Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Lucie Tvarůžková: Půjčka bez ponížení

Monika VeselíkováMartin Vlnas
Monika Veselíková, Martin Vlnas
29. 8. 2015
 26 541

„Půjčku chápeme jako zboží, a podle toho by se daná instituce k člověku měla chovat – jako k zákazníkovi,“ říká Lucie Tvarůžková, spoluzakladatelka peer to peer platformy Zonky.

Lucie Tvarůžková: Půjčka bez ponížení

Lidi lidem, rovný rovnému, i tak se dá volně přeložit peer to peer. Podle kontextu to může znamenat ledacos. A na našem webu je kontext jasný: jde o přímé půjčování peněz, bez bank nebo úvěrových společností. Na jedné straně stojí ti, kdo půjčit potřebují, na druhé ti, kteří jim půjčit můžou (a rádi by na tom něco vydělali). Uprostřed je pak zprostředkovatel, který obě strany propojí. Takovým zprostředkovatelem je i Zonky.cz, projekt, který vede Lucie Tvarůžková.

Na začátku, jak už to v podnikání často bývá, byla nespokojenost se službami, které nabízel někdo jiný. A pocit, že by to přece člověk sám dokázal o dost líp. Z Lucie, bývalé šéfredaktorky iHNed.cz a zástupkyně šéfredaktora Hospodářských novin, teď na první pohled vyzařuje obrovské odhodlání změnit bankovní stereotypy a chuť ukázat, že na půjčkách jde vydělávat i – jinak.

Lucie Tvarůžková

Studovala žurnalistiku na Karlově univerzitě v Praze a na City University v Londýně. Pracovala jako investigativní reportérka pro různá média, jako korespondentka Hospodářských novin v Bruselu, později se stala šéfredaktorku zpravodajského webu Hospodářských novin – iHNed.cz. Po odchodu z médií pracuje krátkou dobu v Creative Dock a letos zakládá Zonky.

Zonky o sobě

Tým Zvonky

Službu Zonky založila začátkem letošního léta bývalá šéfredaktorka serveru iHNed.cz Lucie Tvarůžková. Ve spolupráci se start-upovým developerem Martinem Pejšou z CreativeDock a podporou finanční skupiny Home Credit vyvinuli službu, kde si lidé půjčují peníze mezi sebou bez asistence banky. Zonky.cz nabízí žadatelům o půjčku možnost půjčovat si za výhodný úrok a investorům možnost své peníze rozumně zhodnocovat. Vizí Zonky je vrátit půjčkám jejich původní smysl – aby si lidi dokázali pomoci mezi sebou.

Po odchodu z vydavatelství Economia jste byla nějaký čas na volné noze. Kdy vás napadlo pustit se do peer to peer podnikání?

Naštvalo mě, jak se banky chovají ke klientům. Dokud jsem měla stálé místo, byla jsem obletovaná, jakmile jsem ale zkusila pracovat sama na sebe, najednou se na mě v bance koukali přes prsty. Přitom jsem byla pořád ta stejná Lucie Tvarůžková. Chtěla jsem si tehdy půjčit na auto, ale jako člověk na volné noze, riziková skupina, jsem neměla šanci na rozumný úrok. Napadlo mě, kolik slušných lidí asi zažívá to samé? Přibližně ve stejné době nás v Creative Docku oslovil Home Credit s poptávkou po finančních inovacích. Dali jsme hlavy dohromady… A jedním z nápadů byla právě peer to peer platforma propojující zájemce o investování s lidmi, kteří potřebují půjčit.

Podobné peer to peer platformy u nás už nějakou dobu fungují. V čem se Zonky liší?

Skoro ve všem. Tedy kromě toho, že propojujeme zájemce o půjčku a investice. Peer to peer půjčky mají půjčování zlevňovat, jenže stávající konkurence půjčuje za mnohem vyšší sazby než banky, a to lidem, kteří už na bankovní a často ani nebankovní půjčku nedosáhnou. My cílíme primárně na jiné klienty. Těm pak chceme nabídnout lepší ceny, usnadnit jim přístup k penězům a navíc je chceme zbavit pocitu ponížení, který každý žadatel o půjčku prožívá. Půjčku chápeme jako zboží, a podle toho by se daná instituce k člověku měla chovat – jako k zákazníkovi.

U většiny obdobných systémů si zákazníci vybírají úrok formou aukce. Pokud se ale ocitnete ve finanční tísni, mnohdy vám vůbec nejde o výši úroku. Prostě potřebujete peníze. Úrok, s nímž skončíte, pak není ani dobrý a už vůbec ne slušný. My nechceme oslovovat lidi, kterým už nikdo nepůjčí, cílíme na lidi, kteří na bankovní úvěr dosáhnou, ale platí za něj zbytečně moc.

My to srovnáme, vy ušetříte

Většinou nejvíc ušetříte, když nekoupíte. Ale jsou i půjčky nezbytné a jsou půjčky, které si na sebe vydělají. Pokud úvěr vážně potřebujete, nechejte si porovnat nabídky. A pokud bude půjčka nesmysl, řekneme vám to.

Máte spočítané, o kolik můžete být levnější?

Průměrná úroková sazba se u spotřebitelského úvěru v bance pohybuje kolem 14,5 procenta, u nebankovních institucí pak kolem 25 procent. My se snažíme být čtyři až pět procent pod průměrným úrokem, aktuálně nabízíme úrok přibližně devět procent.

Pracujete s kreditní historií klientů? Jak si hlídáte, že půjčku splatí?

Každý uchazeč projde jednak klasickým bankovním scoringem, to je ale pouze první etapa. Klasický scoring pracuje se sociodemografickými statistikami, jenže každý člověk je jedinečný. Proto se snažíme následně posoudit každého klienta individuálně, pracujeme s jeho webovou stopou, profily na sociálních sítích a zajímá nás třeba i to, jestli prodává na fler.cz nebo Aukru. Všechno má svůj význam. Pomáhá nám i registrační formulář, kde můžou uchazeči sami napsat, na čem pracují, v čem jsou úspěšní, proč by jim měl investor půjčit. Je jasné, že každému půjčit nemůžeme, snažíme se ale na každém hledat pozitiva, pracujeme s jeho příběhem, nejen se statistickými daty. Díky tomu dokážeme tam, kde je to opodstatněné, statistickou krátkozrakost opravit.

Nebojíte se, že si lidé budou ve formulářích vymýšlet?

Samozřejmě už se pár takových našlo. Proto máme speciálně vyškolený tým, který všechny informace verifikuje. Nevím, kolik přesně jsme jich odhalili, ale vzhledem k tomu, že si dáváme velkou práci a náš schvalovací proces je poměrně nestandardní, myslím, že si vedeme dobře.

Peer to peer

Vymýšlet ten koncept česká úřední hlava, říkalo by se tomu fyzická osoba fyzické osobě.

Pojem pochází z počítačového prostředí, známé jsou zejména počítačové peer to peer sítě určené k přímému, vzájemnému sdílení dat bez prostředníka. Nejčastěji jde o filmy, hudbu, porno, hry a počítačové programy. I u peer to peer půjček jde o to, že na obou stranách najdete obyčejné lidi – jedni půjčují druhým, není tu banka nebo úvěrová společnost, se kterou člověk jako rovný s rovným věru jednat nemůže.

Peer-to-peer sítě, za všechny jmenujme Napster, způsobily konec hudebního průmyslu, jak jsme ho znali. Mají stejný potenciál i půjčky od člověka k člověku, ocitnou se snad banky v pozici, v jaké se dnes nacházejí hudební vydavatelství?

Mít trochu volných peněz, nezkusili byste je zhodnotit půjčováním?

Kolik času každému žadateli o půjčku věnujete? Z toho, co říkáte, jste velmi důslední.

To musíme být! Potřebujeme klienty poznat, abychom je mohli co nejlíp ohodnotit. Čas, který každému klientovi věnujeme, je různý, protože každý klient je jiný. Teď ještě využíváme toho, že můžeme schvalovací proces ladit.

Jaké procento žadatelů nakonec půjčku skutečně dostane?

Odhadujeme, že projde zhruba pětina uchazečů. Naše kritéria jsou poměrně přísná. Navíc úvěrový trh je u nás ve velkém nepořádku, lidi často nevědí, k čemu se upsali, nerozumí základní finanční matematice. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby toto číslo bylo co nejvyšší, a tak nezavíráme dveře ani těm, kterým v současné době půjčit nemůžeme. Nakonec si stejně půjčí jinde, jenže se strašným úrokem… A to ničemu nepomůže. Nemůžeme dělat službu lidi lidem a odmítat ty, kteří potřebují pomoci nejvíce. Proto jsme si s kolegy vymysleli dobrovolnický program a po večerech pomáháme těm, kterým momentálně půjčit nemůžeme. Bezplatně jim radíme, jak se dostat do situace, kdy už na naši půjčku dosáhnou.

Zonky zatím funguje v uzavřeném režimu – žadatelé do něj můžou vstoupit pouze na pozvání. Myslíte, že bude možná individuální péče i v momentě, kdy se otevřete více lidem? 

Pracujeme na novém scoringovém modelu, který nám pomůže lépe odhadnout kredibilitu lidí. Banky používají přibližně dvě stě vstupních dat, my jich chceme použít osm set a zohlednit vše, co predikuje schopnost lidí splácet. Bankovní scoring znevýhodňuje celé skupiny lidí, automaticky je vyhodnotí jako rizikové. My chceme jít dál, chceme i v rizikové skupině dále diferencovat a hledat ty, kteří na půjčku dosáhnou. Celý proces by měl být maximálně automatizovaný, takže osobní vhled bude potřeba už jen na vyrovnání nespravedlností.

Jaká je maximální výše jedné půjčky?

Protože zatím fungujeme v uzavřeném režimu, je možné půjčit si maximálně dvě stě tisíc. V brzké době chceme jít výš, na šest set tisíc.

Jak pracujete se záznamy v registrech dlužníků?  Je to pro vás zásadní „ne“, nebo jste schopni zohlednit, o jaký typ záznamu jde?

Zonky hodně staví na našich osobních zkušenostech. Sama jsem známá bordelářka, takže vypnutý telefon kvůli nezaplacené složence u mě není nic neobvyklého. Proto vím, že o kredibilitě lidí registry nevypovídají. Stanovili jsme si limit, a pokud se někdo ukáže pouze jako takzvaný lazy payer [„líný plátce“, pozn. redakce], dokážeme to zohlednit. A pokud máme pochybnosti, necháme si prostě od klienta vysvětlit, co se stalo. Zápis v registru dlužníků pro nás tedy nemusí být rozhodující.

Příští týden rozhovor uzavřeme povídáním o druhé stránce peer to peer půjčování, o těch, kteří půjčují peníze a chtějí na tom něco trhnout: Kdo přestane splácet, toho osobně navštívím

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (8)

Vstoupit do diskuze
Monika Veselíková

Monika Veselíková

Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. Pro Finmag a Peníze.cz píše od konce roku 2014. Ve volném... Více

Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od... Více

Související témata

bankyfintechyinvesticenebankovní půjčkyposkytovatelé úvěrůspotřebitelské úvěrystart-upúroky
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo