S kalašnikovem na rozpočtovou disciplínu?

Francie počítá náklady na bezpečnostní operace po teroristických útocích v metropoli a odvetné nálety na Islámský stát. Ministerstvo financí je odhaduje na stovky milionů eur.

Útok, při kterém povraždili 130 lidí, přitom atentátníci pořídili za pakatel – za deset tisíc dolarů (odhad experta z protiteroristického oddělení amerického ministerstva financí). To je v přepočtu 9350 eur, tedy čtvrt milionu korun – cena levnějších modelů fabie.

„Výnosy“ z teroru v Paříži tak astronomicky převýšily jeho náklady. Potvrdilo se, že teroristické útoky jsou výhodnou investicí pro skupiny, které se snaží šířit paniku a chaos.

Kalašnikov a trocha chemie

Odhad experta, který zveřejnila televize NBC, je realistický. Komanda islamistů měla levnou výzbroj – kalašnikovy a pásy s výbušninami.

Znehodnocené kalašnikovy dostanete na (legálním) trhu a bez zbrojního průkazu už za devět tisíc korun (340 eur). V některých případech jsou přitom „znehodnoceny“ tak, že z nich schopný mechanik za levný peníz dokáže udělat zbraň k zabíjení. Dražší jsou přirozeně funkční kalašnikovy. Na černém trhu se nicméně dají sehnat za cenu kolem tisíce eur.

Peroxid acetonu, použitý islamisty jako výbušnina, je možné pořídit z běžně dostupných chemikálií. Elektrický palník, který vyvolá explozi, dokáže vyrobit malé dítě, je však k mání v obchodech s pyrotechnikou za pár desítek korun.

No – a k tomu zásobníky, náboje a tři auta z půjčovny za pár set eur. Do devíti tisíc eur se tedy teroristé mohli vejít. Na takovou láci se nemuseli skládat, střádat do kasičky, ba ani shánět bohaté sponzory nebo si brát spotřebitelský úvěr.

Au revoir úsporám

Zato Francie se v reakci na atentáty bude dál zadlužovat. Francouzská vláda přijala plán, podle kterého posílí protiteroristické operace zpravodajských služeb na domácí půdě, a rozhodla o intenzivnějším bombardování oblastí, které v Sýrii a Iráku ovládá Islámský stát. Co víc, prezident François Hollande dává dohromady koalici pro válku s Islámským státem.

Francouzské vedení žádá, aby náklady na protiteroristická opatření a válku proti Islámskému státu byly vyňaty z Paktu stability, který mimo jiné stanoví zemím eurozóny strop pro schodek rozpočtu na tři procenta hrubého domácího produktu.

„Francie je ve válce s terorem a bezpečnost má před Paktem stability přednost,” prohlásil prezident Hollande v parlamentu. A hned našel spojence. Přitakal mu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Francouzi potřebují dodatečné prostředky. Domnívám se, že by se k nim nemělo přistupovat jako k nákladům v rámci Paktu stability,“ pravil šéf instituce, která je pokládána za strážkyni unijních pravidel a smluv.

Jenže teror-neteror, Francouzi Pakt stability beztak neplní, jejich rozpočtový deficit tříprocentní hranici překračuje. A to jejich vládě pomáhá slabé euro, kvantitativní uvolňování i nízká cena pohonných hmot. Komise tak vůči Francouzům musí vést disciplinárním řízení.

Pokud ale tentokrát Unie vyjde Francii vstříc – a to je reálný předpoklad – budou stejné úlevy patrně požadovat další vlády. Ostatně, Italové se už připomněli. Premiér Matteo Renzi vzkázal, že nejen pravidla, ale i výjimky musí platit pro všechny, a pokud je dostane Francie, pak je musí získat Itálie.

„Je přece jasné, že to, co platí pro Francii, musí platit pro Itálii,“ prohlásil Renzi, šéf vlády státu, který má v eurozóně druhý nejvyšší dluh po Řecku.

Italská vláda v návrhu rozpočtu na příští rok zvyšuje výdaje na protiteroristická opatření o 70 milionů eur. A kdo ví, jestli teď částku ještě nezvýší.

Všechno ukazuje na to, že po třináctém listopadu se Pakt stability může změnit v trhací kalendář.

Bombardovat a slídit

Francouzská vláda dostane patrně požehnání pro rozpočet s vyšším deficitem a investuje miliardy do války proti Islámskému státu a do bezpečnostního aparátu – posílí ho o 17 tisíc lidí.

Přibude agentů tajných služeb, policistů i vězeňských dozorců. Jejich počet ale roste už od lednových atentátů na redakci satirického časopisu Charlie Hedbo. Džihádistům to nicméně nezabránilo provést v Paříži další útok – nejkrvavější v Evropě od roku 2004, kdy fanatičtí vyznavači islámu zaútočili bombami na vlaky v Madridu a zabili 191 lidí.

Bude mít tentokrát Francie dostatečný počet špehů a policistů? Pokud ano, tak jen do příštího útoku teroristů.

Bjørn Lomborg, ředitel Kodaňského střediska pro konsenzus (CCC), upozorňuje, že investice do bezpečnostního aparátu a ochrany rizikových míst mnohdy nebývají rentabilní, protože teroristy jen odkloní k jiným cílům. Účinnější a levnější může být spolupráce zpravodajských služeb a policií. „Ve schopnosti spolupracovat mezi teroristy a neochotě spolupracovat mezi cílenými státy je zřetelný rozdíl,“ píše Lomborg v časopise NATO Review. 

Unijní komisař pro vnitro Dmitris Avramopulos na páteční schůzce ministrů vnitra a spravedlnosti v Bruselu přiznal, že ani evropští spojenci nijak příkladně nespolupracují. Připustil, že státy Evropské unie často střeží svá tajemství a výsledky práce svých kontrarozvědek poskytuje ostatním jen pět z osmadvaceti států.

S bezpečností to tedy v Evropské unii je podobné jako s eurem. Zatímco v eurozóně se sešly ekonomicky nesouměřitelné státy, které táhnou za opačný konec provazu, v osmadvacítce jsou státy s rozdílnými bezpečnostními prioritami, jejichž zpravodajské služby o spolupráci až na výjimky jen mluví.