Viva Obama! Kubánci se těší, jak oškubou gringa

Až jednou Barack Obama na nejstarším sankčním režimu povolil uzel. „Když děláte něco, co nefunguje přes padesát let, je nejvyšší čas zkusit něco nového,“ pravil americký prezident. Nato začal rozmělňovat embargo vůči Kubě, vyhlášené po vítězství vousatých revolucionářů a znárodnění amerických podniků na ostrově počátkem šedesátých let minulého století. Američané se teď pouštějí do byznysu, který pro ně byl dlouho zapovězen. Začínají obchodovat se zemí, do níž to přes Floridskou úžinu mají „co by doplaval“.

Od ledna se jim naskytly nové příležitosti k obchodu s Kubou. Můžou tam vyvážet počítače, mobily nebo internetové technologie a v omezené míře investovat. Na Kubě smějí nově používat jak debetní, tak kreditní karty a domů můžou dovézt rum i doutníky. Obama ale nechce zůstat u pouhého uvolnění. Usiluje o to, aby Kongresodstranil všechny zákazy a odpískal embargo jako celek – aby zrušil zákony, kterými ho vyhlásil a rozšiřoval. Prezident to udělat nemůže.

Proč by mu zákonodárci měli vyhovět? Existuje pro to přinejmenším pět dobrých důvodů:

1. Embargo nefunguje

Sankce měly podkopat komunistický režim. Po pěti desetiletích se ale nepotvrdil předpoklad, že Kubáncům musí být hůř, aby režim svrhli a měli se líp. A sotva se někdy splní, protože Kubánci se už nejhůř měli. Když se rozpadl Sovětský svaz, následnické Rusko výrazně omezilo pomoc Kubě. Hrubý domácí produkt země tehdy spadl o třetinu. Ale Ameriko, div se, revolucionáři to ustáli! Embargo, na Kubě nazývané „el bloqueo“ – blokáda, spíš posílilo vzdor Kubánců vůči Spojeným státům.

2. Je archaické

Kuba není pro Spojené státy hrozbou, na jejím území už nejsou rakety schopné zasáhnout americké území. A Američané bez zábran obchodují s jinými komunistickými státy – s Čínou a Vietnamem. Kongres uzákonil zásadu, podle níž embargo nemůže být odvoláno dřív, než kubánský režim vypíše svobodné volby. Pro obchod s Čínou či Vietnamem přitom tuto podmínku nekladl.

3. Kazí byznys

Embargo zasahuje nejen kubánskou, ale i americkou ekonomiku. Harvard Political Review odhaduje, že americké obchodníky ročně připraví o 1,2 miliardy dolarů. Vláda v Havaně vyčíslila kubánské ztráty na víc než čtyři miliardy dolarů.

4. Je nepopulární

OSN v rezolucích opakovaně vyzývá ke zrušení embarga. Loni kromě Američanů hlasovali proti rezoluci jen Izraelci. Co víc, z průzkumu Atlantic Council vyplývá, že proti embargu je i většina Američanů.

Rozezlení ve světě vyvolaly Spojené státy tím, že za obchod s Kubou trestaly třetí země. V šedesátých letech minulého století například přestaly poskytovat pomoc státům, které Kubu podporovaly. Zákon z roku 1996 – Helms-Burton Act – zakázal přístup na trh v USA zahraničním firmám, které obchodují a investují na Kubě. Zákon však Američané neuplatňují. Jedno z jeho ustanovení dává prezidentům právo normu pozastavit. A prezidenti toho využívají.

5. Běžné Kubánce bolí víc než komunistické vůdce

Embargo trestá hlavně řadové obyvatele „ostrova svobody“, nikoli politbyro. Pohlaváři, jak to v komunistických režimech bývá, si opatří všechno, co není za pultem, případně pod pultem. Zatímco většina Kubánců na zboží Made in USA nedosáhne, pro bratry Castrovy a jejich spolupracovníky to problém není. „Uřvaní exulanti, žijící v bavlnce na Miami lobují za rozšiřování embarga Kuby, a tím způsobují ještě větší bolest svým chudým příbuzným na ostrově,“ píše deník New York Times.

Je tu začátek konce?

Barack Obama se výzvami kubánského exilu neřídí a na Kubě ho za to velebí. Věřte nevěřte, ale je tam oblíbenější než „el Comandante“ Fidel Castro. Agentura Bendixen & Amandi zjistila, že o Obamovi smýšlí kladně 80 procent Kubánců, zatímco o penzionovaném symbolu revoluce jen 44 procent. Podle této sondy si devět z deseti Kubánců přeje, aby Obama přiletěl na ostrov. Jeho spoluobčané tam jezdí. Ročně jich na Kubu dorazí padesát tisíc, většina ilegálně. Jsou přirozeně vítáni – každý gringo je pro Kubánce příležitost, jak přijít k dolarům.

Až bude zrušeno embargo, přijede jich několikanásobně víc. Bude šance dovézt na ostrov americká auta i stroje a Američanům prodávat doutníky i rum ve velkém. Jenže ani pak Kubánci nevybřednou z mizérie. Důvod je nabíledni: Víc než americké embargo Kubu brzdí centrálně plánovaná ekonomika – Češi o ní vědí své. Americké embargo slouží kubánským komunistům jako alibi. Využívají ho, aby problémy země svedli na jestřáby z Washingtonu a skryli za něj neúspěchy své politiky. Jenže alibi dřív nebo o něco později padne. A kdo ví, jestli konec embarga nebude začátkem konce jedné z posledních komunistických diktatur.