Každá strana měla o reformě svou představu. Sociální demokraté chtěli co nejvíc srazit daň z příjmů pro lidi, kteří vydělávají málo, a naopak chtěli zvýšit majetkové daně, zavést dědickou a darovací daň a také babišovsky bojovat proti krácení daní, zejména povinnými registračními pokladnami.
Lidovci se pak především snažili šlapat na brzdu. Nepřipustit dědickou a darovací daň, nedovolit přílišné navýšení majetkových daní a uchránit drobné podnikatele před registračními pokladnami.
Kromě toho se ale – což může být u strany, která prohlašuje, že stojí napravo od středu, poněkud překvapivé – zrovna nehrnuli do snižování daně z příjmu. Razili myšlenku, že část peněz, které sociální demokraté chtěli nechat (některým) občanům, by bylo lepší investovat do oživení ekonomiky. Ať už to znamená cokoliv.
Daň z příjmů: Velké šoupání čísly
Dnes v Rakousku vybírají daň z příjmu ve třech pásmech. Lidé, kteří vydělají míň než jedenáct tisíc eur za rok, daň neplatí. V nejnižším daňovém pásmu jsou občané s ročním příjmem mezi jedenácti a pětadvacíti tisíci eur, ti platí daň 36,5 procenta. Lidé s příjmem pětadvacet až šedesát tisíc eur ročně stát připravuje o 43,2 procenta příjmu. A Rakušané, kteří vydělají ještě víc, odevzdávají polovinu svých příjmů.
Od začátku bylo jasné, že daňových pásem bude nově přinejmenším šest. Shoda panovala i na tom, že v nejnižším pásmu se lidem sníží daně na 25 procent. Sporné ale bylo, kdo by do toho pásma měl patřit. Sociální demokracie chtěla, aby rozmezí nového nejnižšího pásma bylo jedenáct až dvacet tisíc eur, zatímco lidovci prosazovali, aby horní hranicí bylo šestnáct tisíc eur.
Obdobné spory panovaly i u všech ostatních pásem. V některých případech navíc měly strany i jinou představu o výši daňové sazby. Třeba v novém třetím pásmu se měli podle sociálních demokratů octnout lidé s příjmy mezi třicíti a pětačtyřicíti tisíci eur, podle lidovců měla být hranice až šedesát tisíc. Sociální demokraté ale navrhovali tuto skupinu zdanit 38 procenty, lidovci požadovali zdanění 42 procenty.
Reforma daně z příjmů
Dnešní sazby podle ročního příjmu
Roční zdanitelný příjem (eur) | sazba (%) |
11 000–25 000 | 36,5 |
25 000–60 000 | 43,2 |
Nad 60 000 | 50 |
Sazby podle ročního příjmu po reformě
Roční zdanitelný příjem (eur) | sazba (%) |
11 000–18 000 | 25 |
18 000–31 000 | 35 |
31 000–60 000 | 42 |
60 000–90 000 | 48 |
90 000–milion | 50 |
Nad milion | 55 |
Víc rozdat… a víc poždímat milionáře
Pracující, kteří dnes nedosahují ani příjmů, od kterých se platí nejnižší sazba daně, dostávají dobropis ve výši 110 eur. Po daňové reformě dostanou 400 eur. Podobný dobropis nově obdrží i důchodci s měsíčním důchodem do 1068 eur. V jejich případě půjde o 110 eur.
Na to je ovšem potřeba někde vzít. Sociální demokracie myslela na majetkové daně.
Jak se ale jednání o majetkových daních komplikovala, objevila se v médiích domněnka, že sociální demokraté budou chtít pro peníze, které z nich plánovali získat, sáhnout jinam. Totiž, že by nově rádi zdanili lidi s ročním příjmem nad milion eur šedesáti procenty. Deník Der Standard ovšem přišel před jednáním koalice s tím, že podle informovaného zdroje se o ničem takovém při jednáních nemluvilo a že jde jen o mediální spekulace.
Zdroj ale nejspíš nebyl informovaný zas až tak dobře: když představitelé koalice předstoupili před média, oznámili, že se dohodli na daňové reformě, jejíž součástí je zvýšení daně z příjmu pro osoby s příjmy nad milion eur ročně na 55 procent.
Majetkové daně a DPH
Sociální demokracie prosazovala znovuzavedení dědické a darovací daně, kterou v minulosti zrušil rakouský ústavní soud. Když narazila na tvrdý odpor, jako kompenzaci si vydupala zvýšení daně z převodu nemovitostí.
Dnes tato daň činí 3,5 procenta, v případě převodu mezi blízkými příbuznými (dědictví, dar) dvě procenta. Nyní bude v tomto druhém případě rovněž 3,5 procenta, pokud bude mít majetek hodnotu nad tři sta tisíc eur. U majetku od dvou set do tří set tisíc eur bude zachována sazba dvě procenta. Pod hodnotou dvě stě tisíc pak klesne na 0,5 procenta. Nově se daň bude vyměřovat z vyšší tržní hodnoty, nikoliv nižší jednotné hodnoty jako dosud.
Dále se koalice domluvila na zvýšení daně z kapitálových výnosů z 25 na 27,5 procenta, daně z výnosu nemovitostí z 25 na 30 procenta. Vedle toho snížená, desetiprocentní sazba DPH (základní sazba je 20 %) v některých případech stoupne na 13 procent. Týká se to například krmiv, včetně krmení pro domácí mazlíčky, osiva, řezaných květin nebo třeba divadel a hotelů. U jídla nebo knih zůstane sazba deset procent zachována.
Módní „boj proti podvodům“
Vládní experti spočítali, že po snížení daně z příjmu a zvýšení některých výhod potřebují do rozpočtu sehnat pět miliard eur. A tvrdí, že téměř dvě z nich získají bojem proti daňovým podvodům a důslednějším výběrem daní.
Populistickou rétoriku o údajných daňových únicích do koalice přinesli sociální demokraté. Jedním z jejich zásadních návrhů bylo zavedení povinných registračních pokladen. Lidovcům se však nelíbily potenciální negativní dopady na drobné živnostníky, a tak pro celou řadu z nich vybojovali výjimku.
Pro pouliční prodavače párků, zmrzlináře, maséry nebo pořadatele venkovních slavností tak tato povinnost odpadá. Především se ale netýká firem, jejichž zisk nepřesahuje 15 000 eur měsíčně. Možná by se tím mohla inspirovat i naše vláda. Když už na podobném opatření trvá, ať jsou před ním uchráněni aspoň ti nejzranitelnější.
Kromě toho se rakouská koalice rozhodla poněkud zatít tipec bankovnímu tajemství a chce zavést centrální registr bankovních kont.
Odvést pozornost
Celkově vzato reforma působí rozpačitě. Jistě je skvělé, že lidé vydělávající méně než 90 000 eur budou platit nižší daň z příjmu. Tím ale výčet pozitiv poměrně rychle končí. Z mnohých, kterým se uleví na dani z příjmu, stát peníze vytáhne jiným způsobem.
Kriticky se k reformě stavějí i média a opoziční strany.
Například komentátor deníku Die Presse Josef Urschitz ještě před ukončením jednání napsal, že se o žádnou skutečnou reformu nejedná, že koalice ve skutečnosti přichází s korekcí tarifů.
Liberální strana NEOS pak kritizuje zvýšení daně z kapitálových výnosů, protože se domnívá, že se dotkne především rodinných podniků. Strana Team Stronach zase upozorňuje, že zvýšení DPH na krmiva poškodí zejména důchodce, neboť výrazná část z nich vlastní psa nebo kočku.
Podle konzervativní FPÖ pak reforma zcela ignoruje, že má stát problém především s výdaji, nikoliv příjmy. Což je mimochodem obecný evropský problém.
Alarmující je pak především to, že se i u našich jižních sousedů se prosazuje populistická rétorika, která od tohoto kardinálního problému odvádí pozornost, snaží se rozdělit společnost a najít viníka – neplatiče, parazita daňového systému.
Aspoň se ale v Rakousku z vládní úrovně neútočí na etnické menšiny. V tom má zatím náš ministr financí primát.
