Kam až může růst minimální mzda? Hledá se bod zlomu

Od ledna bude mít Česko zase vyšší minimální mzdu. Její zvyšování začalo po dlouhé stagnaci v roce 2013 a během té doby vyrostla poměrně rychle o tři tisícovky – z osmi na jedenáct tisíc (to je právě suma, platná od roku 2017). Tam ale její růst nemusí končit.

Při každém zvyšování minimální mzdy se ovšem ozvou hlasy, že zvyšování minimálních mezd může mít nepříjemné ekonomické důsledky. Jednoduše: že pracovní síla se některým podnikům přestane při zvýšených nákladech vyplácet a že se začne zvyšovat nezaměstnanost. S grafem, který ukazuje, že při zvýšení minimální mzdy klesne poptávka po práci, se studenti potkávají už v základech mikroekonomie. „Je to jen teoretická poučka,“ tvrdí ovšem dlouhodobě odboráři. V České republice podle nich v posledních letech k žádnému propouštění kvůli růstu minimální mzdy nedošlo.

Znamená to, že se uznávaní ekonomové mýlí? Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula připouští, že graf známý z učebnic skutečně platí. Česká ekonomika se ale podle něj ještě nedostala do bodu rovnováhy. Tedy situace, kdy se nabídková a poptávková křivka střetnou a výše minimální mzdy bude příčinou propouštění a růstu nezaměstnanosti.

Tento „bod zlomu“ je podle Středuly ještě „strašně daleko“ a v nedohlednu. „Museli bychom uvažovat o minimální mzdě tak nad dvaceti tisíci korun [měsíčně, pozn. red.],“ uvedl v říjnu v rozhovoru pro Finmag.

Jak roste minimální mzda

Zvětšíte klikem

Minimum těsně pod mediánem?

Zmíněných 20 tisíc korun by podle údajů z ISPV znamenalo v roce 2015 zhruba 70 procent průměrné české hrubé mzdy a víc než 87 procent mediánu. Znamená to, že je prostor pro růst minimální mzdy až do této hodnoty? V čem má tento předpoklad oporu?

Na obojí jsem se šéfa odborů několikrát dotázala. „Bod zlomu zatím nebyl detailně diskutován se všemi odborovými organizacemi v rámci ČMKOS,“ uvedla prvně mluvčí svazu Jana Kašparová. „Omlouvám pana předsedu, ale v tuto dobu nebudeme onu hypotetickou zlomovou výši minimální mzdy komunikovat,“ dodala.

Na žádnou českou ani zahraniční studii, která by podobný „bod zlomu“ pro Česko vyčíslila, jsem nenarazila. Obrátila jsem se proto na víc než desítku dalších ekonomů – ani ti mě ale nedokázali přesněji nasměrovat. Podle Lukáše Kovandy z finanční skupiny Roklen podobné ekvilibrium ani stanovit nelze – jednoduše proto, že se česká ekonomika neustále mění. „Pokud bude v solidní kondici, unese takové zvýšení minimální mzdy, které by ji za horších podmínek neblaze poznamenalo,“ doplňuje.

 „S přesnou hranicí jsem se v odborných studiích, pokud si dobře pamatuji, nesetkal,“ říká analytik Akcenty Miroslav Novák. K růstu nezaměstnanosti by však podle něj došlo pravděpodobně mnohem dříve než okolo zmíněných 20 tisíc korun. „Rychlý růst minimální mzdy by tlačil i na růst mezd zaměstnanců, kteří pobírají vyšší mzdu než minimální. Mzdy by navíc rostly daleko rychleji než ve zbylých zemích střední a východní Evropy a podniky působící v ČR by ztrácely konkurenceschopnost,“ předpokládá. Podle dalších ekonomů by se průměrná mzda v podobném případě dostala mezi 30 až 40 tisíc korun měsíčně.

Minimální mzda nechodí sama

Minimální mzda udělá na začátku roku pořádný skok – z 9900 na 11 000 korun. Neskáče ale sama, spolu s ní rostou taky zaručené mzdy. Minimální mzda je totiž garantované minimum pro ty nejmíň kvalifikované. Existuje osm kategorií povolání podle kvalifikace, v té nejvyšší je „minimální mzda“ od ledna 2017 hezkých 22 000 korun.

Zaručená mzda 2017: Kolik šéf musí dát

Špatně placená práce zmizí

Podle ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské profitují z nízké mzdy hlavně obory, ve kterých pracují nekvalifikovaní zaměstnanci. „Příkladem může být stavebnictví, například výkopové práce, textilní průmysl, zemědělství, hutě,“ vyjmenovává.

Sama je však k příliš vysokému růstu minimální mzdy skeptická. „Firmy pak začnou nahrazovat drahou nekvalifikovanou práci stroji, automaty a nakonec roboty,“ varuje. „Může sice dojít k růstu produktivity a následně ekonomiky a životní úrovně, otázkou ale je, kolika z nás by se tento růst týkal. Co pak budou dělat odbory a stát s rostoucí armádou nezaměstnatelných osob?,“ dodává.

Výsledkem nevhodně nastavených mezd je podle ní takzvaná hystereze, tedy situace, kdy vzniká málo nových pracovních míst a z nezaměstnaných se stávají nezaměstnatelní. „Našim zájmem není nakazit náš trh práce touto evropskou nemocí, naopak bychom měli usilovat o pružný trh práce, který bude motivovat nezaměstnané k hledání uplatnění,“ uvádí Horská.

Čas přizpůsobit se

Ekonom a vedoucí Oddělení strategií a trendů EU při Úřadu vlády Aleš Chmelař je ale přesvědčen, že v tomto smyslu by vysoká minimální mzda byla prospěšná – protože „pročistí“ trh. Pokud ji podniky nedokážou zaplatit, zkrachují. Ty, které si ji zvládnou dovolit, budou podle něj naopak nabírat. „Jestli budou mizet pracovní místa vlivem zvyšování minimální mzdy, robotizace nebo zvyšování ceny práce a životní úrovně, je vlastně jedno, protože něco podobného přijde a my se musíme soustředit na to, aby to náš trh práce zvládl,“ zdůrazňuje.

Že by v Česku existoval „bod zlomu minimální mzdy“ na hranici 20 tisíc korun, si Chmelař nemyslí. Sám však věří, že pokud by se minimální mzda zvyšovala postupně – a cíleně a zároveň v tomto období nepřišla recese, bude mít česká ekonomika čas se jí přizpůsobit.

S tím, že by minimální mzda nutně vedla k růstu nezaměstnanosti, nesouhlasí ani ekonom Jiří Šteg. „Nízká úroveň minimální mzdy v ČR naopak vyvolává řadu návazných sociálních i ekonomických problémů. Ostatně nerovnosti a nesymetrické rozdělování příjmů jsou zdrojem celé řady politických problémů v mnoha zemích světa,“ uvádí. S tímto fenoménem je podle něj třeba něco udělat, tak „proč nezačít právě u minimální mzdy“.

Vítali byste další růst minimálních mezd?

UrčitěAno, ale nespěchat tak, ať si firmy vydechnouMně je to upřímně fukZrušit. Každý se může dohodnout, jak chce

Hlasovat

Škodí minimální mzda mladým?

Tradičního grafu, který znázorňuje vztah mezi minimální mzdou a mírou nezaměstnanosti se zastává například profesor ekonomie na University of Michigan Mark J. Perry. Na růst minimální mzdy podle něj doplácejí ti nejméně zkušení s nejméně znalostmi a nejnižším vzděláním, především zaměstnanci do dvaceti let. „Připomeňme si, co se [v USA, pozn. red.] stalo naposledy, když hodinová minimální mzda mezi lety 2007 a 2009 postupně vzrostla z 5,15 na 7,25 dolaru,“ píše. Nezaměstnanost mladých mezi 16 a 19 let se podle něj v tom samém období zvýšila z 16 na 26 procent čili o deset procentních bodů.

Vzhledem k tomu, že v letech 2007–2009 procházely Spojené státy hypoteční krizí, by uvedený ukazatel pravděpodobně rostl i bez zvýšení minimální mzdy. Perry proto srovnává i nezaměstnanost mladých s nezaměstnaností celé ekonomicky aktivní populace – ta podle něj ve sledovaném období rostla ze zhruba 5 na 10 procent, tedy polovičním tempem.

S tím, že příliš vysoká minimální mzda může kromě některých oborů zasáhnout i určité věkové skupiny souhlasí ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „A v tom je to prokletí vysoké ochrany zaměstnanců a vysoké minimální mzdy, že tvoří armádu mladých nezaměstnaných. Stačí se podívat do statistiky jižní Evropy,“ tvrdí.

Přímo čísla Eurostatu ale tento trend nepotvrzují. Podle říjnových dat vykazovaly nejvyšší nezaměstnanost mladých do 25 let Řecko, Španělsko, Itálie a Chorvatsko – ve všech těchto zemích přesahovala 30 procent. Itálie minimální mzdu přitom vůbec nemá, ve Španělsku je z 22 zemí Evropské unie, které ji zavedly, až 9. nejvyšší, v Řecku 11. a v Chorvatsku 15. Pokud přepočteme minimální mzdu z národních měn, tedy eur a kun, na standard kupní síly, nachází se „naše“ trojice zemí v žebříčku na 10., 11. a 14. pozici.