Americké Řecko a jeho bondy s vůní rumu Bacardi

Karibský ostrov zalévaný sluncem, obklopený zlatými plážemi, průzračným mořem a provoněný rumem Bacardi. Tak si můžete představit Portoriko. Ratingová agentura Standard & Poor’s ale tuto idylu do hodnocení úvěrového rizika státu nepočítá. V dubnu přehodnotila úvěrové závazky Portorika a umístila je o stupeň níž – z B do spekulativního pásma na stupeň CCC+. Do stejného pásma Standard & Poor’s řadí Řecko.

Churavé srdce Karibiku

Portoriku se říká se srdce Karibiku. V posledních měsících si však vysloužilo méně romantické a nelichotivé přezdívky – například Řecko Karibiku, anebo Řecko Ameriky.

Podobnost je zjevná. Portoriko (přitom španělsky Puerto Rico = bohatý přístav) je obdobně jako Řecko předlužená nekonkurenceschopná země, známá především jako turistický ráj. Má přebujelou, zkorumpovanou administrativu, neumí vybírat daně a je svázaná v měnové unii s několikanásobně silnějším a výkonnějším sousedem (Spojenými státy).

Finanční problémy v Portoriku probublávají už devět let, kdy se stát dostal do recese. Teď se blíží k bodu varu. Vládě docházejí peníze, za necelé tři měsíce bude na suchu.

Minulý týden portorický parlament zamítl vládní návrh na šestnáctiprocentní daň z přidané hodnoty, která měla nahradit sedmiprocentní daň z obratu. Návrh byl součástí fiskálního plánu dohodnutého mezi vládou a sdružením amerických hedgeových a podílových fondů. Plán, který obsahuje také úsporná opatření vlády, měl za přijatelný úrok zajistit další půjčky ve výši 2,9 miliardy dolarů. Tuto částku potřebuje vláda k tomu, aby odvrátila platební neschopnost.

Ceny portorických dluhopisů aktuálně klesají na nová minima, zatímco výnosy stoupají. Portorický bond se splatností deset let nese přes deset procent ročně. Vláda si opatřuje peníze krátkodobými bankovními půjčkami. Situace je přirozeně neudržitelná.

Ministerstvo financí koncem dubna upozornilo poslance a senátory, že pro nedostatek provozní likvidity vláda v příštích třech měsících přeruší činnost.

Buenos días, já taky jdu

Dluh Portorika v porovnání s Řeckem není děsivý. Letos narostl na 87 miliard dolarů (z toho 73 miliard v bondech), což je podle CIA World Factbook 112 procent hrubého domácího produktu ostrovního státu. Řecký dluh dosahuje 174,5 HDP.

„Portorická vláda má větší možnosti než řecká, aby dluhovou krizi zvládla. Je ale nutné, aby prosadila změny v příjmové i výdajové stránce rozpočtu, aby upravila daně a razantněji snížila počet zaměstnanců ve státní sféře,“ cituje portál televize CNBC Vicente Feliciana, ředitele Advantage Business Consulting z portorického San Juanu.

Vyšší daně i výraznější škrty v eráru však narážejí na opozici, která obviňuje vládu, že se snaží uspokojit věřitele z Wall Streetu na úkor Portoričanů.

A aby špatných zpráv nebylo málo: Rozpočtovou situaci Portorika ztěžuje odliv obyvatel. Během posledního desetiletí populace klesla z 3,9 milionu na 3,6 milionu. Odcházejí především vzdělaní, mladí a dynamičtí lidé. Míří na americkou pevninu, do USA. Příjmy z daní se tak snižují a hromadící se dluhy leží na bedrech menšího počtu Portoričanů.

K tomu ještě klesají příjmy z turistiky. Důsledkem prohlubující se bídy a rostoucí míry zločinnosti je úbytek turistů. V roce 2005 jich navštívilo ostrov 3,7 milionu, loni o půl milionu méně. Některé hotely zavírají.

Chytrá horákyně z tropů

Portoriko má postavení nezačleněného území Spojených států. Říká se tomu také přidružený stát a připomíná to pohádku o chytré horákyni.

V USA Portoriko je i není. Se Spojenými státy a několika autonomními státy tvoří měnovou unii, která měnovou unií není, přitom tak funguje (měnová unie „de facto“). Občané Portorika mají současně občanství Spojených států, nemusí však platit federální daně – a nemůžou volit zástupce do amerického kongresu, ani amerického prezidenta, protože Portoriko není státem unie. V americkém kongresu mají jmenovaného zástupce, hlasovat ovšem nemůže.

Co je ale klíčové: V ostrovní zemi platí zákony Spojených států a podle nich se Portoriko nemůže dovolávat u soudu ochrany před věřiteli jako americké státy, okresy nebo města. S bankrotem autonomních nezačleněných území zákon nepočítá a Portoričané nemohou spoléhat na to, že jej kongresmani v nejbližších týdnech či měsících změní, byť za to portorický zástupce ve Washingtonu lobuje.

Sáhnou tedy Američané po evropském řešení a dají dohromady záchranný balíček? K tomu by však americká vláda potřebovala souhlas Kongresu, který této variantě není nakloněn. Pochopitelně, Amerika má dost problémů s vlastními dluhy.

Další možností je nucená správa nad Portorikem. V minulosti ji americký kongres uvalil na návrh vlády Billa Clintona na zadlužený Washington D. C. Trvala šest roků (1995 až 2001) a Washington se během ní dostal z nejhoršího. Jeho „junk“ (vysoce rizikové) bondy osm let po vyhlášení správy dosáhly tří áček.

Starosta hlavního města Marion Barry federální režim špatně snášel. Kongres a vládu obvinil ze „znásilnění demokracie“. Jak by ne, vždyť jeho politika se scvrkla na vyřizování prkotin. Mohl řídit tak akorát výbor pro městské parky, komisi pro turistiku a veřejné knihovny.

Jak by na nucenou správu reagovali Portoričané? Někteří experti z americké administrativy varují, že „finanční protektorát“ by jejich vztah k USA ochladil, přesněji zmrazil. Proto před ním varují.

Skončí v klobouku strýčka Sama?

Američané mají dobrý důvod, aby se o situaci na ostrově zajímali: drží víc než šedesát procent portorického dluhu. Portorické bondy jsou hojně zastoupeny v investičních fondech, v nichž si šetří na penzi. „Říkáte si, proč bychom se měli starat o nějaký tropický ostrov? Máte peníze v penzijních fondech? Tak se podívejte na jejich portfolio a zjistíte, proč se tím máme zabývat,“ upozorňuje na portálu Marketplace analytička Lizzie O’Learyová.

Portorické dluhopisy byly pro americké investory pokušením, kterému nedokázali odolat. Ve Spojených státech byly osvobozeny od federálních, státních i lokálních daní. Portorické vlády se nežinýrovaly (v USA byly třetím největším vydavatelem municipálních dluhopisů), investoři si zase nedali práci, aby analyzovali situaci vlády či státních podniků, které bondy vydávaly. A neštěstí bylo hotovo.

Portorický zástupce v americkém Kongresu Pedro Pierluisi tvrdí, že kořeny problému jsou v politickém postavení ostrova. „Portoriko jako nezačleněné území nedostává od federace takové dotace, jaké by dostávalo jako stát unie. Proto si tento výpadek kompenzovalo na trhu dluhopisů,“ řekl Pierluisi magazínu New Yorker.

Postrčí snad finanční problémy Portoričany k tomu, aby konečně do unie strýčka Sama vstoupili oběma nohama? Nebo pro ně bude pobídkou, aby se z ní vyvázali?

Vsadil bych na první variantu. Plebiscit o politickém postavení Portorika připravují ostrované na příští rok a Američané v minulosti žádost žádného státu o vstup do unie neodmítli.