Bitcoin se už dávno přesunul z prvních dvou stádií procesu, popsaného ve výroku často mylně přisuzovaném Gándhímu.
Stádium ignorace překonala největší světová kryptoměna tak, jak to u nováčků ve veřejném prostoru bývá – s „pomocí“ masivních skandálů. Mezi lety 2011 a 2013 se o bitcoinu mluvilo především v souvislosti s drogovým tržištěm Silk Road. Po jeho uzavření americkou FBI a odsouzení provozovatele k doživotnímu vězení se přesunula pozornost médií ke spekulacím. Na podzim roku 2013 se tak cena bitcoinu na jeden den téměř vyrovnala ceně za trojskou unci zlata: 1217 amerických dolarů. Nutno ale zmínit, že tato cena byla výsledkem problémů s tehdy největší kryptoměnovou burzou Mt. Gox. Uživatelé nemohli z burzy vybírat prostředky v dolarech a jiných národních měnách a nezbývalo jim tak nic jiného, než bitcoiny dále „roztáčet“. Burza nakonec v únoru 2014 zkrachovala a zákazníci přišli o 750 tisíc bitcoinů, což při dnešních cenách činí okolo 450 milionů dolarů.
Druhé stádium – stádium posměchu – překonal bitcoin právě tím, že zmíněné skandály a prohry ustál. Smrt bitcoinu byla během sedmi let jeho existence ohlašována snad každý měsíc; přesto aktivita jeho uživatelů neustále roste. V říjnu 2016 proběhlo v bitcoinové síti okolo dvou set tisíc transakcí denně; rok předtím to bylo 120 tisíc, před dvěma lety 80 tisíc. Technologie si tak začínají všímat i etablované společnosti jako Red Bull a Microsoft. S kryptoměnou můžete dokonce přispět i Lékařům bez hranic nebo zaplatit školné na pražském CEVRO Institutu.
Bitcoin se zkrátka z hackerské hračky stává penězi.
Cash je král
Je král mrtev?
Kdo měl pakl bankovek, panoval. Dávno to neplatí, pro prsten za milion si s kufříkem do klenotnictví nenakráčíte – hotově nesmíte platit víc než 270 tisíc, prý kvůli praní špinavých peněz. A tím to nekončí, dnes se vážně debatuje o úplném zrušení hotovosti. Bude to pohodlné, bezbakteriální – a totálně pod kontrolou.
Svět bez peněz. Blízká budoucnost, nebo sci-fi?
Ne tak zhurta!
Bylo proto jen otázkou času, kdy zasáhne regulátor. A skutečně – letos v červenci Evropská komise navrhuje přísnější pravidla v rámci boje proti terorismu a praní špinavých peněz. S klasicky gumovým zdůvodněním bez opory v důkazech – Europol při vyšetřování velkých teroristických útoků z roku 2015 nepotvrdil podezření z užití bitcoinu pro tento účel. Praní špinavých peněz v systému veřejné účetní knihy také patrně nebude příliš horké.
Mnohem zajímavější je ale vyjádření Evropské centrální banky z 12. října. V něm centrální bankéři podporují návrh Evropské komise registrovat či licencovat kryptoměnové směnárny a úschovny (tedy peněženky). Pozoruhodná jsou údajná rizika, která jsou podle centrální banky s krytpoměnami spjata.
Na papíře i do čtečky
Riziko virtualizace
„Užívání virtuálních měn nese vyšší riziko než tradiční způsoby platby, protože možnost přesunu virtuální měny závisí na internetu a je limitováno kapacitou sítě a IT infrastruktury, na které daná virtuální měna běží.“
To samé ale přece do značné míry platí i o euru. V současné době je poměr eurobankovek v oběhu vůči vkladům 1 : 6 (tradingeconomics, ecb). Pokud by došlo k delšímu výpadku sítě a lidé a instituce by se svými „virtuálními“ eury nemohli disponovat, rychle by bylo patrné, že totéž riziko se týká i současného finančního systému. A pokud dojde na stále častěji veřejně testovanou myšlenku na rušení hotovosti – viz box Cash je král – bude toto riziko pro zavedené měny zcela totožné.
Hospodářské cykly dneška
Seriál Jakuba Skaly na Finmagu
Falešné signály
Akcie na steroidech
Internetová bublina 2.0
Vzdělání pro kočku aneb inflace titulů
Riziko rozšíření
Evropská centrální banka varuje také před dalším rozšiřováním kryptoměn, poněvadž to by mohlo ohrozit kontrolu centrální banky nad měnovou zásobou a následně i cenovou stabilitou.
Centrální bankéři mají naprostou pravdu. Bitcoin a další kryptoměny představují konkurenci v odvětví, které nebylo konkurenční desítky let. Od té doby, kdy v evropských zemích přestaly obíhat stříbrné mince (1918 v Německu, 1939 v ČSR), je kupní síla držitelů národní měny vystavena libovůli měnového monopolu – centrální banky.
Jak popisuje rakouská teorie hospodářského cyklu, jsou to právě centrální banky, které jsou zdrojem značné cenové nestability – ovšem ne pouze úzce definovaného výseku cen v podobě indexu spotřebitelských cen, ale všech cen, včetně kapitálových statků, kde deviace od tržních cen způsobuje největší neplechu v podobě mylných investic, neudržitelných boomů a nevyhnutelných krachů.
Zatímco měny kontrolované centrálními bankami jsou vždy inflační, bitcoinová měnová zásoba nikdy nepřekročí 21 milionů (nyní je v oběhu necelých 16 milionů bitcoinů). Je tak mimo jiné i velkým experimentem, který potvrdí či vyvrátí hypotézu o nepraktičnosti či dokonce nebezpečnosti deflační měny.
Jazykový koutek
Fiat peníze!
Fiat není jen auto. Slovo fiat je původně tvar latinského slovesa facere — činiti; možná si vybavíte, že s námi je prakticky od začátku světa, ne-li déle. Hned ve třetím verši Genesis Hospodin říká: Fiat lux! Budiž světlo! Podobně je to i s dnešními penězi, autorita zavelí: Toto buďtež odteď vaše peníze, těmi plaťte – a z papíru a kovových kotoučků je platidlo.
Hezká story, ne? Ve skutečnosti je cesta slůvka fiat do spojení fiat peníze nebo fiat měna o krůček delší. Z latiny slovo převzala angličtina, v ní se stalo podstatným jménem s významem autoritativní nařízení, příkaz. Fiat money jsou tedy přikázané peníze, peníze ze zákona.
Jsou to peníze?
Evropská centrální banka v daném dokumentu upozorňuje Evropskou komisi, aby se vyvarovala termínů „peníze“ či „platební nástroj“ ve spojitosti s kryptoměnami a „fiat měna“ ve spojitosti s národní měnou. Správnými termíny jsou údajně „směnný nástroj“ pro první a „zákonem stanovená měna“ pro druhé.
Kryptoměny jako bitcoin vskutku nejsou fiat peníze, peníze ze zákona. Odstoupíme-li však od byrokratického chápání světa, kde co není v zákoně, jako by neexistovalo, pak je na místě se ptát, proč by bitcoin neměl být penězi. Splňuje klasické definice peněz (například podle St.Louis Fed): tvanlivost, přenositelnost, dělitelnost, zaměnitelnost, omezená nabídka, akceptovatelnost. A právě z rostoucího uvědomění, že ona poslední charakteristika u kryptoměn neustále posiluje, začínají mít centrální bankéři nahnáno. Kromě klasických charakteristik však mají dané měny ještě dvě esa v rukávu, které pokusy o regulaci mohou velmi ztížit: šifrování a decentralizaci. Jejich význam prozkoumáme příště.
