Očima expertů: Musí být daňové přiznání (a daně vůbec) složité?

Skončil březen, měsíc růžového formuláře, ve kterém se mnohý z nás zase zapotil nad kolonkami daňového přiznání. Už před lety nám jedna partaj slibovala přiznání na á čtyřku, ale zatím skutek utek. Vůbec se říká, že český daňový systém je zbytečně složitý a placení daní je – jak pro firmy, tak i pro drobné podnikatele a živnostníky – nejen nepříjemná povinnost, ale taky pořádná fuška.

Stačí se podívat na závěry studie Světové banky a analytické společnosti PwC Jak se platí daně, ta řadí státy podle toho, jak náročné je pro místní firmy zpracování daní (tedy nejen daně z příjmů) – Česko na „žebříčku jednoduchosti“ obsadilo 119. místo ze 189 zemí a ve střední Evropě je jasně nejhorší.

Že jsme za poslední rok o tři příčky výš, není důvod k radosti – ostatně není to prý tak, že jsme lepší, ale jiní se zhoršili. Podle studie stráví středně velká česká firma zpracováním agend a přípravou podkladů spojených s výběrem daní v průměru 413 hodin. Celosvětový průměr je 264 hodin.

Jako větší problém než administrativní náročnost zpracování daní vidí ale odborníci a komentátoři fakt, že se u nás daňový systém neustále mění. Vyhlídky, že by to v dohledné době snad bylo jiné, jsou mizivé. 

Co si myslí podnikatelé, ekonomové, politici, analytici a další lidé ze světa peněz? Mohlo by být české daňové přiznání? O kolik? Vědí o zemích, kde je jednodušší výrazně? Co si myslí o českých daních obecně? A kdyby byly daně jednodušší, platili by Češi víc nebo alespoň poctivěji?

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Samozřejmě, že by mohlo být přiznání k dani z příjmu jednodušší. Stačí se podívat na jednostránkový formulář zdravotních pojišťoven nebo sociálky. Tam nejsou žádné odečitatelné položky, slevy a podobně – prostě se tam jen napíšou příjmy, výdaje a spočítá se, kolik máme zaplatit. Daň z příjmů má tolik odečitatelných položek – od penzijního pojištění přes úroky z hypotéky po dary, že je těžké se v ní vyznat, stojí to mnoho hodin času a papírování – a přitom nakonec velká část poplatníků žádnou daň z příjmů neplatí. To vedlo Svobodné k myšlence daň z příjmů zcela zrušit. Pro začátek by stačilo osvobodit od daňového přiznání živnostníky se ziskem do 15 tisíc měsíčně (a zaměstnance se mzdou do 15 tisíc měsíčně) – stát by dál vybíral to, co vybírá, a mnoha lidem i úředníkům by ubylo papírování. Prostě by se přestaly podávat ta přiznání, kde beztak vychází nula.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

To zase dostanu od čtenářů na prdel. Určitě budu mít nejvíc nelíbí. Daňové přiznání by jednodušší být nemohlo a asi nikdy nebude. Snad jen až se jednou vrátíme k paušální dani. Až bude všechno v mobilech a Apple se Samsungem (přidá se i Aligator?) každý měsíc strhnou z našeho konta paušál a pošlou ho na finanční správu. Jejich provize za to bude menší, než co nás ta veškerá složitost dnes stojí. 

Štěpánka Svátková

personalistka, Partners

Při každých volbách slýcháme, že nová vláda bude chtít zlepšit podmínky pro podnikatele a začne tím, že změní daňovou soustavu, která bude jednoduchá a průhledná. Dalším způsobem, jak nalákat voliče, je osvědčený slib, že daně budou nízké. Nikdy se ale nic nezměnilo a podle mého názoru ani nezmění. Růžové papíry zůstanou zase pár let stejné, případně by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby tam přibyly další kolonky, aby se vybrala další dodatečná daň – něco na způsob solidární daně.

Nemyslím si, že by platilo, že když se daňové přiznání zjednoduší, tak budou lidé platit daně s větším nadšením. Dobrovolně platit daně se u nás nikomu nechce. Je to dáno povahou národa a také tím, že naše země není natolik bohatá, aby si mohla dovolit některé daně rušit. Proto je naše daňová soustava komplikovaná a neefektivní a o to víc se vytvářejí ideální podmínky pro odklánění toku peněz mimo náš státní rozpočet.

Co se týče vybírání daní v zahraničí, nejjednoduššími daněmi se chlubí převážně bohaté arabské země, jako jsou Spojené arabské emiráty, Katar, Saúdská Arábie a také malé země těžící z cestovního ruchu jako Maledivy nebo Mauritius. Jejich celková daňová soustava je jednoduchá  a efektivní díky tomu, že jsou natolik bohaté, že mají minimum daní.

Richard Kaucký

zakladatel a předseda představenstva Software602

Pokud stát umožňuje poplatníkovi podávat elektronicky, zná všechna jeho základní data a je jeho problém, jak se k nim dostat. Chytrý formulář tedy nemá kolonky s údaji, které stát zná, ale jen kolonky na ty, které nezná – a to jsou příjmy a výdaje. Jinými slovy: kdybych měl tu možnost připravit daňové přiznání například pro fyzické osoby, daňový formulář by byl na jednu stránku – potřebuji pár základních údajů a zbytek poplatníkovi spočtu a nechám ho to odsouhlasit. Příkladem je například formulář na Portálu veřejné správy, kde žádám prostřednictvím své datové schránky fyzické osoby o výpis z registru obyvatel, abych se dozvěděl, který úřad vyžadoval moje osobní údaje. Ve formuláři nevyplňujete jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště…, ale jen a pouze to, zda chcete všechny výpisy o všech referenčních údajích údaje, nebo jen o některých.

Na otázku zda by platili lidé víc je odpověď poměrně jasná – čím jednoduší platba, tím větší obrat. Zjistěte si, jaká je účinnost „daňové složenky“ u majitelů nemovitostí… Podle studie PwC a Světové banky Paying Taxes obětuje středně velká česká firma na daňovou agendu 413 hodin ročně – ve srovnatelné ekonomice Belgie je to 160 hodin, u sousedů v Rakousku 166 hodin. A čas jsou peníze, když se přepočte takhle strávený čas podle průměrné mzdy do HDP, vycházejí hrůzostrašná čísla.

Pro lepší výběr daní potřebujeme systémovou změnu daňové soustavy včetně odvodů na zdravotní a důchodové pojištění, která vyžaduje odvahu, vizi a dobré IT ve službách státu a ne nekonečné nakládání povinností na podnikatele a firmy. Vydělají na tom všichni.

Vít Vrba

zakladatel a ředitel Webnode

Ano, daňové přiznání v Česku by mohlo být jednodušší. Znám spoustu zemí, kde výrazně jednodušší je. Na druhou stranu znám také spoustu zemí, kde je přiznání výrazně složitější. Celý český daňový systém by mohl být jednoduší. Znám totiž spoustu zemí, kde systém jednodušší je. Ale znám i mnoho zemí, kde je výrazně komplikovanější. A ano, daně by mohly být nižší – opět znám země s výrazně nižší daňovou základnou, ale i země s výrazně vyšším zdaněním. Ale o tom přece podnikání vůbec není. Co je totiž důležité – ve všech těchto zemích, ať s nízkým či vysokým zdaněním nebo jednoduchým či složitým systémem, existují úspěšní podnikatelé. Je daňový systém něco, kvůli čemu přestanu ve své zemi podnikat? Určitě ne. Jako podnikatelé jsme nuceni každý den bojovat s mnoha nesnázemi a problémy. Myslet si, že problematika systému zdanění či výše daní je klíčem k úspěchu v byznysu nebo naopak něco, co mi znemožní podnikat, je naivní. Svádět své podnikatelské neúspěchy na stát, to je cesta do pekel. Jistě, stát a systém zdanění nám může pomoct a zjednodušit život. Ale je to jen jeden střípek do skládačky v obtížném životě firmy, kdy bojujete na extrémně konkurenčním trhu každý den o přežití.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Když se podíváme například na nejnovější souhrnná data OECD ke zdanění příjmů zaměstnanců (za rok 2013), včetně sociálních odvodů, daně u nás rozhodně nízké nejsou. Z 34 nejvyspělejších zemí světa, členských států OECD, odvádějí čeští zaměstnanci devátý nejvyšší podíl svého hrubého příjmu, a sice 42,4 procenta (platí pro bezdětného, nesezdaného pracovníka). Většina států, které se umisťují nad námi, namátkou Švédsko, Finsko, Německo nebo Rakousko, přitom svým občanům zajišťují mnohem kvalitnější veřejné služby. Kdybychom tedy uvedenou statistiku převedli do podoby „cena/výkon“, tedy zohlednili kvalitu veřejných služeb, které daný daňový poplatník za své zaměstnanecké odvody eráru získá, je tuzemské zdanění jedním z vůbec nejvyšších ve vyspělém světě. Tady lze spatřovat zásadní potíž. Češi nemají – nemohou mít – v souhrnu příliš pocit, že za své daně získávají adekvátní „výkon“, rozuměj výkon státu. Myslím, že by i překousli ne úplně nejjednodušší formu daňového přiznání, že by i strpěli ne zrovna nejnižší daně, jen kdyby jasně viděli, že jejich pracně vydělané peníze se nezakutálejí do nejbližší černé díry.