Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Apple složil Finsko, euro ho dorazí

Richard Sulík
Richard Sulík
14. 1. 2016
 7 330

Zapomeňme teď na chvíli na Řecko, zemi, kde se zásadně vždycky nakupí všechny problémy najednou. Pojďme se podívat na zemi, která patří v eurozóně mezi vzorné žáky, která by vlastně neměla mít žádné problémy…

Apple složil Finsko, euro ho dorazí

Jenže – je to tak, už čtyři roky je Finsko v recesi.

V roce 2008 pocítilo Finsko finanční krizi stejně jako další země. Finskému průmyslu navíc zasadil ránu Apple: iPhone (a jeho následovníci) zlikvidoval Nokii a iPad (a jeho následovníci) výrazně poškodil papírenský průmysl. A do toho přišlo čím dál nesmyslnější embargo vůči Rusku, embargo, které Finsko jako zemi s Ruskem sousedící poškozuje víc než jiné země.

Co to má ale společného s eurem?

Koule eura na noze

V první fázi víceméně nic. O to víc ale při řešení. Normální reakcí ekonomiky v situaci, v jaké je Finsko, je totiž devalvace, tedy znehodnocení (v ideálním případě dočasné znehodnocení) vlastní měny. To zlevní vývoz a zdraží dovoz a tak pomůže nastartovat ekonomiku. Finsko se této možnosti (a nejen této) zbavilo s přijetím eura – a tak se teď potácí v problémech.

Konkrétně: šest let po krizi z roku 1929 na tom byla finská ekonomika o devatenáct procent lépe než před jejím příchodem, šest roků po krizi v roce 1990 na tom byla o dvě procenta líp než před ní. Jinými slovy: finská ekonomika se šest let po těchto dvou krizích zotavila. Tehdy ovšem neměla euro. Dnes ho má a šest let od krize je na tom o šest procent hůř než před ní a zotavení je v nedohlednu. Zatímco ekonomika sousedního Švédska (které euro nemá) rostla od roku 2008 o víc než devět procent, ta finská o vzpomínaných šest procent klesla.

Nový nemocný muž

A tak se z Finska v posledních letech stal nový nemocný muž Evropy a čekají ho opatření bolestivá tak, jak to zažívá Řecko. Tedy především snižování mezd a zvyšování daní. Nebo vystoupení z eurozóny – na rozdíl od Řecka je Finsko pořád ještě dostatečně bohatá země, s dostatečnými rezervami a poměrně nízkým dluhem. Mohlo by si tedy tak odvážnou změnu dovolit. Tahle varianta se navíc stává stále víc a víc představitelnou – v roce 2001 si jen 19 procent Finů myslelo, že mimo euorzónu by se jim dařilo líp, dnes už si jich to ovšem myslí 44 procent a tendence je rostoucí.

Mimochodem – letos má finský parlament vystoupení z eurozóny na programu jednání. Aby eurohujery výsledek nezaskočil.


S autorovým souhlasem přeloženo z jeho webu sulik.sk

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (31)

Vstoupit do diskuze
Richard Sulík

Richard Sulík

Slovenský podnikatel, politik a ekonom.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo