Před námi nejsou dobré časy a ti, kdo spoléhají na růst mezd, se v nejbližší době nedočkají, varoval před čtyřmi lety tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Česká ekonomika skutečně na následující dva roky spadla do recese. Od roku 2014 však prochází oživením a například v posledním čtvrtletí loňského roku rostl tuzemský HDP dokonce druhým nejrychlejším tempem v Evropské unii.
A jak se od té doby změnily zmíněné mzdy?
Zatímco v „předkrizovém“ roce 2011 činil medián průměrné hrubé měsíční mzdy (dále pouze „měsíční mzdy“) 21 224 korun, v roce 2015 to bylo 22 971 korun, téměř o osm procent víc. Jak přitom ukazují statistiky z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který zpracovává společnost TREXIMA, v některých oborech si zaměstnanci polepšili ještě mnohem více.
Pomohlo i vyšší minimum
Nejvíce pocítili růst mezd pomocní montážní dělníci. Medián jejich měsíční mzdy se mezi lety 2011-2015 zvýšil z 9656 na 17 529 korun neboli o 81,5 procenta. Na druhém místě jsou prodavači drobného zboží, klenotů, nábytku a bytových doplňků, kteří si přilepšili o 66 procent.
Ani v jednom případě tento růst ale neznamená, že by šlo o dynamické profese, kde se vyplatí pracovat. Naopak. Jde o podprůměrně placené obory a růst výdělků tu byl v uplynulých letech tažen hlavně zvyšováním minimální mzdy. „V případě skokového nárůstu minimální mzdy musí zaměstnavatelé upravit mzdové tarify i pro ostatní zaměstnance – aby zůstal neporušený princip odstup odstupňovaného odměňování v závislosti na odbornosti, zkušeností, praxe a výkonnosti,“ vysvětluje ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Totéž pravděpodobně platilo i pro kvalifikované stavební dělníky, jejichž měsíční mzda vzrostla z 16,4 na 21 tisíc korun.
„U montážních dělníků se patrně projevil také vliv nedostatku pracovníků pro průmyslovou výrobu,“ věří navíc ředitel TREXIMY Jaromír Janoš. Ve skupině zaměstnání ‚pomocní pracovníci ve výrobě‘, kam kromě pomocných montážních dělníků patří také například ruční baliči nebo mazači strojů a zařízení, bylo v databázi Úřadu práce ČR k 11. listopadu evidovaných celkem 8500 volných míst – šlo tedy o jednu z vůbec nejhůře obsaditelných pozic v Česku.
Deset profesí, kde mzdy rostly mezi lety 2011 a 2015 relativně nejrychleji
Kategorie zaměstnání | Medián hrubé měsíční mzdy | |||
2011 | 2015 | Relace k roku 2011 | ||
[Kč] | [%] | |||
1. | Pomocní montážní dělníci | 9 656 | 17 529 | 181,5 |
2. | Prodavači drobného zboží, klenotů, nábytku a bytových doplňků | 11 264 | 18 713 | 166,1 |
3. | Montážní dělníci výrobků z kombinovaných materiálů | 17 042 | 22 912 | 134,4 |
4. | Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí | 90 847 | 121 988 | 134,3 |
5. | Obchodní náměstci (ředitelé) | 54 845 | 72 994 | 133,1 |
6. | Bankovní makléři | 32 118 | 42 435 | 132,1 |
7. | Nejvyšší představitelé středních společností a institucí | 50 436 | 64 787 | 128,5 |
8. | Řídící pracovníci v oblasti dopravy | 36 018 | 46 233 | 128,4 |
9. | Kvalifikovaní stavební dělníci hlavní stavební výroby | 16 422 | 20 984 | 127,8 |
10. | Brusiči nástrojů a kovů | 19 376 | 23 999 | 123,9 |
Zdroj: ISPV |

Mzdy manažerů odrážejí stav ekonomiky
Z tabulky je zároveň patrné, že v kategoriích zaměstnání, ve kterých se mzdy zvyšovaly nejrychleji, jsou hojně zastoupeni i manažeři – nejvyšší představitelé velkých či středních společností, řídící pracovníci v oblasti dopravy nebo obchodní náměstci.
Ti vděčí za růst mezd hlavně oživení celé ekonomiky a jednotlivých firem. Jak totiž připomíná Janoš, právě u řídících pracovníků či obchodníků je významná část mzdy závislá na hospodářských výsledcích útvaru nebo celé organizace. „To se týká jak základní mzdy, která se často nastavuje na základě výsledků hospodaření v předchozím období, tak odměn a bonusů,“ pokračuje.
Ze statistiky ISPV nicméně vyplývá, že podíl odměn řídících pracovníků na jejich hrubé měsíční mzdě se ve sledovaném období nijak výrazně nezměnil. Zároveň se ve většině případů nacházel nad průměrem celé země, který ve mzdové sféře loni činil 16 procent. „Myslím si, pokud manažeři vedou firmu tak, že prosperuje, vytváří pracovní místa a zvyšuje zaměstnancům mzdy rychleji než konkurence, vysoké odměny si podle mého názoru zaslouží,“ dodává Janoš.
Kde najdeme obor budoucnosti?
Při pohledu na žebříček zaměstnání s nejrychlejším růstem mezd se logicky nabízí otázka, jestli jde díky statistice mezd najít i „obory budoucnosti“, které mají perspektivu, budou placeny stále lépe, a na které by se tedy měli budoucí středoškoláci či vysokoškoláci zaměřit.
„V byznysu se obtížně z minulosti věští budoucnost. Garantovat růst dlouhodobě do budoucna je složité, a to především u prací relativně snadno robotizovatelných,“ pochybuje Janoš.
Očima expertů

Naše anketa
Které studijní obory jsou pro budoucí vysokoškoláky nejperspektivnější a jakým by se měli obloukem vyhnout? Zeptali jsme se zástupců vzdělávacích organizací, personálních agentur, asociací podnikatelů, ekonomů, osobností ze světa financí a byznysu.
Očima expertů: Hledáme obor budoucnosti
Pokud bychom měli najít zaměstnání, která mají a budou mít perspektivu, tak to podle něj budou jednoznačně technické obory – několik profesí s technickým či matematickým základem ostatně najdeme i v žebříčku nejrychleji rostoucích mezd, byť ne v první desítce. Například v kategorii zaměstnání „technik elektronik přístrojů“ vzrostla měsíční mzda o 22 procent, elektrotechnikům pak o 21 procent, strojírenským technologům o 18 procent a obsluze průmyslových robotů o 15 procent. Stejně tak mají podle něj budoucnost programátoři, jejichž mzdy ve sledovaném období rostly o devět procent, mechanici a opraváři elektrických přístrojů – v této kategorii zaměstnání došlo k růstu mzdy o 20 procent, ale i medici či biologové.
Uplatnění najdou ale třeba i lakýrníci, podobnou činnost bude totiž obtížné robotizovat. Zároveň jde podle Janoše opět o typicky nedostatkovou profesi – v inzerátech na internetu najdeme v tomto oboru momentálně více než 750 volných míst. O tom, že zde chybí zaměstnanci, svědčí i růst měsíční mzdy mezi lety 2011 a 2015 o více než 20 procent.
Kdo vydělává méně
Na opačném konci žebříčku, který srovnává měsíční mzdy v roce 2011 a 2015, se nacházejí řídící pracovníci v oblasti pojištění. Přestože však medián jejich měsíční mzdy ve sledovaném období klesl o více než osm procent, stále patřili k nadprůměrně placeným zaměstnancům. Kromě toho se ve „spodní pětce“ nacházejí i stavební technici, kteří pravděpodobně doplácejí na dlouhodobé problémy českého stavebnictví, a horníci – protože důsledky propadu cen uhlí na světových trzích se nevyhnuly ani České republice. V obou případech jde však stále o nadprůměrně odměňované profese.
Patnáct profesí, kde mzdy rostly relativně nejpomaleji
Kategorie zaměstnání | Medián hrubé měsíční mzdy | |||
2011 | 2015 | Relace k roku 2011 | ||
[Kč] | [%] | |||
1. | Řídící pracovníci v oblasti pojišťovacích služeb | 64 089 | 58 818 | 91,8 |
2. | Stavební technici přípravy a realizace investic, inženýringu | 32 402 | 31 165 | 96,2 |
3. | Vrátní | 11 722 | 11 298 | 96,4 |
4. | Odborní poradci v peněžnictví | 35 783 | 34 554 | 96,6 |
5. | Horníci v uhelných dolech (převážně ruční) | 36 053 | 34 982 | 97,0 |
Zdroj: ISPV |
Píšete si o inflaci
V diskuzi pod článkem jsme našli vzkaz, že bychom měli článek doplnit grafem s vývojem inflace: „Taky dejte obrázek inflace, nic neroste.“
Podívejte, jak s námi cvičila inflace v posledních letech
Metodika
V rámci analýzy jsme u jednotlivých kategorií zaměstnání podle metodiky CZ-ISCO porovnali, jak se změnil medián hrubé měsíční mzdy mezi lety 2011 a 2015. Do srovnání byly zařazeny pochopitelně pouze kategorie zaměstnání, u kterých jsou k dispozici údaje za oba referenční roky. Rok 2011 byl zvolen mimo jiné proto, že za předchozí roky (např. 2010 nebo 2005, které by se nabízely více) nejsou celoroční údaje veřejně dostupné.