Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Má stát zachraňovat horníky z OKD?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
13. 5. 2016
 23 190

Velký podnik jde ke dnu. Bez práce pravděpodobně skončí tisíce lidí. Měl by stát podat pomocnou ruku? Zeptali jsme se politiků, ekonomů a také zástupců odborů a podnikatelů.

Očima expertů: Má stát zachraňovat horníky z OKD?

Ostravsko nečekají dobré časy. Už dlouho se mluvilo o tom, že se těžební společnost OKD nebo minimálně její zaměstnanci neobejdou bez pomoci státu. A minulý týden došlo k tomu, co bylo jen otázkou času. Podnik je v insolvenci, kterou navrhlo samo OKD. Dluhy, které nedokáže splácet, přesahují podle dostupných zpráv sedmnáct miliard korun, celkový majetek firmy podle odhadů nedosahuje ani sedmi miliard. Toto pondělí Krajský soud v Ostravě vyhlásil úpadek společnosti. Ještě než se tak stalo, už se spekulovalo, jakým způsobem by měl stát zasáhnout, aby krach velkého zaměstnavatele nezpůsobil sociální katastrofu a nestáhl ke dnu celý region. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek okamžitě potvrdil, že se horníci budou moci spolehnout na příspěvky z veřejných peněz, strážce státní kasy Andrej Babiš byl mnohem obezřetnější a o případných příspěvcích mluvil jako o nesystémovém řešení.

Nebyl by to ovšem první nesystémový krok vlády – a tedy také Andreje Babiše – ve věci OKD. Na začátku května schválili poslanci novelu zákona o důchodovém pojištění. Ta umožní – pokud projde Senátem a prezident ji podepíše – odejít do penze až o sedm roků dřív všem horníkům, kteří strávili v podzemí aspoň 3300 směn. Poslanci tedy byli nakonec velkorysejší než vláda, která ve svém návrhu počítala se zkrácením penzijního věku havířů maximálně o pět roků.

Zaostřeno

Na konci roku 2015 mělo OKD závazky 5,5 miliardy korun. Nyní je polovina května a podle zpráv z médií dluží OKD celkem 17 miliard korun, z toho 14 miliard svojí mateřské společnosti NWR. Celkové závazky stejně jako závazky za mateřskou společností vzrostly o 11,5 miliardy. To muselo být divoké jaro. Pokud insolvenční správce pohledávky věřitelů takto uzná a dojde na lámání chleba, víc než 75 procent z peněz na uspokojení věřitelů zůstane doma. Šikovně to novému majiteli vyšlo.

Ostravsko-karvinské dluhy

Komu stát pomůže

Ve středu se vláda domluvila, že propuštění zaměstnanci OKD dostanou finanční podporu. „I když nebyla diskuze uvnitř vlády jednoduchá, šlo nakonec o jednomyslné rozhodnutí. Vnímám to jako důležitý příspěvek ke zklidnění situace v Moravskoslezském kraji a šanci pro lidi, kteří budou muset z OKD odejít,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka.

Pravidla pro poskytování příspěvku zaměstnancům OKD, kteří byli propuštěni v přímém důsledku restrukturalizace a útlumu těžby, stanoví nařízení vlády. Příspěvek se bude vyplácet po omezenou dobu v závislosti na počtu odpracovaných let. Ti, kteří pracovali v hornictví dva roky až pět let, budou příspěvek dostávat tři měsíce. Za každý další odpracovaný rok se počet měsíců s příspěvkem zvyšuje o tři; za osm odpracovaných let tedy bude roční příspěvek, za 12 roků dvouletý a za 15 let tříletý. Tři roky jsou také pro podporu strop. Příspěvek má být osm tisíc korun měsíčně pro ty, kteří pracovali pod zemí, 7000 korun pro pracovníky na povrchu. „ Výjimkou je sociálně ohrožená skupina pracovníků starších 50, respektive 55 let,“ říká tisková zpráva ministerstva průmyslu. Ti by měli – pokud pracovali „u těžební organizace“ aspoň pětadvacet let a mají případně odfáraný jistý počet směn – podporu dostávat až pět let. Pro havíře platí hranice 50 roků (po dobrání příspěvku by tedy prakticky mohli rovnou vplout do řádné penze, jak ji nastavuje novela zákona o důchodovém pojištění zmíněná výš), pro povrchové pracovníky 55 let. Kritikům tohoto rozhodnutí se ale nelíbí, že se stát v případě krachů některých firem angažuje a v jiných případech zůstanou propuštěným zaměstnancům jen oči pro pláč.

Co si o tom myslí oslovení odborníci? Souhlasí s tím, aby stát vyplácel propuštěným horníkům z OKD speciální příspěvek podle odpracovaných let až osm tisíc měsíčně? A kde je podle nich hranice toho, aby se stát v případě krachu nějaké firmy podobným způsobem angažoval, a kdy už naopak zasahovat nemá?

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
-
+26
+

Dobré řešení neexistuje, jde o to, vybrat to nejméně špatné. Stát by se měl angažovat zejména v pomoci rekvalifikovat se a najít jinou práci. Naštěstí jsme v situaci, kdy chybí pracovníci takřka ve všech profesích, a je tedy šance, že by se to mohlo z valné části povést. Stát v tuto chvíli musí sehrát roli pružné pracovní agentury, jednat se zaměstnavateli, vytipovávat pro postižené horníky pracovní místa. Dovedu si představit, že přitom podpoří firmy, které je zaměstnají. V krajních případech, například u těžko zaměstnatelných osob ve věku 55+ by mohlo být řešení i formou speciálního příspěvku, což sice není systémové, ale v tomto případě to je akceptovatelné.

Jan Keller

sociolog a europoslanec

Jan Keller
-
-39
+

Mnoho lidí se domnívá, že v případě propuštěných horníků by se mělo postupovat stejně jako v ostatních případech, tedy nechat to jen na nich. Nedávno jsem zaznamenal názor, že ženám, které byly propuštěny při likvidaci oděvních závodů Prostějov, také nikdo nepomáhal. Já si naopak myslím, že v případě postižených hornických oblastí je podpora na místě. Nejedná se o charitu, ale o chladnou ekonomickou rozvahu. Charakter důlní činností je takový, že spolu se zavřením šachet hrozí likvidace velkému počtu návazných provozů, dodavatelů a subdodavatelů. V takové oblasti má nezaměstnanost charakter laviny, a pokud nebude propuštěným horníkům ani trochu finančně pomoženo, ohrozí to řadu dalších firem v oblasti služeb. Kromě toho jsou horníci (na rozdíl od švadlen) hlavními živiteli rodin, takže ztráta jejich příjmu je citelnější pro domácnosti i pro region. Pomoc horníkům je ten nejlacinější způsob, jak se vyhnout zhroucení celého regionu.

Petr Mach

ekonom, předseda Strany svobodných občanů

Petr Mach
-
+76
+

Na Ostravsku i jinde každý rok nepochybně propouští a krachuje mnoho malých firem a jejich zaměstnanci také nedostávají žádné mimořádné příspěvky. Pokud přijdou horníci po krachu OKD o práci, budou dostávat podporu v nezaměstnanosti jako každý jiný. Stát by ale měl maximálně ulehčit propuštěným horníkům hledání práce. Proto navrhuji okamžitě umožnit jednoduché podnikání – a to všem a nejen propuštěným horníkům na Ostravsku: Aby šlo založit živnost jednoduchým kliknutím na webu bez poplatků a další registrace. Aby se odložila elektronická evidence tržeb, která drtivou většinu horníků od jakéhokoliv drobného podnikání s jistotou odradí. Mnoho horníků, kterým je kolem padesáti, třeba už ale žádnou práci najít nedokáže. Proto musí stát také zrušit nespravedlivý systém, kdy starobní důchod nedostane ten, kdo pracoval méně než 35 let. Ať takový člověk dostává třeba krácený důchod úměrně tomu, jak dlouho pracoval, ale je nespravedlivé, pokud vám propadne všechno pojistné, které jste státu celá desetiletí platili, jenom proto, že jste pracovali třeba jen 34 let.

Josef Středula

předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Josef Středula
-
-33
+

Na mimořádném  jednání předsednictva tripartity ČMKOS příspěvek jednoznačně podpořila. Chtěl bych zdůraznit, že stát si rozhodně nemůže dovolit pouze přihlížet a neřešit hrozící sociální dopad tak velkého rozsahu, jaký by bezpochyby bez pomoci kvůli krachu OKD nastal. V ohrožení by nakonec mohlo být v nejčernějším scénáři daleko víc než dvacet tisíc zaměstnanců. Naše propočty hovoří dokonce o osmdesáti tisících lidí, protože důlní průmysl na sebe váže další pracovní místa.

Hledej práci!

Nečekejte, že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Povinností uvážlivých politiků je zmírňovat dopady při mimořádných situacích, které by mohly vést k vážným sociálním problémům a nepokojům. Koneckonců v minulosti se ani pravicová vláda v takovéto situaci nezachovala lhostejně. Vzpomeňme například, jak to bylo při pádu sklářského průmyslu, díky odborům dostali zaměstnanci náhrady mezd a pomoc od státu dohromady za víc než  335 milionů korun. O práci v tomto odvětví přišlo během „sklářské krize“ téměř 15 tisíc lidí. Právě tehdy se navíc podařilo prosadit i změny v zákonech, aby se už nemohla opakovat situace, kdy lidé po zahájení insolvenčního řízení zůstanou zcela bez příjmů. Dnes už si také nikdo nevzpomene, že doprovodný sociální program kolem roku 2000 při restrukturalizaci ocelářského průmyslu stál přes miliardu korun. I Evropská unie podporuje pomoc při mimořádných situacích, z evropského globalizačního fondu je možné poskytnout pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku velkých strukturálních změn.

Ondřej Závodský

náměstek pro řízení sekce majetek státu Ministerstva financí

Ondřej Závodský
-
-8
+

Z pozice Ministerstva financí se rozhodně nejedná o systémové opatření. Jedná se o opatření výjimečné, se kterým lze v podobně mimořádné situaci na základě jednotné politické vůle souhlasit. Za Ministerstvo financí mohu říct, že se předmětný vládní materiál posunul z roviny „dáme komukoliv cokoliv“ do roviny „musíme řešit konkrétní mimořádnou naléhavou situaci“.

Region pod lupou

Všechno o Moravskoslezském kraji

Adresy nejen úřadů práce, ale všech dalších státních institucí. Přehled firem. Nabídky práce podle regionu.

Regiony na Peníze.cz

Osobně se domnívám, že by stát skrze stovky svých organizačních složek a příspěvkových organizací nebo státních podniků – potenciálních zaměstnavatelů – měl vytvářet v regionech s nejvyšší nezaměstnaností pracovní místa. Popravdě řečeno, obrovské množství činností se v současné době řeší v České republice zcela zbytečně centralisticky ve velkých krajských městech nebo často pouze v hlavním městě. Realita je však taková, že řadu z těchto činností by bylo možné směřovat do regionů s nejnižší zaměstnaností. Mám na mysli nejen činnosti výrobní, ale i administrativní agendy státu. Příkladem hodným následování je například nedávné rozhodnutí o přesunu části agendy Finanční správy související s EET z Prahy právě na Ostravsko, kde díky tomu vznikne více než osmdesát nových pracovních míst. Podíváme-li se konkrétně na aktuální situaci v Moravskoslezském kraji, je Ministerstvo financí připraveno jednat také o tom, zda budoucí zakázky v oblasti revitalizací a ekologie ještě více nesměřovat právě do tohoto regionu, což bude mít příznivý dopad na zmírnění nezaměstnanosti.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
-
+67
+

Která odpověď se vám nejvíc líbi?

A proč zrovna horníkům? Chápu, že mají náročné povolání. Chápu, že žijí v problematickém regionu. Chápu, že řada z nich začínala pracovat za hlubokého socialismu. Chápu, že nemohli tušit, že padne režim, dojde na privatizaci, rapidně klesne světová poptávka po uhlí… Jenže – našli bychom víc podobně postižených obětí přirozeného procesu tržní destrukce. Jejich nevýhodou je, že netvoří žádný masivně jednolitý zájmový proud jako horníci z OKD, jehož pád do insolvence je navíc intenzivně mediálně sledován.

Zkrátka a dobře, nadstandardní státní pomoc je ukázkovým příkladem pokrytecké politiky. Politici si před očima všech kupují jeden masivní zájmový proud, tedy pochopitelně i masivní proud voličský. Navíc můžou sami sebe vykreslit jako altruisty, kterým jde o dobro ostravského regionu i celé země. Kdo má námitky, je bezcitný sobec…

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

andrej babišbohuslav sobotkainsolvencejan kellerjan mládekjosef středulakarel havlíčekkonkurzlukáš kovandanezaměstnanostnwrPetr Machrekvalifikacevýpověď
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo