Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Lukáš Kovanda: Utěšený rozkvět byrokratického teroru

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda | 20. 10. 2016 | 210 komentářů | 6 034

Ekonomice se daří, vládní politici tedy mají dostatek prostředků na to, aby vytvářeli nová pracovní místa. Počítají s tím, že ti, kterými ta místa obsadí, si na to u volební urny patřičně vzpomenou. Za peníze nás všech si tedy politici kupují hlasy, a ještě se přitom bijí v prsa, jak vytvářejí nová pracovní místa. Hezky vymyšleno.

Lukáš Kovanda: Utěšený rozkvět byrokratického teroru

České nakupování voličů je nápadné i v mezinárodním srovnání. Bylo by ale neobjektivní přičítat bobtnání českého veřejného sektoru pouze současné vládě nebo vývoji po roce 2012. Už v roce 2009 Česko dominovalo. Podle dat z loňské studie OECD Government at Glance dosahovala zaměstnanost v českém veřejném sektoru – v přepočtení na plné úvazky – takřka 35 procent celkové zaměstnanosti. Žádná jiná země OECD tak vysokého podílu nedosahovala. Dokonce i skandinávské země vykazovaly nižší podíl, byť Dánsko jen o kousek.

Zdroj dat: Government at a Glance 2015, OECD Publishing, Paris.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také Roklen24.cz na Twitteru.

Knižně

Podobně Česko triumfovalo v podílu zaměstnanosti ve veřejném sektoru na celkové pracovní síle. Novější data bohužel nejsou k dispozici, i tak je ale zjevné, že zaměstnanost v českém veřejném sektoru je jedna z nejvyšších v hospodářsky vyspělém světě.

Luxování mozků

Zadlužení veřejného sektoru v poměru k velikosti ekonomiky je v rámci hospodářsky vyspělého světa naopak jedno z těch nižších. Letos česká vláda navíc dost možná vykáže vyrovnaný rozpočet. Pokud ho opravdu docílí, bude to ovšem z důvodu redukční diety v oblasti produktivních výdajů, jako jsou investice. Bohužel, jak vidno, v oblasti neproduktivních výdajů včetně výdajů směřujících na platy státních zaměstnanců se žádná dieta nekoná, naopak – stát bude v příštím roce nabírat. Navzdory tomu, že Česko je v daném ohledu v mezinárodním kontextu už pořádný tlouštík.

Frustrace z otylosti českého veřejného sektoru byla dobře patrná minulý týden na konferenci Prague Capital Market Summit. Byznysmeni, bankéři i ekonomové se tam celkem vzácně shodovali na jednom: státní sektor svým objemem a regulacemi dusí sektor soukromý, zabíjí jeho investiční aktivitu, a v důsledku tedy podrývá růst produktivity a zavádění inovativních postupů. Jeden ze zkušených tuzemských bankéřů neváhal použít výraz „byrokratický teror“. Vlády prý vyluxovaly desítky tisíc kvalifikovaných lidí do úřadů, ti pak chybějí v produktivní ekonomice a ještě vymýšlejí právě regulační teror. Nezbývá než souhlasit. Bohužel, Parkinsonovy zákony jsou neúprosné.

Zásadní otázka je, jestli je možné trend stupňovaného „teroru“ zvrátit, anebo musí dojít k naprostému krachu dnešního modelu sociálního státu. Tento krach ale nynější vládní politiky zajímat nemusí. V nejbližším volebním období ještě podle všeho nenastane.

Autor článku

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Vydal dva sborníky rozhovorů (nejen) s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii.Osobní web Lukáše Kovandy