Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Euroasijská ekonomická unie: Partner, nebo konkurence?

Antos Bulba
Antos Bulba
10. 2. 2015
 8 538

Prvním dnem tohoto roku oficiálně vznikla Euroasijská ekonomická unie. Česká ani světová media jí zatím příliš prostoru nevěnovala, nový mezinárodní útvar, v jehož centru stojí Rusko, ale za pozornost nepochybně stojí.

Euroasijská ekonomická unie: Partner, nebo konkurence?

V prvních dnech života Euroasijské ekonomické unie (EEU) vyzval lehce provokativně Vladimir Putin země Evropské unie, ať zavrhnou vyjednávání o nové obchodní dohodě s USA a raději navážou silnější spolupráci s východními zeměmi. Vzhledem k poslednímu vývoji v Řecku se možná příklonu vybraných zemí k Rusku dočkáme dřív, než jsme si mohli ještě nedávno myslet. Řekněme, že dojde k nemyslitelnému a Řecko vystoupí z Evropské a vstoupí do Euroasijské unie. Nebude to pro něj krok z deště pod okap?

Symbol Euroasijské ekonomické unie (případně Euroasijského ekonomického svazu, jak se do češtiny častěji překládá)

Unie byrokratů, technokratů, kleptokratů

Euroasijská unie je završením dlouholetých snah o užší spolupráci východních zemí. Rusko, Kazachstán, Bělorusko a Arménie, tedy zakládající členové nové unie, byly již dřív členy Společenství nezávislých států a Euroasijské celní unie. Proklamovaným cílem Euroasijské unie je na svém území zajistit svobodu pohybu zboží, služeb, kapitálu a lidí.

Záměr je to šlechetný a bylo by úžasné, kdyby se 170 milionům lidí, kteří na území nového společenství žijí, dostalo daru větší svobody a z ní vyplývající prosperity. Je ovšem na pováženou, jestli je nové uskupení možné považovat za garanta dosažení těchto cílů.

V prvé řadě členské státy nejsou žádnými šampiony svobody – v nejnovějším Indexu ekonomické svobody má z uvedené čtyřky nejlepší výsledek Kazachstán na příčce číslo 52, zatímco ústřední Rusko je až na pozici 143 (pro srovnání – Česko má pozici 24).

Rusko, které zákonitě bude udávat Euroasijské unii ráz, je proslulé svou verzí takzvaného crony capitalism. Hodné jazyky překládají tento pojem jako oligarchie, zlé pak jako ekonomický fašismus. Silný stát je v takovém prostředí využíván majiteli velkých korporací k likvidaci konkurence, přihrávání státních zakázek, psaní zákonů na míru; politici tuto situaci naoko odsuzují, ve skutečnosti si ale v symbióze s politickými podnikateli libují. Je málo pravděpodobné, že nová unie tento starý pořádek ve větší míře naruší.

V druhé řadě rozsah nově vznikajících úřadů, institucí, výborů a dalších politicko-centralizačních orgánů dává tušit, že Euroasijská unie se bohatě inspirovala v Evropě. Euroasijská unie má svou komisi, rozvojovou banku, soud, vlastní rozpočet, společnou zemědělskou politiku. Stejně jako v případě nové obchodní smlouvy mezi USA a Evropskou unií je namístě otázka, jestli bourání umělých bariér obchodu a pohybu vyžaduje najímání armády úředníků a chrlení metráků nových zákonů a směrnic. Pokud by cílem mezinárodních unií bylo vskutku usnadnit spolupráci lidí z různých zemí, pak by převládalo rušení omezení nad jejich zaváděním. Jenže dnešní přístup je takový, že se národní omezení sice ruší, ale jen aby bylo nahrazeno omezením nadnárodním – a to se pak dál doplňuje dodatky a implementačními dotacemi, které vyžadují (ještě) vyšší daně či hlubší zadlužení.

„Eurasijské euro“

Altyn. Původ názvu někdejší ruské mince hledají etymologové v tatarštině. Buď ve slově altyn, které znamená zlato (ovšem altyny se razily z mědi a/nebo ze stříbra), nebo ve slově alty, tedy šest – altyn měl zprvu hodnotu odpovídající šesti moskevským děngám. Později mohl altyn při obchodech dobře sloužit k přepočítávání. Altyn odpovídal třem kopějkám (tři ruble tedy měly sto altynů), vyhovoval tedy Rusům, kteří přešli k desetinnému systému, i asijským obchodníkům, kteří byli navyklí počítat po mongolsko-tatarském způsobu na tucty. 

Památkou na někdejší altyn byly tříkopějkové mince, které se razily až do roku 1991.

Rusko kupuje zlato

Růst zlatých rezerv Ruské federace; zvětšíte klikem

Altyn

Dostáváme se tím k otázce peněz. I zde je patrná inspirace Evropskou unií – do roku 2025 má vzniknout nová společná měna: altyn. Vzhledem k aktuálnímu vývoji ruského rublu se nabízí prostor ke spekulacím ohledně nové měnové struktury.

Až donedávna mohla být hlavním důvodem pro volbu nové společné měny snaha vyvolat dojem neutrality – obdobně jako v případě eura, které šlo ješitným představitelům evropských států „prodat“ snáz než řekněme společná marka. Snahy o sblížení východních zemí bývají často označovány jako vytváření novodobého Sovětského svazu; prosazování společného rublu by tak pouze přililo olej do ohně obdobných domněnek. Označení „altyn“ má kromě mezinárodního charakteru k dobru i pozitivní „ideový“ příběh: měnu toho jména používali obchodníci cestujícími napříč ruskými a asijskými krajinami. 

Dnes je ovšem zapotřebí vzít v úvahu mohutný propad rublu ke dnu a počínající studenou válku. Propad rublu může způsobit větší odklon od ruské měny než pouhé přejmenování; dopadem studené války pak může být odklon Východu od dolaru jakožto dosavadní světové rezervní měny. Ruští představitelé provádějí v poslední době dvě věci, které takovému vývoji nasvědčují: systematicky navyšují zlaté rezervy (viz graf vpravo) a prodávají americké státní dluhopisy.

Možná se jedná jen o spekulaci, ale způsob, jak dodat nové měně určitou váhu – a ukázat všem, že altyn není pouhý nový rubl, který přichází o hodnotu rychleji než průměrný Rus o játra – může ležet v něčem nevídaném: návratu ke zlatému krytí. Ač se tato vyhlídka může v dnešním světě zdát jako čiré sci-fi, někdy a někdo musí učinit rozhodnutí, že historicky krátká epizoda globálních papírových měn je u konce – pokud za všechny dříve nerozhodne neúprosná síla ekonomických zákonů.

Partner, nebo konkurent?

Ať bude podoba Euroasijské ekonomické unie a její měny jakákoli, jedno by bylo zajímavé: kdyby uvedla ironická slova svého duchovního otce Putina k životu a s firmami a občany nové unie by mohl volně spolupracovat každý, nehledě na geografii a státní příslušnost. Dojde-li totiž k mnohem pravděpodobnějšímu vývoji – totiž že nový celek bude chápán nikoli jako partner, ale jako konkurent – pak bude svět pokračovat v tragickém trendu odmítání výhod globální spolupráce a v prohlubování vzájemné izolace. V době padajících logistických bariér jsou totiž stále hlavním nepřítelem svobody a prosperity bariéry politické.


Na úvodním snímku (Isifa) zleva doprava arménský prezident Serž Sarkisjan, běloruský prezident Alexandr Lukašenko, ruský prezident Vladimir Putin, kazašský Nursultan Nazarbajev  a kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev na zasedání Nejvyšší euroasijské ekonomické rady v prosinci 2014.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Antos Bulba

Antos Bulba

Související témata

altynarménieběloruskobyrokracieeuroasijská ekonomická unieevropská unieindex ekonomické svobodykazachstánkyrgyzstánměnová unieoligarchieruskovladimir putinvolný obchodzlato
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo