Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Co se můžeme naučit od Billa Gatese

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg | 21. 2. 2017 | 12 komentářů | 3 850

Každý – od volených zástupců přes úředníky až po voliče a daňové poplatníky – se může u největší charitativní nadace na světě poučit, co to znamená vynakládat peníze na rozvojovou pomoc efektivně.

Co se můžeme naučit od Billa Gatese

Bylo by to víc než vhodné právě teď, kdy se 56 procent Evropanů (ve Francii, Polsku, Itálii, Maďarsku a Řecku je odpor k pomáhání ještě vyšší) domnívá, že jejich vláda by se měla zaměřovat výhradně na domácí záležitosti a nechat země, které jsou cílem takové pomoci, ať se s problémy samy vypořádají, jak nejlíp dokážou.

Nejčtenější britský nedělník nedávno spustil petici, která vyzývá ke škrtnutí výdajů vyhrazených na zahraniční pomoc (ve výši 0,7 procenta národního důchodu). Americký prezident Donald Trump ve své kampani brojil proti „posílání zahraniční pomoci do zemí, které nás nenávidí“, reflektoval při tom rozšířené přesvědčení, že pomoc je třeba seškrtat. Spojené státy na zahraniční pomoc vyhrazují necelé procento federálního rozpočtu, jenže průměrný Američan je přesvědčený, že toto číslo je jedenatřicetkrát vyšší.

Návratnost: 45 až 120 dolarů na investovaný dolar

Nadace Billa a Melindy Gatesových na rozvojovou pomoc každoročně vynaloží víc než většina bohatých vlád. Na rozdíl od volených vlád, které musejí brát ohled na různé, navzájem konkurenční priority – od diplomatických ohledů po nálady daňových poplatníků – Nadace Gatesových se může soustředit na to, co funguje nejlíp. Nikde to není vidět zřetelněji než v právě zveřejněném výročním zpravodaji, ve kterém Bill a Melinda vysvětlují Warrenu Buffettovi, za co se utrácí třicet miliard dolarů, které jejich nadaci přislíbil – jedná se o největší dar, jaký kdo kdy dal. Investice cílí do tří konkrétních oblastí: na očkování, antikoncepci a na výživu.

Všechny tři do hloubky prostudovali specializovaní ekonomové pro můj think tank Centrum Kodaňského konsenzu který se vědecky zabývá zásahy a politikami s největším potenciálem zlepšit svět.

 

Investice do vakcinace jsou naprosto jasná volba. Proočkování základní sadou dětských vakcín je dnes historicky nejvyšší, dosahuje 86 procent. Většina dětí na světě je dnes chráněna před spalničkami, tetanem, černým kašlem, záškrtem a obrnou, což ročně ušetří kolem tří milionů životů. Rozdíl mezi bohatými a chudými zeměmi je nejmenší, jaký kdy byl.

Pořád se ale dá udělat mnohem víc. Výzkumníci Centra Kodaňského konsenzu propočítali, že za zhruba miliardu dolarů ročně by se vakcinační programy mohly rozšířit tak, aby se předcházelo dětskému zápalu plic a průjmům. Tak by se ročně zachránil další milion životů. Jejich výzkum dokládá, že každý dolar navíc vynaložený na takové očkování přinese lidský blahobyt v hodnotě 60 dolarů. Jak říká Melinda Gatesová, zachraňovat životy dětí „přináší ve filantropii největší zisk“.

Antikoncepce je další oblast, kde čísla hovoří sama za sebe – a kde dochází k značnému pokroku, z nemalé části díky vůdčí roli Nadace Gatesových. Přístup k moderní antikoncepci ale pořád chybí víc než dvěma stům milionů žen. Dosažení téměř všeobecné dostupnosti plánování rodičovství by vyšlo ročně na 3,6 miliardy dolarů, kdyby ale ženy mohly mít těhotenství víc pod kontrolou, znamenalo by to o 150 000 míň úmrtí v souvislosti s těhotenstvím a také o 600 000 míň sirotků, zatímco demografická dividenda by posílila hospodářský růst. Přínosy pro společnost převyšují náklady sto dvacetkrát.

Výjimečně dobrá investice je také investice do lepší dětské výživy. Děti stagnující v růstu obtížně prospívají nejen tělesně, ale za lépe živenými vrstevníky zaostávají i v rozvoji kognitivních dovedností. Mají horší výsledky ve škole a v dospělosti bývají chudší. Když dobře nakrmíte malé dětí, je to začátek blahodárného cyklu, jehož přínos v dalších se v dalších generacích zvyšuje. Analýza nákladů a přínosů ukazuje, že každý dolar vynaložený na zlepšení výživy v prvních tisíci dnech života dítěte může zajistit přínosy v hodnotě kolem 45 dolarů. V některých státech může tato rentabilita dosahovat až 166 dolarů na každý vynaložený dolar.

Analýza vypracovaná pro Kodaňský konsenzus ukazuje, že každý dolar z peněz Warrena Buffetta vynaložený Nadací Gatesových na vakcinaci, antikoncepci a výživu přináší zisk v hodnotě 45 až 120 dolarů. Buffett proslul lišáckými investicemi, ale taková návratnost – v rozvojovém smyslu – je stejně fenomenální jako jakýkoli podnikatelský úspěch.

Dobré čtení o dobru

Pro vás je čtyřicet korun jedna točená plzeň, bez které se patrně obejdete; pro africké dítě je to roční ochrana před komáry šířícími malárii. Což je patrně dokonce ještě větší terno, než by bylo sto plzní.

Princip stonásobku z knihy Williama MacAskilla —

Dělejte dobro lépe

Mnoho rozvojových cílů – smrt

A právě v tom se ukrývá ponaučení pro vlády. Nadace Gatesových se chytře soustředí na účinné investice, které při nízkých nákladech dokážou přinášet ohromující výsledky. Když nemůžeme zlepšit všechno najednou, měli bychom začít tam, kde můžeme udělat nejvíc dobrého.

Porovnejme to s tím, jak k rozvoji přistupuje Organizace spojených národů. Její zásadní agenda, která bude příštích 15 let určovat, kam půjdou biliony dolarů vládní zahraniční pomoci, takzvané Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs), to je neuřiditelný komplex 169 rozvojových cílů.

Jistěže, výživa, očkování a antikoncepce jsou také součástí SDGs. Ztrácejí se ale v záplavě dalších met, které jsou definovány do takových podrobností, že zmiňují význam udržitelného cestovního ruchu a přístupnosti městských zahrad pro invalidy, takže se nakonec trefují jaksi mimo mísu. Jedná se jistě o důležitá témata, ale SDGs mají být ukazatele směru pro nejdůležitější investice. V tomto smyslu selhávají.

Toto selhání zavdává příčinu k obavám, protože dokázat se zaměřit na oblasti, kde se dá nejvíc změnit, znamená zachránit víc životů. SDGs nahradily Rozvojové cíle tisíciletí, které tvořilo osm jasných, jednoduchých slibů – snížení celosvětové chudoby na polovinu, snížení dětské úmrtnosti a zajištění školní docházky u většího počtu dětí a další. Rozvojové cíle tisíciletí zachránily nejméně 21 milionů životů.

Bylo by redukcionistické a chybné tvrdit, že soukromý sektor je v rozvojové pomoci úspěšný a veřejný sektor selhává; mnohé z největších úspěchů Nadace Gatesových ostatně vyplynuly z partnerství s vládami. Nejpádnější argument pro zachování a posílení výdajů na rozvojovou pomoc ale tkví v tom, že bychom se měli nejprve soustředit na nejlepší investice. Inspirací by měl být přístup Nadace Billa a Melindy Gatesových.


Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč

Copyright: Project Syndicate, 2017. www.project-syndicate.org
Úvodní foto Profimedia

Autor článku

Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte hlavy), How to Spend $75 Billion to Make the World a Better Place (Jak utratit 75 miliard dolarů, aby byl svět lepší místo), The Nobel Laureates’ Guide to the Smartest Targets for the World (Průvodce nositelů Nobelovy ceny po nejchytřejších cílech pro svět) a naposledy Prioritizing Development (Jak prioritizovat rozvoj). Jeho nejnovější kniha se jmenuje False Alarm a pojednává o tom, jak nás panika kolem změny klimatu stojí biliony, škodí chudým a nevede k nápravě.