Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jak se shodnout: zavolejte si na pomoc data

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg
3. 4. 2017

Když se z ideového dialogu stanou dva ideologické monology, těžko se hledá řešení. Občas by možná neškodilo, jak píše Bjørn Lomborg, nechat si nějaké dobré řešení propočítat.

Jak se shodnout: zavolejte si na pomoc data

Je smutné, kolik nápadů dostává v téhle zaťaté, zpolitizované době okamžitě a víceméně mechanicky nálepku „levicový“ nebo „pravicový“. Zastánci a odpůrci je pak chválí nebo shazují – bezmyšlenkovitě, automaticky, bez prostoru pro debatu o tom, jestli jsou to nápady solidní nebo jaký by měly dopad. Je tu ale alternativa, která by nám mohla pomoci rozpory nějak překonat. Využití dat k tomu, abychom se dokázali zaměřit na strategie a investice, které budou mít na společnost největší pozitivní dopad.

Samozřejmě to může znít jako idealistický experiment, vysněný kýmsi ve slonovinové věži, v několika zemích už ale politika vycházející z dat má reálný dopad na svět.

Bez ideologie

Bangladéšská vláda oficiálně zkoumá opatření, která nezávislí ekonomové v zemi i na světě označili jako vhodná na zvýšení prosperity a blahobytu. A místní i mezinárodní experti na Haiti studují se stejným cílem tucty strategií.

V obou zemích se aplikuje zavedená metodologie analýzy nákladů a přínosů na intervence čítající opatření proti chudobě, zemědělská cla, dětské očkování, reformu právní pomoci, řešení formou e-government a reformu armády.

Když se řekne, analýza nákladů a přínosů, zní to snad poněkud chladně, možná i krutě. Analýza redukuje komplexní opatření na strohý soubor čísel: pokud investujeme jeden dolar (nebo euro, taka, gourde či peso), bude návratnost x krát vyšší.

Toto zjednodušení je poněkud v rozporu s tím, kolika čísly by vás mohl zahltit odborník. Podívejme se pro ilustraci na jednu investici, sledovanou v rámci projektu Haïti Priorise; jde o agro-lesnictví, které pomáhá farmářům pěstovat stromy mezi plodinami a pastvinami.

Jistě existují ekonomické benefity: farmáři mají další zdroj příjmů z prodeje listů, semen a dřeva. Existuje i společenská návratnost ve formě lepší výživy, nové plodiny generují nutričně hodnotnější potravu, než jakou dávají plodiny pěstované v těchto místech dnes. Věc má i významné ekologické benefity jako je snížení objemu CO₂ v ovzduší, lepší průtok vody, což snižuje rizika záplav, a povzbuzující injekce pro přírodní opylování.

Analýza nákladů a příjmů tohle všechno zahrnuje: ekonomické benefity, sociální benefity pro stát a ekologické benefity pro celý svět. Výsledkem je, že tento přístup prořízne politické spektrum napříč.

Dobře to ilustruje analýza nákladů a příjmů rozvojových cílů OSN. Na jedné straně zjistila, že volnější obchod by byla nejlepší rozvojová strategie, která by dostala z chudoby 160 milionů lidí, a každý v rozvojovém světě by se měl v průměru o 1000 dolarů lépe. Není to sice přímo Trumpova politika, ale volný obchod je dlouhodobě doména pravice. Analýza ale ukazuje, jaký přínos by svobodnější obchodování mělo pro ty nejchudší na světě, poskytuje tak také levici důvody, aby přehodnotila svůj postoj k volnému obchodu.

Na druhé straně pak vidíme další doporučovanou rozvojovou prioritu: zlepšený přístup k antikoncepci a rodinnému plánování. Levice ji obecně podporuje, pravice bývá často proti. Výzkum poukazuje nejen na nižší dětskou a mateřskou úmrtnost tam, kde je přístup k antikoncepci lepší, ale také na ekonomické benefity, které možná dávají pravici víc důvodů ještě se zastavit a přehodnotit své názory.

Vlády obvykle analýzu nákladů a příjmů neprovádějí, až na omezené výjimky, kdy zkoumají každé opatření jednotlivě. Tento roztříštěný přístup brání porovnávání jednotlivých opatření. Namísto toho jsou peníze daňových poplatníků mnohdy využity na to téma, které získá nejvíce mediální pozornosti nebo které má nejvíce zainteresovaných subjektů.

Dobré čtení o dobru

Pro vás je čtyřicet korun jedna točená plzeň, bez které se patrně obejdete; pro africké dítě je to roční ochrana před komáry šířícími malárii. Což je patrně dokonce ještě větší terno, než by bylo sto plzní.

Princip stonásobku z knihy Williama MacAskilla —

Dělejte dobro lépe

Co nejdřív co nejvíc dobra

Analýza nákladů a příjmů by neměla představovat jediná vstupní data pro rozhodnutí vlády. Pro země, jako je Bangladéš a Haiti, ale poskytuje nepostradatelný a nezávislý zdroj dat, na kterých se dá založit rozumné rozhodnutí.

V Bangladéši místní rozvojoví specialisté a panel, kterého se účastnil i nositel Nobelovy ceny, identifikovali tři hlavní priority: e-government, pokrok v léčbě tuberkulózy a dětská výživa. Na základě této práce vzniká také Národní nutriční akční plán a strategie Digitální Bangladéš. Vláda má vlastní think tank, který se snaží rozsévat informace o nejlepších řešeních a strategiích na ministerstva a další úřady.

Na Haiti výzkumníci ještě nemají hotovo – první výsledky ale vypadají slibně. Překvapivá studie zkoumá úmrtí v důsledku úrazů či nemocí, kterým se dalo zabránit. Haitský zdravotní systém stojí i před mnohými dalšími výzvami., které zkoumají další lidé. Jednou z odpovědí by mohlo být více ambulancí. Pouhá dvě procenta nehod a nouzových situací jsou na Haiti v dosahu bezplatných ambulancí, těch je pouhých sto na deset milionů lidí.

R. Christina Dauriscová, ekonomka z haitského ministerstva veřejného zdraví a obyvatelstva, dospěla k tomu, že kdyby se vytvořila národní síť ambulancí, mohlo by to ročně zachránit 4000 životů. Roční náklady by ale byly vysoké – 33 milionů dolarů, to je víc než procento celého národního rozpočtu Haiti. Každý vynaložený dolar by generoval téměř tři dolary sociálního benefitu – což je solidní, ne-li mimořádně výhodná investice.

Skromnější řešení by ale mohlo v krátkodobém horizontu vytvořit na každý dolar mnohem vyšší zisk. Proškolit učitele a zástupce obcí v celé zemi, aby ovládli záchranářskou praxi, by jednorázově stálo 1,1 milionu dolarů, každoročně by to zachránilo zhruba 700 životů. Každý dolar by generoval sociální benefit na úrovní 16 dolarů, což by Haiti pomohlo mnohem víc.

Výzkumy na Haiti, v Bangladéši a v brzké době také pro dva indické státy, nám pomůžou sehnat data, dík kterým si dokážeme líp odpovědět na otázku: Kde nám investice přinese co nejvíc dobrého co nejdříve.

To je přístup, který by měl – jak se aspoň domnívám – utvářet politický diskurz každé země.

Víc pozornosti nezkreslené analýze nákladů a benefitů, která poskytuje odpovědi, které potěší i zklamou lidi na obou stranách politického spektra, by mohlo být cestou, jak najít nejrozumnější politická opatření, se kterými můžeme všichni souhlasit.

Copyright: Project Syndicate, 2017. www.project-syndicate.org

Úvodní foto Profimedia

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
3
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo