Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nebe, peklo, ráj – jakou platím daň?

Josef Tětek
Josef Tětek
18. 4. 2016
 8 624

V souvislosti s kauzou Panama papers je záhodno připomenout si, kolik vlastně státu odvádíme. Žijeme v daňovém pekle?

Nebe, peklo, ráj – jakou platím daň?

Při nedávném rozhovoru pro Radio ZET jsem uvedl, že stát, který svým občanům sebere přes polovinu jimi vytvořené hodnoty, můžeme řadit k daňovým peklům. A ty jsou předpokladem pro vznik daňových rájů. Lukáš Kovanda, který rozhovor moderoval, při přepisu uvedl: „I když takto vysoké daně Česká republika nemá, je i ona podle [Josefa T.] daňovým peklem.“ Dovolím si tento bod rozvést a obhájit své tvrzení, že Česká republika je daňovým peklem, protože svým občanům bere přes polovinu hodnoty, kterou vytvoří.

Jazykový koutek

Daňový ráj? Jedině omylem!

O daňových rájích se v Česku prvně mluví už někdy na sklonku mytické éry fialových sak a kufříkových mobilů. Od té doby uplynulo mnoho času a národ se mimo jiné dovzdělal. Dnes by se tedy dost možná nestalo, že bychom daňový přístav [tax haven] překládali jako daňový ráj [* tax heaven]. Na druhou stranu některé překladatelské omyly mají dlouhý život – už dlouho přes sto let třeba překládáme znovu a znovu Poeova Krkavce jako Havrana. A co víc – některé překladatelské omyly můžou být i šťastné, vždyť naše pomýlená metafora není o nic horší či méně výstižná než původní; a možná je i silnější, právě proto, že obsahuje – i když nevyřčený – protiklad: kde je ráj, je i peklo.

Podstata daně

Co je vlastně daň? Na první zamyšlení se zdá odpověď být zřejmá: podíváme-li se na výplatní pásku zaměstnance, vidíme řádek „daň“, ta činí 15 procent ze „superhrubé“ mzdy a okolo 20 procent z hrubé mzdy. Ano, právě jsme zopakovali právní pojetí daně.

Jaká je ale podstata daně? Je to platba, kterou za hrozby postihu platíme státu či státní instituci. Zároveň při platbě daně nejde ani tak o to, kdo konkrétně daň zasílá na účet finančního úřadu, ale co je zdrojem základu, ze kterého je daň počítána. Vezměme si kupříkladu letošní změnu v plátci daně při převodu nemovitosti: bude snad jejím následkem, že kupující připlatí k předešlé kupní ceně nemovitosti ještě částku daně, zatímco prodávajícímu najednou zůstane na účtu prodejní cena v původní výši? To je velmi nepravděpodobné. Důsledkem spíše bude obecný pokles nabídkových cen, aby čistá tržní cena nemovitosti zůstala na stejné výši. Předpokládaný dopad na nabídkové ceny a výši daně (která bude v důsledku nižší) naleznete v tabulce.

Daň platí

Hrubá cena (Kč)

Výše daně (Kč)

Čistá cena (Kč)

Prodávající

5 200 000

208 000

4 992 000

Kupující

4 992 000

199 680

4 992 000

S obdobným předpokladem koneckonců počítá i samo Ministerstvo financí. Poučení je jasné: nejde o formálního plátce daně, nýbrž o majetek (či příjem), ze kterého je daň odváděna. V tržním prostředí je přitom pravděpodobné, že daní jsou rovnoměrně poškozeny obě strany (následkem konkurenčních nabídek a možnosti vyjednávat o kupní ceně). V případě, že by byla daň z nabytí nemovitosti zrušena, patrně bychom pozorovali ustálení tržních cen v průsečíku předešlých hrubých a čistých cen (tedy v případě uvedené nemovitosti okolo úrovně 5,1 milionu korun). 

Trik s „pojištěním“

Nyní se vraťme k analýze výplatní pásky. Co je vlastně „superhrubá mzda“? Přece nic jiného než produkt vytvořený zaměstnancem, respektive finanční ohodnocení tohoto produktu, jehož výše vzešla z dohody smluvních stran. Ničím jiným být ani nemůže – pokud by zaměstnanec dlouhodobě vytvářel produkt o nižší hodnotě, než je superhrubá mzda, vytvářel by svému zaměstnavateli ztrátu; takový vztah by neměl dlouhého trvání.

Při výpočtu celkového zdanění produktu vytvořeného zaměstnancem je tudíž nutné počítat nikoli od hrubé mzdy, nýbrž už od superhrubé. A stejně jako v případě daně při prodeji/nákupu nemovitosti se nenechme zmást tím, kdo formálně daň odvádí.

Dále je třeba položit si otázku, jestli do celkového zdanění započítat zdravotní a sociální pojištění. Jedná se o „platby, kterou za hrozby postihu platíme státu či státní instituci“? Ano, vskutku se jedná o platby, které se musí ze zákona strhávat ze superhrubé nebo hrubé mzdy a ve většině případů putují na účet státních pojišťoven a státního úřadu. Můžete nyní namítnout, že za pojištění přece máme nárok na předem definované služby; neplatí ovšem to samé i u daní? Není snad typickým argumentem pro nutnost zdanění výstavba silnic, zajištění spravedlnosti a poskytování veřejných statků? Toto „pojištění“ je tudíž eufemismem pro další daň. Dokonce i výpočet jejich výše je založen na stejném principu procentní srážky z produktu zaměstnance.

Platíme jak v pekle

Odečteme-li od supehrubé mzdy všechny daně, dostáváme se k čisté mzdě zaměstnance, se kterou teprve může volně disponovat. Tady ale zdanění nekončí. Na řadu přichází DPH a spotřební daně. V tabulce níže uvádím modelový příklad zaměstnance s průměrnou hrubou mzdou ve výši 27 000 Kč (odpovídající superhrubé ve výši 36 200 Kč), který vydá něco přes polovinu čisté mzdy za spotřebu a benzin. Uvažuji přitom jedince, který vydá pouze 1300 Kč měsíčně za „lehký“ alkohol a pár cigaret.

Položka

Částka (Kč)

 Daň (Kč)

% ze superhrubé mzdy

Superhrubá mzda

36 200

 

<

Zdravotní a sociální pojištění, část odváděná zaměstnavatelem

 

- 9 180 

- 25,4 %

Zdravotní a sociální pojištění, část odváděná zaměstnancem

 

- 2 970 

- 8,2 %

Daň z příjmu po slevě

 

- 3 360 

- 9,3 %

Čistá mzda

20 690

 

57,2 %

Výdaje na spotřebu

10 345

 

 

 -z toho DPH (=15 %) / 90 % výdajů

 

- 1 397 

- 3,9 %

 -z toho DPH + spotřební daň (=30 %) / 10 % výdajů

 

-310 

- 0,9 %

Výdaje na benzin (50 l)

   1 400

 

 

 -z toho daně (DPH + spotřební)

 

-883 

- 2,4 %

Celková daň

 

- 18 100 

-50,0 %

Jak je vidět, na padesát procent daně z produktu zaměstnance se dostaneme velmi lehce. Neuvažujeme přitom zdanění úroků, daň z nemovitosti, ekologické daně při nákupu pohonných hmot, energií či paměťových médií. S růstem příjmu dochází vlivem pevné slevy na poplatníka k mírnému růstu procentuální daně (nemluvě o „solidární dani“ při překročení určité příjmové hranice). Pokud by modelový jedinec utrácel více na spotřebu, je výsledné procento rovněž vyšší.

Uvedené nicméně neznamená, že v případě výraznějšího snížení daně z příjmu a povinných odvodů získá zaměstnanec plnou výši úspory na svůj účet. Stejně jako v případě výše uvedené daně při prodeji/nákupu nemovitosti, i v tomto případě by se o případnou úsporu podělili zaměstnanec se svým zaměstnavatelem. Krátkodobým důsledkem kupříkladu nižších odvodů by tím pádem byla nižší superhrubá mzda a vyšší čistá mzda; dlouhodobým pak větší množství prostředků pro firemní investice, růst produktivity a další růst mezd (tentokrát již z titulu růstu produktu, ne pouze daňové úspory).

Zajisté v českých krajích existují zaměstnanci, kteří spadají pod hranici padesáti procent celkové daně (například při započtení slevy na dítě). Stejně tak i živnostníci (obzvláště s šikovným daňovým poradcem) mohou čelit menšímu celkovému zdanění.

Cílem článku však nebylo dokázat, že všem českým občanům sebere stát přes polovinu jejich produktu. Cílem bylo ukázat, že takové zdanění je v dnešních podmínkách velmi reálné a Česká republika tak vskutku je daňovým peklem.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
9
+

Sdílejte

Diskutujte (15)

Vstoupit do diskuze
Josef Tětek

Josef Tětek

Ekonom s dlouhodobým zájmem o podstatu peněz a bitcoin. Brand ambassador hardwarové peněženky Trezor. Tvůrce Stackuj.cz Podcastu. Autor knih Nepřátelé státu, přátelé svobody a Bitcoin: Odluka peněz od... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo