Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Lithiová horečka stoupá

Pavel Jégl
Pavel Jégl
7. 11. 2016
 5 840

Máte na pozemku rudu obsahující lithium? Neváhejte a investujte do krumpáče, lopaty, kolečka a proměňte svou ospalou zahradu v překrásný lithiový důl.

Lithiová horečka stoupá

Lithium je perspektivní komodita. Stříbřitý, lehký a měkký kov, který skvěle vede elektrický proud i teplo, je klíčovou surovinou pro výrobu akumulátorů. A na desítky let jí patrně zůstane.

Ve srovnání s tradičními akumulátory se lithium-iontové nabíjejí rychleji, vydrží déle a mají vyšší energetickou hustotu (poměr výkonu a hmotnosti). Vývojáři přitom pracují na lithium-vzduchových bateriích s několikanásobně vyšší hustotou energie.

Poptávka po lithiu exponenciálně roste. Je to zejména díky výrobě akumulátorů do aut, na které padne víc než třetina vytěženého lithia. (Pro srovnání: na jeden elektromobil se spotřebuje desetitisíckrát víc lithia než na smartphone).

Data Benchmark Mineral Intelligence ukazují, že ceny uhličitanu lithného – forma, ve které se nestabilní lithium skladuje a obchoduje – se za poslední dva roky téměř ztrojnásobily – vystoupaly ze 7000 na 20 000 dolarů za tunu.

Růst přitom nemusí být u konce. Goldman Sachs odhaduje, že automobilový sektor do roku 2025 trh s lithiem ztrojnásobí. (Kromě akumulátorů se tento kov používá třeba k odvodu tepla z reaktorů, do bezpečnostních skel, speciální keramiky a také do léků – zabírá na depresi.)

Jistě, pokud po nějakém kovu stoupne poptávka, neznamená to automaticky, že dlouhodobě poroste jeho cena. S poptávkou časem vzroste i nabídka, která cenu zase tlačí dolů. Na druhé straně, propadák cen lithia v důsledku nějaké inovace, která tento kov vynechá, není na dohled.

Hory Krušné a lithiové

„Bílá ropa“ je přirozeně v hledáčku investorů. Vstup do společnosti těžící lithium může být dobrou investicí.

„Po věku zlata, uhlí a ropy vstupujeme do věku lithia. Poptávka po ropě se stabilně zvyšuje a rodí se skupina lithiových magnátů,“ píše marketingový analytik James Burgess na portálu oilprice.com.

Těžařské společnosti se hrnou především do lithiového trojúhelníku mezi Argentinou, Bolívií a Chile, kde leží dvě třetiny až tři čtvrtiny světových zásob kovu. Aktivní je tam zejména kanadská korporace Millennial Lithium.

Lithiová horečka propukla také v Nevadě. O tamní naleziště se přetahuje tucet společností, především Pure Energy Minerals, se kterou spolupracuje Tesla Motors Elona Muska, a Lithium X, do níž vstoupil kanadský miliardář Frank Giustra. V nevadské poušti staví Musk svou Gigafactory 1 na baterky a míří tam i start-up Faraday Future financovaný čínským miliardářem Ťia Jüe-tchingem.

Stranou lithiové horečky nestojí ani Česko, kde se má nacházet 120 000 až 330 000 tun lithia. Oblast kolem Cínovce je označována za největší naleziště lithia v Evropě. Lithium se tam už dobývalo do roku 1945, kdy byla těžba zastavena jako neekonomická. Tehdy se lithium používalo hlavně do maziv.

Ve většině nalezišť v Jižní i Severní Americe, v Austrálii a v Číně se lithium získává vysoušením slaných minerálních vod. Výrobní cena uhličitanu lithného se v takových případech pohybuje pod dvěma tisíci dolary za tunu. V Krušných horách by se však kov dobýval pod zemí z rudy. Obsah lithia by byl nízký (0,2 procenta), rentabilitu by však pomohly zajistit vedlejší komodity těžby – síran draselný, wolfram a cín. Studie Geometu (společnost patřící do australského konsorcia European Metals) předpokládá, že v Litvínově vznikne závod na lithný karbonát s kapacitou dvacet tisíc tun ročně.

Lithium se také dá těžit z odkališť – z povrchových skládek těžebních kovů. Na Cínovci a v Horním Slavkově se na to připravuje Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ Karla Janečka.

Trochu čísel

Klíčová otázka: Jak velká a jak dlouhá bude lithiová bonanza? Jinými slovy, jak dlouho mohou zásoby kovu vydržet?

Americký geologický průzkum (USGS) v roce 2015 evidoval na Zemi ložiska s 13,5 miliony tun dostupného lithia. Při nynější roční těžbě 37 000 tun by vydržely 365 let (poměřováno letoškem 364).

Kalifornský analytik Tam Hunt, který se zabývá obnovitelnými zdroji energie, odhaduje, že v roce 2040 elektromobily na trhu převáží a svět bude potřebovat 800 000 tun lithia ročně. V takovém případě by zásoby lithia (podle dat Amerického geologického průzkumu) vystačily na pouhých 17 let. Geologický průzkum však kromě 13,5 milionů tun využitelných zásob eviduje i 26 milionů tun nedostupných nebo nerentabilních rezerv lithia, které by za využití pokročilejších technologií mohly být využitelné. Dohromady bychom tedy mohli vytěžit 39,5 milionu tun.

Tyto zásoby by při stovce gigatováren stačily na 50 let.

Jistě, kalkulace je zjednodušená, nebere do úvahy, že životnost akumulátorů bude kratší než životnost aut. Na druhé straně se v budoucnu akumulátory budou recyklovat (technologie se dokončují).

Proroci a kašpaři

Nejsou to ale jen odhady neodhadnutelného? Stačí vzpomenout na zaručené předpovědi, kdy vyschnou ropné vrty a kdy se začne válčit o poslední kanystry benzinu.

V roce 1981 svět denně spotřeboval na 60 milionů barelů ropy. Zásoby černého zlata tehdy analytici odhadovali na 700 miliard barelů. Z toho si každý mohl spočítat, že koncem roku 2013 bude (při konstantní spotřebě) vytěžena poslední kapka páchnoucí tekutiny.

Je konec roku 2016 a tihle proroci jsou za kašpary – těžba ropy vzrostla o 46 procent a (dostupné) zásoby jsou odhadovány na 1,5 bilionu barelu. Stále jsou přitom objevována nová naleziště. A vize světa bez ropy se odsouvá na svatého Dyndy také s rozvojem nových technologií (zejména frakování), protože dříve nedostupná ložiska se stávají dostupnými.

K poslední kapce ropy má zkrátka lidstvo daleko. Nejspíš ji ani nevyčerpá. Věk benzinu a nafty podle všeho skončí dřív, než ložiska ropy vyschnou. Postarají se o to elektromobily a podpora, kterou jejich výrobcům a majitelům poskytují vlády.

Půjde to hladce?

Nakonec zpět do Česka: Z Cínovce se patrně stane Lithiovec. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se proti těžbě chystala rebelie environmentalistů nebo místních obyvatel.

Těžba lithia je přece jen něco jiného než těžba hnědého uhlí. Ruda obsahující žádaný kov se bude kutat pod zemí. Lithium se z ní oddělí „neškodně“ pomocí magnetu. Pokud se lithium získá i z odkališť, bude to vlastně zpracování druhotné suroviny.

Environmentalista by byl pokrytec, kdyby jedním dechem hlásal „elektromobily ano“ a druhým dodával „těžbu lithia tady nechceme“. Protestovat proti dobývání kovu se smartphonem poháněným Li-Ion akumulátorem v kapse – to by nevypadalo nejlíp.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
2
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo