The App Bubble

Zastánce rakouské školy vám obvykle řekne, že po umělém snížení úrokové míry musí přijít inflace. Když se navíc takové opatření spojí s masivním pumpováním peněz do ekonomiky různými kanály, bude z toho rovnou hyperinflace a dál už to znáte. Bankovky s hodně nulami místo tapet, nedostatek potravin, rozpad ekonomiky.

Ve Spojených státech jsou úrokové míry na nule už několik let, Fed tiskne peníze, co mu síly stačí, a rychlý růst cen nikde. Navíc to vypadá, že závratná inflace (růst indexu spotřebitelských ceny) ani jen tak nepřijde a možná nepřijde vůbec. Jak to? Přesnou odpověď necháme někomu, kdo se víc vyžívá v ekonomických teoriích. Není ale třeba se bát, nové peníze se nikam neztratily, hromadí se v jednom sektoru. Podívejme se v jakém.

Bublina aplikací

Už dřív jsem psal o druhé internetové/technologické bublině, ale myslím, že přesnější název je App Bubble, bublina aplikací. Nové technologie založené na internetu zažívají boom a vypadá to, že ještě dlouho budou. Mnoho webových služeb a aplikací je úžasných a dá se předpokládat, že je lidé budou používat ještě dlouho. Pokud ne přímo je, pak alespoň něco, co vznikne na jejich základě.

Jenže není všechno zlato, co se třpytivá, a tak se s těmi úspěšnými alespoň prozatím vezou i ti, u kterých se za dva roky budou analytici chytat za hlavu, jak proboha mohly dosáhnout takových valuací, a na které si za pět let nikdo ani nevzpomene. Ačkoliv k hromadným nepřiměřeným investicím do neživotaschopných projektů může docházet všude, zdá se, že nové technologické firmy napojené na off-line ekonomiku mají reálnější hodnoty než jejich protějšky operující výhradně on-line.

Můžete mi vytknout, že si vybírám moc jednoduchý cíl, ale přesto: Pinterest. Vysoké valuace společností, které nemají žádné zisky, už v dnešní době překvapí málokoho, ale Pinterest jde o krok dál. Nereportuje ani žádné tržby. Přesto ho investoři ohodnotili na 11 miliard dolarů (sic!). To je víc než má Mitsubishi Motors nebo LG Electronics.

Na druhou stranu, kdo dneska nemá aplikaci s valuací alespoň miliardu dolarů, že? Když si pod odkazem pustíte krátkou animaci, uvidíte, jak se bublina za poslední rok nafukuje. Otázka doslova za miliardu zní: co z toho je zrno a co jsou plevy?

Kam momentálně patří třeba zmíněný Pinterest, zhodnoťte sami. Necelých deset miliard korun, které při posledním kole financování firma vybrala, plánuje využít na nový reklamní model, na kterém v budoucnu postaví tržby. Plánuje využít na nový reklamní model, na kterém v budoucnu postaví tržby. Tak třeba někde za horizontem leží i zisky a investoři dostanou něco zpět.

Snapchat (další společnost bez tržeb) má momentálně valuaci 15 miliard dolarů a v letošním roce cílí na další kolo financování, které ho má vynést na hodnotu 19 miliard dolarů. Za WhatsApp loni Facebook zaplatil 22 miliard dolarů. Odměnou mu byla ztráta 233 milionů dolarů za první pololetí roku 2014. Nezdá se ale, že by cokoliv z toho někomu vadilo. Peníze jsou levné a musí se otáčet.

Krach všech

Nízkým úrokovým mírám do značné míry vděčí za svoji existenci i nejrůznější P2P lendingové služby, equity crowdfundingové služby a podobné platformy. (Drobní) investoři nemají jak „bezrizikově“ zhodnocovat svoje peníze, a proto se musí posunout k těmto zákonitě rizikovějším projektům, pokud nechtějí sedět doma a koukat, jak inflace požírá jejich úspory.

Mimo investory a zaměstnance tech-startupů, kteří jsou první na ráně, to může být jeden z mnoha dalších způsobů, kterým se bublina aplikací přelije do off-line světa. Pokud (respektive až) přijde tržní korekce, vyvolá řetězovou reakci, která může citelně zasáhnout i ty, kteří se snažili chovat opatrně a investicím do technologií se vyhýbali.

V tom právě tkví zrádnost ekonomických bublin, dopředu nelze dost dobře poznat, kdo tvoří hodnotu a kdo se jen veze. Kromě Pinterestu.