Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Německo si za problémy s imigrací může (také) samo

Luboš Palata
Luboš Palata
24. 8. 2015
 8 099

Německý azylový systém je štědrý. Statisícům lidí z Balkánu se vyplatí vydat se do Německa požádat o azyl, i když vědí, že ho nemůžou dostat.

Německo si za problémy s imigrací může (také) samo

Čtyři sta tisíc imigrantů, kteří letos dorazili do Německa, představuje rekord za poslední dvě desítky let. A pokud se splní odhady německého ministra vnitra Thomase de Maiziera, do konce roku se číslo zvedne na osm set tisíc – rekord v celé historii Spolkové republiky. „Letos to musíme zvládnout a zvládneme to,“ ujišťuje Maizière, ale současně dodává, že není možné, aby Spolková republika takové množství imigrantů přijímala každoročně. „Nyní přijímáme čtyřicet procent všech běženců v Evropské unii,“ dodal ministr.

Nejen pro spolkový rozpočet, ale především pro rozpočty jednotlivých zemí, do jejichž kompetence imigrační agenda spadá, představuje přísun žadatelů o azyl značnou zátěž. Spolkové země budou muset letos na zajištění jejich ubytování a další péče o ně vydat na deset miliard eur (asi 270 miliard korun). Z federální pokladny jim měla přitom přitéct pouhá miliarda eur, je ale zřejmé, že i spolkový rozpočet se bude muset na nečekaně vysokých výdajích podílet. „Spolková vláda teď musí velmi rychle říct, jak se bude z dlouhodobého hlediska podílet na nákladech na ubytování běženců. Není čas, aby se o tom ještě několik měsíců diskutovalo,“ vyzvala Berlín zemská premiérka Severního Porýní-Vestfálska Hannelore Kraftová.

Kapesné v Německu větší než plat doma

Otázka je, nakolik si Německo může za problém samo. Tamější systém udělování azylu je nejen jeden z nejvíc vstřícných v Evropské unii, ale také jeden z nejvíc štědrých. A to už ve fázi, kdy je imigrant pouze žadatelem o azyl. Jen na kapesném si rodina se třemi malými dětmi přijde měsíčně na v přepočtu více než patnáct tisíc korun, plus ubytování a základní strava zdarma.

To už v minulých letech vedlo ke zneužívání německého azylového systému občany především balkánských zemí. Tehdy to byl spíš lokální problém, proti „azylové turistice“ se jen občas bouřily radnice německých měst. Teď, když do Evropy proudí statisíce skutečných běženců, prchajících před válkou ze Sýrie nebo Iráku, jsou tito „imigranti“ z Balkánu zátěží, která komplikuje už tak složitou situaci.

Proč tito „azyloví turisté“ směřují do Německa, přiznal před několika dny jednoznačně právě ministr Maizière. Jde o výši dávek a štědrost německého azylového systému. „Problém je, že tyto dávky jsou mnohdy vyšší než plat, který v zemích jako Albánie nebo Kosovo můžou tito lidé dostat, když pracují,“ uvedl spolkový ministr vnitra. Navíc dodal, že některá německá města dávala imigrantům rovnou čtyřměsíční dávky kapesného, zřejmě s vizí, že Balkánci vezmou peníze a vrátí se domů.

Z balkánských zemí přitom letos přišly do Německa obrovské počty imigrantů, kteří se alespoň na oko snaží požádat o azyl – celkem jich do Spolkové republiky do srpna dorazilo na dvě stě tisíc, tedy celá polovina z celkového počtu všech imigrantů. Albánci tvoří po Syřanech, prchajících před válkou a Islámským státem, druhou největší skupinu žadatelů o azyl, se Syřany srovnatelnou. Až na naprosté výjimky nemají lidé z Balkánu podle německých úřadů šanci azyl získat.

Oddělit azylanty od ekonomických imigrantů

Německo už minulý rok muselo na seznam „bezpečných zemí“, tedy států, jejichž občanům azyl neuděluje, připsat Srbsko, Bosnu a Hercegovinu a Makedonii. Po letošní „invazi“ má přibýt nově i Kosovo, Albánie a Černá Hora. Vlastně je s podivem, že na něm tyto země – Albánie je členem NATO, Černá Hora jedná o členství v Evropské unii – dávno nejsou.

Oddělit skutečné uprchlíky od ekonomických imigrantů a „azylových turistů“ je pro Němce zásadní úkol. Připustila to i kancléřka Angela Merkelová. „Nemůžeme dát azyl všem imigrantům, kteří přijíždějí do Německa z ekonomických důvodů.“

Proto když dnes Německo volá po společných azylových pravidlech pro celou Evropskou unii, musí začít především u sebe a výrazně přitvrdit svůj imigrační systém, který hlavně ve fázi zkoumání žádostí musí být nastaven tak restriktivně, aby „azylové turisty“ z evropských zemí Balkánu prostě odradil. Znamená to poskytnout imigrantům v první fázi jen to nejzákladnější k přežití a „německé podmínky k životu“ dát jen těm, kteří zpřísněným azylovým sítem projdou. Ty odmítnuté pak vracet do domovských zemí, rychle, bez pardonů i bez jakékoli „výslužky“.

Jen vyloučení ekonomických imigrantů a jejich tvrdé navracení do domovských či jiných zemí může společně s mnohem lepší ochranou vnějších hranic Unie současnou uprchlickou a migrační vlnu učinit zvládnutelnou. Nejen pro Německo, ale i pro celou Evropskou unii.


Autor je redaktor MF DNES

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo