Pátý týden dovolené pro všechny. „Přibližně v osmdesáti procentech firem je to již dohodnuté, tak nevidím důvod, proč by na něj neměla mít nárok i zbývající pětina zaměstnanců,“ zdůraznil na začátku září odborářský předák Josef Středula na manifestačním mítinku Českomoravské konfederace odborových svazů.
Alespoň pětitýdenní dovolenou by firmy podle něj měly dávat lidem ze zákona. V současné době mají zaměstnanci nárok „jen“ na čtyři týdny ročně – odboráři se proto snaží změnu protlačit do připravované novely zákoníku práce. Ta má začít platit v dubnu 2017.
Hlavní důvod, proč by měl stát garantovat lidem o pět dní delší dovolenou než doposud? Aby na tom nebyli hůř než státní zaměstnanci, kteří na pět týdnů ze zákona už nárok mají. „Neměl by to být benefit jen pro někoho, ale standard pro všechny,“ kritizuje Středula. Zároveň připomíná, že Česká republika patří k zemím, které mají v Evropské unii nejdelší pracovní dobu. Podle Eurostatu Češi loni strávili v práci v průměru 41,8 hodiny týdně, což bylo sedmé nejvyšší číslo v celé osmadvacítce.
„Jestliže to myslíme se zaměstnanci dobře, jak teď všichni před (krajskými) volbami říkají, tak uzákonění týdnu dovolené navíc nikomu vážně neublíží,“ věří Středula.

Ještě přesvědčit šéfa
Smíte si určit termín dovolené sami? Na jak dlouhý odpočinek máte nárok? Jaká jsou pravidla převádění dovolené do dalšího roku? Co když pracujete na zkrácený úvazek, v nerovnoměrně rozložených směnách nebo jste u zaměstnavatele teprve krátce?
Dovolená: O čem rozhoduje šéf
Zdraží mzdy a budou chybět lidi
Svaz průmyslu a dopravy, který v Česku zastupuje firmy, na to má jiný názor. Týden dovolené navíc loni vyšel v průměru na 6147 korun na jednoho zaměstnance, upozorňuje mluvčí svazu Milan Mostýn. To jsou zhruba dvě procenta celkové částky, kterou podnikatelé dali na mzdy.
Že má mít práce ve firmě a státní sféře stejná pravidla, označuje Mostýn za demagogii. „Každý sektor má jiné podmínky. Kromě toho, soukromý sektor musí ustát i období, kdy se ekonomice nedaří,“ připomíná. Pátý týden dovolené považuje za benefit, o kterém by měly firmy rozhodovat samy – podle toho, jestli si na něj zvládnou vydělat.
Mluvčí svazu připomíná i další věc. Zatímco si zaměstnanec užívá pátý týden dovolené, pro jeho kolegy to automaticky znamená práci navíc, zvláště ve výrobním sektoru. Chybějící lidi je totiž nutné nějak „vykrýt“. A pokud to nejde, ať už kvůli únavě zaměstnanců nebo ročním limitům na přesčasy, musí podnik přijmout další lidi, což je v současné době dost složité.
Novým zaměstnancům je každopádně třeba platit další mzdu, stejně tak těm, kteří pracují přesčas. Podle odhadu svazu jde znovu o dvě procenta mzdových nákladů. „Shrnuto, jeden týden dovolené nad rámec zákona by každou firmu stál zhruba čtyři procenta z objemu mezd,“ uvádí Mostýn. „Malí zaměstnavatelé, tedy malé a střední podniky, si na takový povinný benefit nevydělají,“ varuje přitom mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Stačí jen mít tu možnost
Pro uzákonění pátého týdne dovolené příliš nemluví ani loňský průzkum společnosti LMC, která provozuje servery Jobs.cz a Práce.cz. Více než 70 procent zaměstnanců v něm totiž uvedlo, že během roku nevyužijí ani čtyři týdny, na které mají ze zákona nárok. „Kdykoliv se bavím se zástupci firem, tak jim říkám: Dejte lidem dovolenou navíc, hrozně moc o to stojí. A první argumenty jsou vždy: Ale proč, když nevyčerpají ani tu zákonnou?,“ popisuje analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
I přes to ale delší dovolená patří k nejžádanějším benefitům – podle agentury Grafton o ni má v Česku zájem 38 procenta zaměstnanců. „Třetina našich respondentů by uvítala spíše víc dovolené než zvýšení mzdy o deset procent. Lidé chtějí mít hlavně tu možnost nakládat s časem více po svém,“ vysvětluje Dombrovský tento paradox. Na Jobs.cz nechybí pět dní volna navíc v 35 procentech inzerátů, což je o osm procentních bodů více než v roce 2010.
S vyšším vzděláním se dovolená prodlužuje
Data z Informačního systému o průměrném výdělku, který zpracovává společnost TREXIMA, ukazují, že se průměrná délka dovolené v Česku v posledních deseti letech nijak výrazně nezměnila. V celé soukromé sféře to loni při osmihodinové pracovní době bylo v průměru 21 dní ročně. Zajímavé je, že vůbec nejkratší byla délka dovolené právě v době ekonomického boomu před deseti lety, zatímco s počínající recesí se zvýšila téměř k 22 dnům.
Nejdelší dovolenou mají v průměru lidé nad 60 let, a to necelých 22 dní. Zaměstnancům mezi 20 až 29 lety dávají firmy pouze 20 dní dovolené ročně, tedy zákonné minimum.
Propojeno!

Když čerpáte dovolenou, nedostáváte mzdu, ale náhradu mzdy. Kolik to dá, spočítá naše kalkulačka. Může se stát, že budete brát víc, než kdybyste potili krev v práci:
Náhrada mzdy za dovolenou v roce 2016
Zároveň statistiky TREXIMY ukazují, že délka dovolené roste s dosaženým vzděláním. Zatímco zaměstnanci se základní školou mají sotva 20 dní ročně, dovolená vysokoškoláků je o dobré tři dny delší. Nejdelší dovolenou nabízejí podniky se sídlem v Jihomoravském kraji (v průměru 21,39 dne), podobně dlouhá je i v Praze. Nejméně dnů poskytují firmy v Karlovarském kraji – v průměru se jedná o 20,3 dne ročně. A jak je to po sektorech? Nejdelší volno, téměř 32 pracovních dnů ročně, mají lidé, kteří pracují ve vzdělávání. Nejkratší dovolenou naopak lidé ve firmách, které se zaměřují na „administrativní a podpůrné činnosti“ – kromě poskytování leasingu sem spadají i třeba cestovní agentury.
Delší než zákonné dovolené se podle průzkumu Graftonu vyhýbají hlavně menší firmy do dvaceti zaměstnanců. „Především tam, kde nepůsobí odbory,“ má jasno Středula. V tom se výjimečně shoduje i se Svazem průmyslu a dopravy, který na téma „týden dovolené navíc“ provedl mezi svými členy průzkum. Výsledky ukázaly, že v podnicích s uzavřenou kolektivní smlouvou nabízelo pátý týden dovolené 39 procent respondentů, zatímco ve firmách bez odborů jich bylo jen 26 procent.
O dva týdny méně než v Togu
Čtyřtýdenní dovolená je v Česku uzákoněná od vzniku samostatné republiky. V Evropské unii toto minimum platí i pro dalších jedenáct zemí, v ostatních šestnácti je nejkratší zákonná dovolená delší. Na nejvíce volna mají nárok Francouzi a Finové, kteří mohou vyčerpat 30 dní neboli šest týdnů ročně. Pro zajímavost, stejné minimum platí podle Světové banky i třeba v Džibutsku, Togu nebo Bahrajnu.
Zákonná dovolená v Evropské unii (po pěti letech u téže firmy)
Země | Počet dní |
Finsko | 30 |
Francie | 30 |
Velká Británie | 28 |
Itálie | 26 |
Rakousko | 25 |
Dánsko | 25 |
Lucembursko | 25 |
Švédsko | 25 |
Estonsko | 24 |
Německo | 24 |
Malta | 24 |
Řecko | 22 |
Slovinsko | 22 |
Portugalsko | 22 |
Španělsko | 22 |
Maďarsko | 21 |
Polsko | 20 |
Litva | 20 |
Slovensko | 20 |
Belgie | 20 |
Bulharsko | 20 |
Česká republika | 20 |
Kypr | 20 |
Irsko | 20 |
Lotyšsko | 20 |
Nizozemsko | 20 |
Rumunsko | 20 |
Chorvatsko | 20 |
Zdroj: Světová banka