Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Řek řek’ ne. Co to znamená pro Evropu a co pro nás?

Gabriel PleskaOndřej Tůma
Gabriel Pleska, Ondřej Tůma
10. 7. 2015
 15 818

Řekové v referendu odmítli podmínky věřitelů a přiblížili tím svůj konec v eurozóně. Jak si máme řecké NE vykládat? A jaký další vývoj může nyní Evropa očekávat? Odpovídá premiér Sobotka, ministr financí Babiš, ekonomové Petr Robejšek, Aleš Michl, Petr Mach, Naďa Johanisová a další osobnosti.

Očima expertů: Řek řek’ ne. Co to znamená pro Evropu a co pro nás?

Řecký premiér Alexis Tsipras vyzval Řeky, aby řekli ne. A Řekové ho v referendu z minulého víkendu vyslyšeli. Něco přes tři pětiny hlasujících tak vyjádřilo názor, že jejich země nemá přistupovat na podmínky Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise. Jak na řecké straně, tak na straně věřitelů přitom padala silná slova jako vydírání.

Světoví ekonomové a ekonomičtí analytici se několik dní předháněli v nalézání dalších a dalších příčin nezáviděníhodného postavení Řecka. Ti názorově více vpravo měli pocit, že poslední řecké vlády udělali pro vybřednutí z krize málo, levicovější mají za to, že možná dělali až příliš, že úsporná opatření sice krátkodobě přinesla nějaké peníze, na druhou stranu že ale přiškrtila a znemožnila budoucí hospodářský rozvoj.

Podstatně opatrnější pak odborníci jsou v předvídání dalšího vývoje. Obecně se má za to, že by se Řecko mělo odpoutat od eurozóny, tedy vystoupit z měnové unie, a začít vydávat vlastní peníze, vystavit se tvrdé a očistné katarzi. Jenže, jak všichni jedním dechem dodávají, osud Řecka zdaleka neřídí jen hospodářské principy, ale také politika.

Se značným napětím se tedy očekává datum 20. července nebo ještě spíš 21. července. Do pondělka 20. července má totiž Řecko poslat do Evropské centrální banky další miliardy eur. A nikdo nepočítá s tím, že by je dokázalo sehnat. Pak by mohlo – nebo přesněji mělo – přijít zavření kohoutu od posledního penězovodu do řeckých bank. Jenže…

Co si o výsledcích řeckého referenda myslí předseda české vlády, renomovaní ekonomové, analytici a další osobnosti? Co znamená řecké ne? Jaký vývoj máme čekat, opustí Řecko eurozónu? Nebudou ho následovat další „nemocní muži“ jižní Evropy? Jak bude reagovat evropská i světová ekonomika?

Bohuslav Sobotka

předseda české vlády

Bohuslav Sobotka
-
+11
+

Řekové se rozhodli pro horší a těžší variantu. Nejen pro Řecko, ale pro celou Evropu. Chápu odhodlání prezidenta Hollanda a kancléřky Merkelové, ale myslím si, že je téměř nemožné držet Řeky v eurozóně proti jejich vůli.      

Andrej Babiš

ministr financí, velkokapitalista

Andrej Babiš
-
+13
+

Řecké ne je nezodpovědné; nechápu, co vlastně Řekové oslavovali. Pro zemi fakt, že nechce přijmout navrhované reformy, znamená jen další problémy. Na druhou stranu jsme blíž ke scénáři, který jsem předeslal a který by byl pro eurozónu podle mě daleko nejčistší.

Pokud Řekové nechtějí přijmout změny a uskromnit se, měli by vyhlásit bankrot a rozvázat ruce ostatním členským státům eurozóny. Ty Řecko do eurozóny přijaly na základě zfalšovaných údajů o jeho ekonomice. Že Řecko dluhy nikdy nesplatí, bylo jasné už v letech 2010 a 2011, kdy mu bylo odpuštěno sto miliard eur. Tehdy politici států eurozóny přesunuli pohledávky soukromých věřitelů na bedra svých daňových poplatníků, teď se jim to bude těžko vysvětlovat. Zvlášť v těch zemích, kde mají lidé nižší platy a důchody než Řekové. Očekávám, že tito politici dají souhlas s restrukturalizací části dluhu, až se řecká vláda zaváže přijmout alespoň některá z navrhovaných úsporných opatření.

Řecko zbankrotovalo za posledních dvě stě let už čtyřikrát. Pokud zbankrotuje popáté, zabolí to státy eurozóny, zabolí to také zprostředkovaně v rozdílné míře ostatní státy Evropské unie, ale bude to stále přirozenější a zdravější proces než předlužené Řecko neustále dotovat. Osobně si ale myslím, že Řecko nakonec ustoupí, bankrot nevyhlásí a z eurozóny nevystoupí. Je to pro ně výhodnější, pro eurozónu ale ne.

Peter Robejšek

politolog a ekonom

Petr Robejšek
-
+11
+

Řekové si minulou neděli odhlasovali, že chtějí peníze z Německa a dalších zemí bez jakékoliv reformní protihodnoty. To je fenomén vysvětlitelný pouze jako davová psychóza. Draghi, Juncker, Merkelová a Hollande budou sice do poslední chvíle hledat možnosti, jak Řecko nadále vydržovat, ale Řecko eurozónu dřív nebo později opustí. Čím později k tomu dojde, tím pravděpodobnější je i zánik celé eurozóny.

Problém evropské ekonomiky není grexit, ale nízká konkurenceschopnost jižního křídla a předimenzovaný finanční průmysl. Na společnou měnu „nemá“ nejenom Řecko, ale ani Španělsko, Portugalsko a i další země.

Světová ekonomika se s grexitem vyrovná o to snáze, oč organizovaněji proběhne. Pravda je, že vůdci Evropy události neřídí, nýbrž je opakovaně pouze dýchavičně dobíhají.

Aleš Chmelař

hlavní ekonom Evropské sekce Úřadu vlády

Aleš Chmelař
-
+14
+

Alexander Hamilton věděl už v roce 1792, co je třeba, aby měnová unie v USA fungovala. Než američtí politici plně přijali jeho vizi, uplynulo 140 let. Řecká krize ukazuje, že někteří evropští politici jsou ochotni čekat stejně tak dlouho. V dalších dekádách se tudíž nudit nebudeme.

Současná krize je výsledkem pokusu poslepovat nedokončenou architekturu eurozóny dodržováním nominálních pravidel i v případě, že je jejich plnění nemožné nebo že neodpovídají skutečnosti. Podobný přístup bez hlubší integrace povede k dalším krizím.

Od začátku krize jsem přesvědčen, že Řecko eurozónu neopustí. Výsledek referenda na mých důvodech nic nezměnil, jen politicky vyhrotil situaci. V dalších dnech dojde k dohodě, která se bude blížit původnímu zadání euroskupiny, ale bude v horizontu měsíců doplněna o větší kompromis.

Řecký scénář žádné další země lákat nebude, ať už dopadne jakkoli. Řecká ekonomika ztratila čtvrtinu výkonu, nezaměstnanost vystoupala na 25 procent, u mladých nad 60 procent, důchody a platy se zmenšily o polovinu, bydlení a jídlo kvůli daním zdražilo o 30 procent. Žádná jiná země Evropské unie přitom nezlepšila tak radikálně svou fiskální bilanci.

Michal Horáček

textař a producent

Michal Horáček
-
+13
+

Nebudu předstírat, že jsem odborník na řecké záležitosti. Jedno se mi ale jeví jako zřejmé: v referendu volilo mnoho Řeků ne podmínkám věřitelů proto, že takové ne emotivně spojilo s hrdostí a důstojností. Mnozí se v tom smyslu vyjádřili naprosto explicitně. Ale co je tak hrdého na tom, nedostát svým svobodně přijatým závazkům? Co důstojného na nedodržení vlastních slibů? Za hrdé považuji, a tak mě to doma od mala učili, dluhy (ať finanční, nebo jiné) prostě zaplatit. To, co si Řekové vybrali, může a bude mít všelijaké následky. Ale pro mě to něco znamená už teď: zvolili si nedůstojnost, holou hanbu.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
-
+13
+

Očekávám opačný vývoj než český analytický mainstream. Netrefili to s Řeckem už dřív – třeba v roce 2011 se zemi dosypaly prachy a odpustila část dluhů a mainstream začal tvrdit, že nejhorší je za námi. Netrefí to ani teď.

Jaký je vlastně největší problém? Nejsou to dluhy, ale to, že Němci vyhrají (oprávněně) většinu zakázek na jižních trzích. Musíte tedy buď pomoci jihu Evropy, nebo ublížit Německu.

A tři možná řešení:

  • Eurozónu opustí Německo. Nová marka drsně posílí, ublíží to německému exportu. Nebo se popakuje Řecko, Portugalsko a další. Měny jim oslabí a to pomůže tamějším podnikům.
  • V Německu porostou platy. To je ale odrovná ve srovnání s Čínou. Nebo snížíte platy v Řecku, což je posune do ještě větší a dlouhodobější recese.
  • Nebo se všechno vyřeší přes „Svaz evropských zemí“ a bude se drsně přerozdělovat.

Naďa Johanisová

ekonomka a pedagožka

Naďa Johanisová
-
+13
+

Ne znamená vyjádření důvěry Syrize i neochotu dále se nechat ponižovat trojkou. Politika rozpočtových škrtů selhala, Řecko čelí humanitární katastrofě, přitom se propadá stále více do dluhu. Nemá kam ustoupit. Merkelová a spol. by měli své selhání přiznat, jak upozorňují i ekonomové Krugman a Piketty. Část dluhu by měla být odpuštěna a zbytek splátek nastaven tak, aby byly vázány na obnovený ekonomický růst. Němcům byly také v roce 1953 válečné dluhy z větší části odpuštěny a zbytek spláceli, jen když ekonomika rostla. Pokud bude Řecko dotlačeno k vystoupení z eurozóny, bude to špatná vizitka pro evropské vlády, které se sjedou tuto neděli na mimořádném zasedání s cílem řešit řeckou krizi.

Následky případného grexitu lze těžko předvídat. Pro Řeky může být návrat k drachmě po počátečním chaosu cestou k sociální mobilizaci, ekonomické obnově a politické nezávislosti. Pro eurozónu to může být začátek konce projektu společné měny, který byl od počátku problematický.

Jan Bureš

hlavní analytik Ery

Jan Bureš
-
+13
+

Řecké ne výrazně zvyšuje pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny. Pokud nebude dohoda na stole do konce týdne, Evropská centrální banka bude muset pravděpodobně ještě přitvrdit vůči řeckému finančnímu sektoru. Ten může ztratit schopnost vydávat vkladatelům prakticky jakákoliv eura. V případě nesplacení dluhopisů v držení Evropské centrální banky (20. července), by byl záchranný program Evropské centrální banky přerušen pravděpodobně úplně a řecký stát i banky by byly prohlášeny za nesolventní. K obnovení chodu ekonomiky a k rekapitalizaci vlastních bank by Řekové museli začít brzy emitovat novou měnu. V Řecku by takový krok vedl k výrazné inflaci, právním tahanicím ohledně nesplatného zahraničního dluhu a mezinárodní izolaci. Ze zavedení nové drachmy by Řekové vzhledem k absenci jakýchkoliv zárodků exportního průmyslu nebyli schopni vytěžit prakticky žádné kladné body.

Strach z nákazy by pravděpodobně vedl Evropskou centrální banku k alespoň dočasnému urychlení nákupů vládních dluhopisů (program QE). Strach z opakování řeckého scénáře by mohl dočasně nastartovat odliv vkladů z některých ekonomik evropského jihu. Celkově má ale eurozóna pravděpodobně dostatek nástrojů na to, aby dokázala nákazu zastavit a efekty omezit na krátkou a mělkou recesi v některých zemích evropského jihu.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
-
+11
+

Když Řekové odmítli podmínky dalších půjček, byli si jistě vědomi rizika, že lepší podmínky nevyjednají a že dost možná jim nezbude než znovuzavést vlastní měnu a tisknout peníze. Ačkoliv podle průzkumů chce většina Řeků zůstat v eurozóně, dali v referendu najevo, že nelpí na euru za každou cenu.

Eurozóna ale – tak jako dosud vždy – nejspíš Řecku ustoupí a dá mu další peníze, aniž by Řekové museli omezovat důchody, zvyšovat daně a vyrovnat státní rozpočet. Evropská unie pak ale ztratí další kus důvěryhodnosti a její podmínky nebudou mít důvod plnit ani další země, jako Španělsko či Francie. Řecko sice dostane peníze, ale zůstane mu euro a zůstane drahé pro jakoukoliv výrobu a jeho ekonomika zůstane nekonkurenceschopná.

Na výsledek řeckého referenda tak nahlížím s nadějí, že tento bludný kruh bude přetnut. Že státy Evropské unie nepřipustí další půjčky, které nikdy nebudou splaceny. Že Řecko zavede novou drachmu a postaví se tak opět na své nohy.

Steen Jakobsen

hlavní ekonom Saxo Bank

Steen Jakobsen
-
+11
+

Problémem není řecké ne, ale spíš to, jestli Evropská unie prodlouží pomoc Řecku. Pokud Řecko dosáhne dohody, může jít o začátek konce eura a eurozóny, jelikož to bude znamenat, že si každý v Evropě může dělat, co chce, a neohlížet se na ostatní. Ochota Řecka je nulová. Už vyčerpali přístup k mezinárodní pomoci a nejeví žádnou vůli svůj přístup změnit. Hrají si s Evropou na kočku a myš a doufají, že všechny problémy vyřeší čas.

Grexit sice bude znamenat další opravy ve všech třídách aktiv po celém světě, ale půjde spíš o potíže krátkodobého rázu. Dohoda naopak poskytne krátkodobou úlevu, ale za chvíli bychom tu měli socialistickou Evropskou unii, vedenou politiky, kteří rádi utrácejí peníze ostatních lidí, aniž by nesli zodpovědnost. Pravděpodobnost grexitu by měla být 95 procent, ale vyčkávací taktika a politické klima ji sráží na 50/50 do 21. července, kdy je další termín pro splátku Evropské centrální bance.

Co se týče dalších jižanských států, nemyslím si, že by ostatní země chtěly příklad Řecka následovat. Případná dohoda lídrů Unie s Řeckem bude mít za důsledek větší kvantitativní uvolňování k ještě nižší růstu a deflaci. Pokud k dohodě nedojde, Evropa ztratí rok 2015, ale znovu nastartuje růst v roce 2016 s lepším pracovním modelem s pravidly a odpovědnými členy.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kov
-
+11
+

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

Referendum do značné míry sloužilo jako nátlakový prostředek. Bylo vyhlášeno s nestandardně krátkým předstihem (to by se ještě dalo omluvit vzhledem k časovému presu), nestandardně bylo jako první odpověď „ne“, nestandardně se hlasovalo o návrhu, který podle jedné ze stran (věřitelů) už ani nebyl na stole, nestandardně se hlasovalo o textu, který byl do řečtiny přeložen zbrkle a chybně.

Nakonec tak ukázalo hlavně to, nač jsme u komunistů dobře zvyklí: rádi se zaštiťují vůlí lidu, ale jen pokud a dokud se jim to hodí. Pánové Tsipras, Varufakis či Tsakalotos si v tom nijak nezadají s tuzemskými komunistickými pohlaváry neblahé paměti. A je jedno, že nenosí tesilové obleky z OP Prostějov, ale štramáckou rozhalenku, že nejsou úderníky dělnické třídy, ale pyšní se prestižním vzděláním z britských univerzit (platí pro poslední dva jmenované).

Co je to vystoupení z eurozóny? Právně nic takového není definováno. Co když to řečtí soudruzi zkusí po vzoru svých kubánských kolegů a v Řecku začnou jako na „ostrově svobody“ paralelně obíhat dvě měny – „nová drachma“ (v níž budou vyplácet mzdy a penze) a euro (které budou do země dál vozit turisté)? Bude pak Řecko v eurozóně, nebo ne? Tamní komunisté nám to zase vyloží, jak se jim to zrovna bude hodit. A jak to bude zapadat do jejich plánu budování nejen řeckého, ale přímo světového socialismu. Kdo se začte například do politického manifestu páně Tsakalotose, pochopí, že právě to je to, oč jim jde především.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (37)

Vstoupit do diskuze
Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

aleš michlalexis tsiprasandrej babišangela merkelovábohuslav sobotkačeská republikadluhydrachmaeuroeurozónaevropská centrální bankaevropská uniefrancois hollandejan bureškurzy měnlukáš kovandamezinárodní měnový fondnaďa johanisováPetr Machpetr robejšekreferendumřeckostátní bankrotsteen jakobsentrojka
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo