Mark Mobius: Rozvíjejícím se trhům věříme i v roce 2015

To hlavní, co bude k rozvíjejícím se trhům přitahovat pozornost, bude vysoká úroveň ekonomického růstu. Třebaže významné ekonomiky jako Rusko či Brazílie zpomalují, očekává se, že celkově si růst na rozvíjejících se trzích v roce 2015 udrží pohodlný náskok před růstem rozvinutých zemí, přičemž Čína a Indie se největší pravděpodobností stanou tahouny obzvlášť vysokého růstu Asie.

Navíc řada rozvíjejících se ekonomik – mimo jiné Čína, Indie, Indonésie, Mexiko a Jižní Korea – oznámila nebo už zahájila rozsáhlá reformní opatření. Ta se liší v detailech, obecně ale mají za cíl odstranit byrokratické překážky ekonomického růstu, podporovat podnikání a vystavit neefektivní odvětví ozdravnému působení trhu. Většina se jich také pokouší posunout těžiště své ekonomické aktivity od exportu a investičně náročných modelů směrem k modelu orientovanému více na spotřebitelskou poptávku. Na rok 2015 je v plánu dokončení integrace organizace ASEAN, která sjednotí deset hospodářsky různorodých jihoasijských zemí v jediné ekonomické organizaci. Ta představuje další pilíř reformního úsilí v situaci, kdy narůstá provázanost technologicky vyspělejších rozvojových zemí s jejich méně vyspělými sousedy, kteří mohou nabídnout komodity a levnou pracovní sílu, ku prospěchu obou skupin. Dosud provedené reformy měly jisté krátkodobé náklady. My jsme ale přesvědčeni, že pokud se s nimi vlády těchto zemí úspěšně vypořádají, pak se jejich dlouhodobý přínos se brzy projeví v údajích o ekonomickém růstu. Důraz na tržní disciplínu může rovněž vyústit v bližší vztah mezi růstem na rozvojových trzích a ziskovostí.

Věříme, že růstové trendy mohou urychlit nové technologie. Zejména některé internetové a komunikační technologie nabízejí méně vyspělým zemím šanci přeskočit celá desetiletí přirozeného vývoje směrem k vyspělejšímu trhu a dojít k efektivním moderním systémům přímější cestou. Tento faktor obzvlášť popohnat rozvoj okrajových trhů (frontier markets), ke kterým patří většina afrických zemí a které už teď těží z vysoce příznivé demografické skladby obyvatel, hojnosti přírodních zdrojů a nízkých výchozích hodnot HDP na hlavu.

Neopomíjíme události jako nedávné hospodářské oslabení v Brazílii a Rusku či obecně protitržní směr politiky v těchto zemích a v potaz bereme i hlubokou nervozitu investorů při každém náznaku možného utažení americké měnové politiky či skutečnost, že čínská vojenská asertivita v Jihočínském moři může vést k jistému napětí. Nicméně věříme, že Rusko i Brazílie disponují dostatečnými zdroji, a pokud přijmou vhodnější hospodářskou politiku, jsou schopny rychle se vrátit k pozitivnímu vývoji. Zejména v případě Ruska se většina rizik již odrazila v mimořádně nízkých cenách akcií na konci prosince, ačkoli neochota ruské vlády zmírnit svůj postoj k Ukrajině může vést k dalším sankcím a nepříznivějšímu prostředí pro investory. Čínskou námořní asertivitu je potřeba vnímat v kontextu dalších zahraničněpolitických kroků, například iniciativy Hedvábná stezka, která má za cíl zlepšení vztahů a obnovení obchodu se sousedními zeměmi.

Co se týče monetární politiky v rozvinutých zemí, je důležité připomenout, že řada významných zemí stále pokračuje v expanzi, přičemž zejména japonské kvantitativní uvolňování silně ovlivní vývoj v Jihovýchodní Asii. V poslední době zůstaly rekordní objemy nově vytvořených peněz převážně vně „reálné“ ekonomiky v důsledku prudkého poklesu rychlosti obratu peněz, jemuž nasvědčuje klesající poměr půjček ke vkladům v amerických, evropských, japonských a čínských bankách. Jakmile ovšem banky získají větší jistotu a obnoví úvěrovou aktivitu, zásoby nově vytvořených peněz by mohly začít ovlivňovat reálnou globální ekonomiku.

Na přelomu roku lze konstatovat, že ceny akcií na plně neodrážely příznivé trendy na rozvojových trzích, obecně se proti akciím rozvinutých trhů držely dost zpátky. Na některých emerging markets sice nedávno došlo k akciovým dostihům, pořád se nám ale investice do nich zdají být relativně atraktivní ve srovnání s historickými cenami, zejména pokud vezmeme v úvahu velmi nízké výnosy státních dluhopisů a úrokových sazeb pro střadatele.