Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Ostravsko-karvinské dluhy

Jakub Skala
Jakub Skala
12. 5. 2016
 5 240

Já jsem horník, kdo je víc? Platilo to kdysi za socialismu. A zdá se, že to platí i dnes. Za socialismu.

Ostravsko-karvinské dluhy

Bylo by naivní se domnívat, že česká vláda snad stojí na rozcestí a rozhoduje se, jestli se vydá cestou buď kapitalismu, nebo socialismu. Socialismus je pro ni jasná volba – ostatně u koalice sociálních demokratů a „podnikatelů“ typu Babiš je to přirozené. Otázkou tedy zůstává jenom to, jak moc velký socialismus si nakonec vybere. Jak moc budeme jeden každý platit za chyby ostatních.

Včerejší jednání o postupu vlády ve věci krachujícího OKD a dalších osudů jeho zaměstnanců bylo řekněme lakmusovým papírkem. Při pohledu na něj můžeme s mírnou úlevou konstatovat, že není úplně tmavě rudý: zatím to nedopadlo úplně nejhůř. Ani se nezdá, že by se v blízké budoucnosti měla vymýšlet záchranná opatření, která by firmu uměle udržovala při životě. Přesto vláda včera učinila – ekonomické teorii i aktuálnímu stavu ekonomiky navzdory – další krok, který nás přibližuje socialismu. Nakonec volby se blíží a každý hlas se bude počítat.

Kreativní účetní?

Těžební společnost OKD má problémy, kam až paměť autora sahá. Insolvence, do které se firma dostala v minulých dnech, nepřišla jako blesk z čistého nebe, OKD k ní dlouhodobě směřovalo, překvapovat by tedy měla málokoho. A už vůbec ne zaměstnance firmy, její dodavatele a další věřitele, tedy ty, kteří jsou jejími problémy nejvíc dotčeni.

Samostatnou otázkou zůstává žalostné hospodaření OKD. Jedním z hlavních důvodů je bezpochyby cena uhlí, která se poslední roky pro těžební společnosti – eufemicky řečeno – nevyvíjela příznivě. Jen v roce 2015 došlo k poklesům ceny v závislosti na typu uhlí až o 50 procent. Na druhou stranu ceny komodit se typicky fixují s nějakým předstihem, OKD tak určitě nepostihly propady cen v celé výši. Mimo to je třeba si uvědomit, že klesající cena uhlí vysílá jasný signál, že uhlí jednoduše není tolik potřeba a firmy by se měly soustředit na jiné činnosti. Jsou to potom právě neefektivní společnosti typu OKD, které poklesy odnesou jako první. Přesto se ztráta sedm miliard korun jen za loňský rok – při tržbách 17 miliard – jeví laickým pohledem jako poměrně vysoká.

Zajímavější ale je, co se s firmou dělo od konce minulého roku. Podle výroční zprávy za rok 2015 mělo OKD ještě na konci prosince 2015 závazky (pokud nebereme v úvahu povinné rezervy) v celkové výši 5,5 miliardy korun (z toho závazky vůči spřízněným osobám 2,6 miliardy). Žádné další významné podrozvahové závazky nejsou ve výročně zprávě uvedené. V průběhu února koupila skupina AHG od Zdeňka Bakaly a jeho partnerů matku ostravsko-karvinských dolů NWR. Za písmeny AHG, označujícími nového majitele, se skrývá prozaický název Ad Hoc Group. Skupina vytvořená za jediným účelem. Nyní je polovina května a podle zpráv z médií dluží OKD celkem 17 miliard korun, z toho 14 miliard právě svojí mateřské společnosti NWR. Celkové závazky stejně jako závazky za mateřskou společností vzrostly o 11,5 miliardy a společnost přesto nemá na výplaty? To muselo být hodně divoké jaro. Skutečné vypořádání bude o něco komplikovanější, ale zjednodušeně: pokud insolvenční správce pohledávky věřitelů takto uzná a dojde na lámání chleba, více než 75 procent z peněz na uspokojení věřitelů zůstane doma. Šikovně to novému majiteli vyšlo.

Špatná motivace

Vraťme se ale zpátky k tomu, co čeká firmu a její zaměstnance. Pokud by OKD byla normální společnost, prošla by insolvencí a následně by buď ukončila činnost, nebo pokračovala v restrukturalizované podobě dál v těžbě uhlí. Její zaměstnanci by buď dál chodili do práce v restrukturalizované firmě, nebo by si šli hledat práci jinde. Jenže – OKD celkově zaměstnává okolo deseti tisíc lidí, a tak to není jen obyčejná firma, ale i politicky zajímavá firma. V tuto chvíli to vypadá, že se neplánuje žádní divoké zachraňování společnosti za peníze daňových poplatníků. (Na první pohled by to sice bylo podle současných zákonů složité, na druhý už ale vidíme ministra Pelikána kráčet na jednání vlády se speciální novelou insolvenčního zákona v ruce…) Přejme si, aby to tak vydrželo. Vláda ovšem odsouhlasila zachraňování zaměstnanců OKD. Těm bude – pokud v dolech strávili alespoň 15 let – vyplácet osm tisíc měsíčně, a to po dobu až tří let (při hledání nové práce).

Pokud skutečně OKD zkrachuje, pak si těžko mohlo vybrat lepší dobu. Česká ekonomika vloni dosáhla vynikajícího výsledku a letos na tom nebude o mnoho hůř. Rekordně nízká nezaměstnanost (v dubnu v Česku 5,7 %; Moravskoslezský kraj 7,9 %, ale sousední Olomoucký 6,2 %, Zlínský 5,3 %.) a rostoucí poptávka po pracovní síle (přes 120 tisíc volných míst nabízených jen přes úřady práce) jsou další faktory, které nahrávají relativně méně bolestivému přechodu ze současného stavu k efektivnějšímu uspořádání. Nucená změna zaměstnání je nepříjemný proces, ale v případě zaměstnanců OKD jde patrně o nevyhnutelnost. Vzhledem k aktuálním skutečnostem by změna zaměstnání (zvlášť ve chvíli, kdy firma nekončí ze dne na den) neměla představovat problém, který povede k dlouhodobé masové nezaměstnanosti.

Místo toho, aby bylo (bývalým) horníkům a ekonomice dovoleno se co nejrychleji přizpůsobit nové situaci a neplýtvat penězi daňových poplatníků, vytváří vláda špatnou motivaci podporující nezaměstnanost. Horník je evidentně pořád víc než jiný člověk. Byť může být soucit se zaměstnanci (a věřiteli) na místě, nemohou tvrdit, že je současná situace překvapuje. Připravit se na aktuální stav, který se rýsoval už roky, jistě mohli. Lépe řečeno měli, pokud nechtějí skončit na dlažbě s holýma rukama. Vláda tak svým budoucím zásahem nejenže vyšle signál velkým firmám, že když bude nejhůře, přispěchá s penězi sebraných na daních, ale jako by rovnou lidem říkala „nestarejte se zbytečně o svoji budoucnost, nemyslete, neplánujte, nesnažte se zlepšit svoji pozici na trhu práce. Postaráme se o vás. Od myšlení jsme tady my.“ No Sobotka s Babišem rozhodně ne.

Je pak už jen smutnou třešničkou na dortu, že za privatizací OKD „kapitalistovi“ Bakalovi stál jako tehdejší ministr financí současný premiér Sobotka. Kruh se uzavřel, socialistická parta jede dál a platí to daňový poplatník.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Jakub Skala

Jakub Skala

Jakub Skala je neustále fascinován tím, co se na světě děje. O něčem z toho píše.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo