Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Polsko: V maďarských stopách

Luboš Palata
Luboš Palata
20. 1. 2016

Vláda Beaty Szydłové spustila po svém ustavení v listopadu 2015 legislativní smršť a naplňuje populistické volební sliby. Financovat je chce speciálními daněmi maďarského typu. To znamená, že žilou se bude pouštět především zahraničním investorům.

Polsko: V maďarských stopách

V polských volbách nezvítězila v žádném případě pravice, alespoň ne v ekonomickém slova smyslu. Když se podíváme na volební sliby Práva a spravedlnosti, vidíme, že máme co do činění s téměř ultralevicovou nacionalistickou stranou, která se řídí heslem Cizím brát a chudým dávat. Těmi cizími se myslí především zahraniční investoři, na které chce nová polská vláda uvalit co nejvyšší možné speciální daně. Tak, aby státní rozpočet získal, ale polských firem (nebo aspoň těch, které vláda uzná za hodny dobrého zacházení) se to nedotklo. Z těchto peněz se mají financovat nákladné sociální programy, určené pro chudší Poláky, kteří tvoří značnou část voličů Práva a spravedlnosti. Ke straně předsedy (a neoficiálního „šéfa státu) Jarosława Kaczyńského a místopředsedkyně Beaty Szydłowé přešli od už téměř zaniklé postkomunistické levice.

Hypotéky i bankovní daň

Nová vláda bere jako samozřejmost, že v případném sporu mají vždy pravdu Poláci. To je případ třeba hypoték ve švýcarských francích, které si řada Poláků před lety nabrala a jejichž splácení je pro ně kvůli kurzovým posunům často nemožné. Podobný problém před lety řešila i Budapešť. V Polsku sice hypotéky v cizích měnách neohrožují zdaleka tak velkou část obyvatel jako v Maďarsku, i hospodářská situace je v Polsku daleko lepší, ale to nic nebrání Právu a spravedlnosti, aby zvolila vůči bankám ten nejbezohlednější způsob.

Prezident Andrzej Duda – nominovaný do funkce stranou Právo a spravedlnost a dosud její věrný služebník – navrhl v minulých dnech zákon, který bankám podle vzoru známém z Budapešti nařizuje přepočítat hypotéky ve švýcarských francích na zloté – v kurzu z data uzavření hypotéční smlouvy. Zákon by měl pomoci nějakému půl milionu Poláků se „švýcarskými hypotékami“. Banky, které jsou v Polsku z velké části v zahraničních rukou, by pak podle propočtů přišel na zhruba 215 miliard korun. Tedy přibližně jejich zisk v Polsku za dva roky.

Další zátěží pro banky je uvalení bankovní daně ve výši 0,44 procenta hodnoty aktiv. Je to vůbec nejtvrdší daň tohoto druhu v Evropě. Aby co nejméně postihla domácí, jsou z daně vyloučeny malé banky a ze zdaněných aktiv pak polské státní dluhopisy. Podobně vysoko mají být zdaněny i pojišťovny. „Kam se hrabou Maďaři,“ komentoval to ekonomický analytik Lidových novin Jan Žižka.

Nová vláda se ale v Budapeští inspirovala ještě víc – otevřeně mluví i o tom, že chce změnit majetkovou strukturu bankovního sektoru a vrátit většinu peněžních ústavů do „polských rukou“.

Vláda Beaty Szydłové bez nějakého mlžení připouští, že peníze získané bankovní daní použije na velkorysé sociální programy. Včetně toho nejpopulárnější a nejnákladnějšího, kterým je nová dávka asi 500 zlotých (přes tři tisíce korun) na každé dítě, což má podpořit zvýšení porodnosti.

Zcela nesmyslně a proti logice demografického vývoje v Polsku se pak vláda Práva a spravedlnosti také rozhodla snížit i důchodový věk Poláků ze šedesáti sedmi zpět na šedesát pět let. A to v situaci, kdy už předchozí vláda Občanské platformy před několika lety vytáhla peníze z privátních účtů v důchodových fondech a fakticky tento druhý pilíř důchodového systému rozpustila ve státním rozpočtu, podobně jako to před Varšavou udělali – kde jinde než v Maďarsku.

Pád ratingu i zlotého

Vládě Donalda Tuska útok na penzijní fondy prošel, zahraniční investory nechala na pokoji. Dnes je ale Polsko na tapetě za kroky ohrožující podle zahraničí fungování demokracie v zemi – je to například reforma Ústavního soudu nebo veřejnoprávních médií. A reakce zvenčí jsou velice rychlé.

Pouhé dva měsíce po nástupu nového kabinetu Beaty Szydłové byl Polsku vůbec poprvé od roku 1990 snížen úvěrový rating. Na snížení ratingu okamžitě zareagoval polský zlotý pádem na rekordně nízké hodnoty, přiblížil se pětiletému minimu 4,60 za euro. (Dlužno ale podotknout, že od té doby míří vzhůru.) 

Zlotý a euro: Jak se k sobě měly posledních pět let

Zdroj: peníze.cz

„Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor’s snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Polska o jeden stupeň na BBB+ z dosavadní známky A-. Krok zdůvodnila legislativními změnami, které od nástupu k moci učinila nová polská vláda. Výhled ratingu je negativní, což znamená, že agentura by ho mohla ještě snížit,“ uvedla tisková agentura Reuters.

Standard & Poor’s prohlašuje, že vedle ekonomických opatření nového kabinetu se na snížení ratingu podepsala i probíhající demontáž demokratických mechanismů a snaha Práva a spravedlnosti ovládnout všechny strategické pozice ve státě a odstavit nezávislé kontrolní instituce. „Snížení ratingu odráží náš názor, že systém kontroly a rovnováhy institucí byl v Polsku významně narušen,“ řekl analytik Standard & Poor’s pro Polsko Felix Winnekens.

Varšava není Budapešť

Polské ministerstvo financí bylo prý krokem agentury zaskočeno a tvrdí, že pro něj neexistují racionální důvody.„Rozhodnutí ratingové agentury Standard & Poor’s o snížení ratingu Polska je z hlediska hospodářské a finanční analýzy nepochopitelné,“ tvrdí ministerstvo.

Viktor Orbán zaváděl opatření, která vytáhla peníze z úspěšných investorů, v zemi stojící nad propastí bankrotu řeckého typu. Polsko ale v takové situaci rozhodně není.

Varšava spoléhá na svoji politickou váhu i velikost trhu, který je dnes například pro Německo objemem významnější než Rusko, a věří, že nakonec jak Evropská unie, tak kapitálové trhy a investoři nechají vládu dělat, co si zamane. Je ale možné, že se plete. Globální hráči i Brusel můžou na nacionalistické a populistické blouznění nové polské vlády zareagovat daleko tvrději než v případě Maďarska. Jak ostatně konstatují i polští ekonomičtí analytici: Kaczyński, vůdce (byť neoficiální) dnešního Polska, je sice možná dobrý domácí politický taktik, ale o ekonomice ani o diplomacii nebo světové politice vůbec nic neví.


Autor je redaktor MF DNES, úvodní fotka premiérky a jejího předsedy: praszkiewiscz/Shutterstock

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo