Očima expertů: Co nás čeká po brexitu

Když jsme před měsícem publikovali analýzu Lukáše Kovandy o tom, co bude muset podstoupit Británie a Evropská unie, až se první řečená rozhodne druhou řečenou opustit, vlastně jsme to brali spíš jako hru na kdyby:

• Až Británie řekne good bye

Postupem času přestaly předpokládané výsledky referenda vypadat tak jednoznačně, čím dál víc spekulovalo o tom, že by k brexitu mohlo skutečně dojít a naznačovaly to i poslední průzkumy veřejného mínění v Británii. Přesto nás výsledek poněkud překvapil. A nejen nás, v pátek po hlasvoání zavládla na finančních trzích panika. Většina investorů, kteří si před víkendem kontrolovala hodnotu svého portfolia, potom zřejmě neměla moc dobré spaní. Výrazný pokles se totiž týkal takřka všeho, do čeho jdou vložit peníze. S výjimkou dolaru, který posílil vůči brutálně oslabené libře i euru. Vzhůru vystřelila – jak už to v době paniky bývá – i cena zlata.

Obvykle se v anketě Očima expertů respondentů ptáme. Tentokrát ale bylo všechno jinak. Během pátku – když už bylo jasné, že si Britové v referendu zvolili odchod z Evropské unie – se redakční e-mailová schránka začala nebývale plnit komentáři. A všechny se týkaly jediného tématu – brexit. Odpovědi zkrátka přišly dřív, než jsme se zeptali. Přinášíme výběr z nich.

Bohuslav Sobotka

předseda vlády ČR

Přes pocity zklamaní, které mnozí z nás nad výsledkem britského referenda cítí, je potřeba vidět, že to není konec světa, a už vůbec ne konec Evropské unie. Británie se jen vydala jinou cestou, než je evropská integrace. Je to rozhodnutí závažné a nezvratné. Britové budou mít menší vliv na to, co se v Evropě děje a jejich země bude celkově slabší a méně důležitá. V nejbližších letech budou muset znovu zápasit o udržení Skotska. O odchodu z EU bychom se s Brity měli domluvit rychle a racionálně. Je potřeba minimalizovat negativní důsledky pro občany EU a České republiky. Evropská unie se musí rychle změnit. Ne proto, že Británie vystoupila, ale proto, že evropský projekt potřebuje mnohem silnější podporu občanů. Evropa musí byt akceschopnější, pružnější, méně byrokratická a mnohem vnímavější k různorodosti, kterou přirozeně představuje 27 členských států. EU pro nás, Českou republiku, představuje tu nejlepší myslitelnou záruku stability, míru a prosperity, musí ale projít změnami, které jí zajistí další životaschopnost a důvěru občanů.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Odchod Velké Británie z Evropské unie mě ani Hospodářskou komoru ČR rozhodně netěší. Británie je pro nás třetím nejdůležitějším exportním trhem, očekávám, že dopady této události se dotknou především konkrétních exportérů z Česka. Neobávám se toho, že by se brexit promítl do krátkodobých makroekonomických ukazatelů České republiky, jako je míra nezaměstnanosti, růst HDP či inflace.

Každopádně lze odchod Británie tlumočit i jako důsledek velké přezíravosti evropských elit, které dlouhodobě nenaslouchaly liberalizačním snahám a hlasům Velké Británie v rámci Unie. Česká republika bohužel ztrácí významného partnera v prosazování představy o liberálnější, méně centralizované a méně byrokratické Evropské unii.

Ivan Bartoš

předseda Pirátské strany

Piráti v celé Evropě dlouhodobě poukazují na demokratický deficit ve fungování Evropské unie v podobě nikým nevolené Evropské komise. Tento nadnárodní orgán, kolegium komisařů s největším administrativním a expertním aparátem, spíš než zájmy voličů podporuje korporace na obou stranách Atlantiku. Výsledek referenda, které se vyznačuje vysokou volební účastí, tento stále silnější hendikep Evropské unie zcela jasně potvrzuje.

Osobně mě mrzí výklad výsledků ve smyslu „Británie jasně ukázala“. Rozdíl několika procent znamená, že téměř polovina obyvatel Spojeného království s tímto krokem nesouhlasila. Podle Pirátů, a doufám, že nejen podle nich, je důležité, jak bude názor těchto lidí v dalších fázích zohledněn.

Evropská myšlenka je pro Piráty stále živá a odchod jednoho státu jistě neznamená kompletní selhání Evropské unie jako celku. Platforma, na které státy mohou spolupracovat a která funguje jako protiváha největším světovým velmocem, bude i v budoucnu životně důležitá pro celý kontinent. Piráti jsou přesvědčeni, že hledání způsobu, jak společně utvářet sdílený prostor, je jediným dlouhodobě udržitelným modelem soužití. V Evropě zkrátka žijeme společně a jsme mezi sebou provázaní. Britové zdánlivě o něco méně, ale i oni jsou na ní závislí. Stejně jako „žádný člověk není ostrov sám pro sebe“, ani národní státy neexistují jako přírodní danost. Zda se Britové ve svém referendu rozhodli správně, ukáže čas.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Na finančních trzích to skoro vypadá, jako by diverzifikace nefungovala. „Padá všechno“ až na pár výjimek, jako je dolar a zlato. Británie přes noc nezmizela ve vlnách moře ani neodplula na druhou stranu Atlantiku jako v jedné sci-fi povídce. Vyjednávání o podmínkách vystoupení z Unie potrvá minimálně dva roky, spíše déle. Pro trhy to samozřejmě bude dál zdrojem nejistoty. Je teď ale v první řadě v zájmu Británie coby globálního finančního centra, aby se snažila minimalizovat škody a vyjednat s Evropskou unií civilizovaný rozvod. Jako vždy platí: akcie jsou investice na dlouhý horizont a prodávat v panice nebývá dobrý nápad. Loni touto dobou se řešit možný „grexit“, na přelomu roku zase Čína… Finanční trhy mají sklon reagovat přehnaně a postupně se uklidnit.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Ekonomicky znamená výsledek referenda pro Británii šok, který do jisté míry otřese i zbytkem Evropské unie. Negativní impulz se bude šířit třemi kanály. Jednak v Británii odkládáním investic a dlouhodobé spotřeby v důsledku nejistoty, k tomu částečně docházelo už s předstihem. Druhým kanálem, který se dotkne zbytku Evropské unie, bude snížení exportních příležitostí kvůli snížené poptávce z Británie. Třetím kanálem, projevujícím se hlavně v Británii, bude zdražení dluhového financování včetně úvěrů pro britské podnikatelské subjekty, investoři a banky budou požadovat zvýšenou prémii za nejistotu. Zastánci brexitu tvrdí, že dlouhodoběji převáží v britské ekonomice výhoda z titulu slabší měny. Osobně ale vidím tento vliv jako velmi omezený kvůli mizivému významu exportu obchodovatelného zboží z Británie.

Kromě přímých ekonomických důsledků brexitu lze čekat na finančních trzích výrazné počáteční  snížení ceny rizikových aktiv včetně akcií a následnou několikaměsíční zvýšenou volatilitu. Určité oslabení se dotkne i české koruny. Stát za ním bude jak obecná nejistota, tak případné sázky investorů na to, že během několika let může i Česko vystoupit z Evropské unie.

Radek Špicar

viceprezident Svazu průmyslu ČR

Odchod Velké Británie z Evropské unie, o němž v referendu rozhodli britští voliči, je špatnou zprávou pro evropský i český byznys. SP ČR vyzývá českou vládu, aby vyslala našim občanům i Evropské unii jasný signál, že nyní není čas na debatu o budoucnosti působení ČR v EU, ale je čas na to, abychom se sjednotili na straně těch zemí, které věří ve výhody členství v jednotném evropském hospodářském prostoru. Česká vláda by se měla svým dílem zasloužit o to, aby brexit neměl negativní vliv na důvěryhodnost EU jako ekonomického celku. Jakékoli zpomalení či nestabilitu na vnitřním trhu pocítí ČR a její podnikatelská sféra velmi rychle. Je to výzva pro bruselské a evropské elity, že Evropská unie musí projít zásadní změnou. Referendum, které rozdělilo Británii, je signálem, že existují vážné problémy a nespokojenost s fungováním evropských struktur a neschopností efektivně řešit problémy. Evropská unie musí zahájit jednání o reformě. Musí jasně deklarovat, jak chce zlepšit podmínky pro podnikání, jak posílí konkurenceschopnost, jak zásadně omezí byrokratickou lavinu stále nových a mnohdy byznys omezujících předpisů.

Aleš Prandstetter

hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management

Tvrdohlavý krok Britů v první řadě začne posilovat nejistotu a zvýší volatilitu na světových trzích a ještě víc upevní averzi investorů vůči riziku, které v uplynulých týdnech rostlo s tím, jak odchod Británie získával podporu v průzkumech veřejného mínění. V důsledku toho můžeme očekávat intenzivnější tlak na oslabení britské libry a také tamního finančního sektoru. O něco menší tlak bude zřejmě vyvíjen na oslabení akcií evropských firem. Mezi nimi budou pak nejvíce zasaženy ty, které jsou na britský trh bezprostředně navázány. Zařadit mezi ně můžeme například všechny automobilky, včetně těch, které vyrábějí své vozy v České republice. Hodnota britských nemovitostí může klesnout kvůli zvýšeným obavám z nižší poptávky. V neposlední řadě může odliv peněz z Británie zhoršit už tak vysoký deficit běžného účtu platební bilance, který loni přesáhl pět procent HDP.

Prvotní šok, který může trvat dny až týdny v závislosti na efektivitě komunikace britských i unijních politiků, může nicméně znamenat zajímavou investiční příležitost.  Datum vystoupení Británie z Evropské unie ani podoba jejich dalších vzájemných vztahů nejsou zdaleka zřejmé. Existuje ale slušná šance, že ekonomické dopady budou pro zbytek Unie minimální a pro ostrovní stát nikterak devastující.

Eva Zamrazilová

hlavní ekonomka České bankovní unie

Lze jen pogratulovat Britům k odvaze, která zvítězila nad zastrašováním. V horizontu dvou až tří let lze skutečně očekávat ekonomické problémy, související s následky odchodu z Evropské unie. Britové jsou ale odolný národ, který krátkodobé utažení opasků vydrží. V dlouhodobém horizontu se ale Spojené království v globalizovaném světě neztratí. Posílení orientace na Commonwealth, který dnes sdružuje na základě dobrovolné spolupráce víc než padesát zemí (mj. Indii, Singapur, Austrálie, Nový Zéland a další rychle rostoucí ekonomiky) s víc než dvěma miliardami obyvatel a s mladší demografickou strukturou, než má Evropa, otevírá potenciál pro britské zboží a služby, především finanční.

Pro zbytek Unie je odchod Británie ztrátou. Politická i hospodářská mapa Evropy dozná výrazné změny, které bohužel konkrétně pro Česko nebudou příznivé. Je v našem bytostném zájmu, aby odchod Británie z Evropské unie proběhl hladce. Nejde o potrestání povstalců, ale o legitimní změnu. Čeští reprezentanti by v Bruselu měli vyvinout maximální úsilí, aby nové podmínky spolupráce byly vyjednány co nejrychleji, aby obchodní výměně a další spolupráci ve všech oblastech nebyly kladeny zbytečné překážky. Evropská unie volá po reformě, která skutečně zajistí čtyři základní svobody – volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob, namísto regulačních snah, které jsou nadstavbou nad tímto dosud nedosaženým základem. Pokud Brusel nebude naslouchat specifickým potřebám jednotlivých členských zemí, nemusí být britské referendum historickým unikátem.