zlepšení fungování celého pojišťovnictví.

Podobné modely lze zavést v mnoha dalších odvětvích. Stop produktům šitým na míru. Stačí sestavit určitý počet identických produktů, vyrobit z nich chytré tokeny s  vestavěnými pravidly, přizpůsobit je regulačnímu prostředí a vrhnout je na trh, ať si s nimi každý obchoduje podle libosti (srov. například hypotéky, daňové pohledávky, obligace atd.). Cokoli, s čím se dnes obchoduje po objemných „trsech“, lze prodávat a nakupovat ve formě seskupení tokenů, tedy neboli nejmenších nedělitelných jednotek každého trsu. Vyšší zrnitost trhu vyžaduje méně práce a vede k vyšší efektivitě.

Problematice zajištění jsem mnoho času nevěnoval, myslím ale, že výše představený model potřebu zajištění eliminuje. Samozřejmě tu vždycky budou ojedinělé případy zvláštního pojištění, ale v obecné rovině by většinu současných pojišťovacích a zajišťovacích produktů pokryla kombinace standardních insure bitů.

Budeme potřebovat lepší orákulum

Což mě přivádí k dalšímu problému. Lidé z pojišťovací branže vědí, že dodnes neexistuje jasná a úhledná definice automobilové nehody. Má-li se plnění chytrých kontraktů spouštět za předem daných podmínek v reálném světě, budeme potřebovat orákulum, které bude tyto informace přidávat do blockchainu.

O orákulech se tu nebudu příliš rozepisovat. Jako krátký úvod do problematiky si můžete přečíst článek mého kamaráda Matta Listona. Navrhnout, naprogramovat a začlenit orákula do chytrých kontraktů rozhodně nebude snadné, stanou se ale klíčovým prvkem insurebitového systému. Začneme u jednodušších řešení a postupně přejdeme k těm složitějším. Pojišťovny by měly orákulům věnovat zvýšenou pozornost, protože jich budeme potřebovat velkou spoustu. Ke každému malému pojišťovacímu atomu totiž bude přidruženo jeho orákulum, které bude spouštět plnění.

Nejspíš budeme potřebovat i lepší definici času. Pokud se svým vozem nabourám, moje osobní datová schránka by se asi okamžitě pokusila nakoupit více insure bitů dřív, než se o nehodě dozví trh. Vzhledem k podobným situacím vznikne nová, propojená infrastruktura orákul, senzorů, kamer, veřejných zdrojů informací, svědků či internetu věcí, díky které půjde přesně určit, co se stalo a kdy. Jde o další soubor problémů, které budeme muset vyřešit, než bude insurebitový ekosystém plně funkční. I tak na tom ale budeme lépe než se současným ekosystémem.

Kdo bude v takovém scénáři vítězem a kdo poraženým? Jednoznačně získají zájemci o pojištění a lidé, kteří budou poskytovat rizikový kapitál. Ztráty budou naopak počítat velké tradiční pojišťovny, které mají v oblibě co nejmenší písmo a co nejdelší smlouvy. Insure bity každopádně nabízejí nejednu příležitost. Dynamickou alokaci bude provádět software napojený na osobní datovou schránku každého z nás. Schválně, kdo tady vidí prostor pro nový byznys? Mohly by se pojišťovny díky insure bitům transformovat z předražených prostředníků na poskytovatele služeb blíž zákazníkovi?

Jistě, tenhle nápad obsahuje spoustu proměnných, rozhodně ale není nereálný. Byl by zhruba o 95 procent efektivnější než současný trh s pojištěním a až několikanásobně lepší pro všechny zúčastněné s výjimkou prostředníků. Navíc je použitelný i v řadě dalších odvětví. Idea malých pojišťovacích tokenů by na trh s pojištěním vnesla nejednu převratnou změnu, počínaje přechodem od monolitických papírových smluv k agilním chytrým kontraktům, které budou nekonečně přizpůsobitelné na straně kupujících i prodávajících. Taková bláznivá myšlenka by mohla celý byznys postavit na hlavu rychleji, než si nejspíš ředitelé velkých pojišťovacích ústavů dokážou představit.

Z anglického originálu, publikovaného na webu Medium.com, pro Finmag s laskavým svolením autora přetlumočil Aleš Drobek