Petr Mach: V Bruselu se demokracie jenom předstírá

„Naším hlavním cílem jsou volby do Poslanecké sněmovny. Někdo si možná myslí, že být v Evropském parlamentu je něco víc. To je ale nesmysl. V Bruselu se demokracie jen předstírá. Na všechno, co chceme prosadit, je nutné jít přes český parlament,“ říká rozhodně během našeho povídání a kritizuje některé kolegy z Bruselu, kteří by prý chtěli umlčet každého euroskeptika a v Evropském parlamentu by ho nejradši nepustili ani k řečnickému pultíku.

O tom, jak to chodí v Evropském parlamentu, si nakonec s Petrem Machem povídáme déle, než jsem měl původně v plánu; čtenářům Finmagu své postřehy z Bruselu a Štrasburku předává v nepravidelných sloupcích Deník europoslance. Nakonec se ale během rozhovoru shodneme na tom, že jeho straně neprospívá, když si ji lidé spojují jen s bojem proti „euronesmyslům“ a snahou o vystoupení z Evropské unie. Čeští liberálové mají i jiná, možná klíčovější témata. „Chceme stále to samé – vyrovnaný rozpočet, nízké daně a omezení byrokracie. To budou naše hlavní hesla před volbami v roce 2017.“ 

Zápisky z europoslaneckého deníčku Petra Macha exkluzivně na Finmagu:

• Moje první hlasování v europarlamentu
• Můj „skandál“ s „evropskou hymnou“
• Můj první projev
• Pod tlakem
• Sestřeleni! Prodáni!
• Jak jsme navrhovali snížení rozpočtu

Nečekal jste, že svobodní dopadnou v komunálních volbách lépe? Přece jen po úspěchu ve volbách do Evropského parlamentu vás musel takový výsledek zklamat.

Ve volbách do Evropského parlamentu jsme měli úspěch díky tomu, že jsme byli pro voliče čitelní. Náš vztah k Evropské unii zná skoro každý, takže jsme měli jasné poselství. Výhodou pro nás asi byla i nižší volební účast. Co se týče komunálních voleb, tam jsme si lepší výsledek spíš přáli, než že bychom ho realisticky očekávali. V každé obci kandiduje řada lokálních hnutí a politických stran, které jsou pro voliče přitažlivější, protože slíbí, že opraví park nebo sokolovnu. Pokud chce někdo působit na radnici, musí být pro místní známou tváří. To snad pochopí i naši členové a budou ve svých iniciativách ještě aktivnější než dosud.

Někdo také tvrdí, že nám mohly uškodit i komentáře k vývoji na Ukrajině. V médiích bylo všechno prezentováno hodně emotivně. My jsme se snažili celé dění hodnotit střízlivě. Podle nás nemá do vnitřních záležitostí Ukrajiny zasahovat ani Rusko, ale ani Západ. Pokud v nějakém regionu nechtějí lidé žít jako součást daného státu, tak je lepší, když se osamostatní kultivovaně a ne válkou. Byla tu ale veřejná poptávka po silných výrocích a spousta politiků chtěla sbírat plusové body.

Se sankcemi proti Rusku tedy nesouhlasíte…

Výsledek těch sankcí je vážně směšný. Francouzi si Rusku vesele prodávají svoje válečné lodě Mistral a nám se omezuje vývoz paštik. Sankce v žádném případě nezastaví choutky Putina na rozšiřování jeho říše. On si bude dál dělat, co se mu zlíbí, protože je pro něj Evropská unie směšná. Vyhlašovat pokrytecky sankce jen kvůli dobrému svědomí, že jsme něco udělali, nemá smysl.

Říkal jste, že tu byla poptávka po silných výrocích. Vy sám jste ale v rozhovoru pro DVTV označil Martina Bursíka za šílence, který za vším vidí konspiraci. Jak jste to myslel?

Pan Bursík, tak jak jsem měl možnost s ním mluvit, si v podstatě přál opětovné spuštění železné opony. Totální odříznutí Ruska, ukončení obchodu s ropou a plynem. To jsou ale absurdní myšlenky. Podobně vyhrocené postoje jsou teď asi v určitých kruzích módní. Ve světě je ale spousta zemí, které mají nedokonalou nebo žádnou demokracii, jsou agresivní vůči okolí a různě omezují svobodu slova. Přesto s nimi obchodujeme a málokdo se nad tím pozastaví.

Petr Mach

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, zakladatel Strany svobodných občanů, za kterou byl v letošních volbách do Evropského parlamentu zvolen poslancem.

Například?

Například Čína.

Co říkáte nedávné cestě prezidenta Miloše Zemana do této země?

Je správné s Čínou mluvit a neodřezávat se od ní. Stát by ale neměl prostřednictvím CzechInvestu ani nijak jinak jednotlivé firmy zvýhodňovat. Byznys má nechat podnikatelům. Co se týče prezidenta Zemana, je podivné, že cestuje soukromým letadlem společnosti, která má v Číně zakázky. Silně to zavání lobbingem.

Pojďme se ještě vrátit k výsledku svobodných v posledních volbách. Neškodí vám, že si vás lidé většinou spojují jen s bojem proti „euronesmyslům“?

Kromě našeho skeptického postoje k bruselským regulacím si nás snad lidi ztotožní i s tím, že chceme vyrovnaný rozpočet, nízké daně a omezení dotací.

To se ale týká spíš těch, kteří politiku aktivně sledují. Abyste výrazněji uspěli, musíte přece zaujmout i běžné voliče, kteří nečtou programy politických stran. Ti vás mají spojené především se snahou za každou cenu vystoupit z Evropské unie. Nejste tím pro ně příliš extrémní?

Vystoupení z Evropské unie ale není nic extrémního. Šlo by jen o změnu uspořádání vztahů s ostatními státy. Chceme, aby lidi pochopili, že je to legitimní možnost. Dál by pokračovaly všechny obchodní vztahy, nebylo by nijak omezeno cestování nebo cokoli jiného. Vystoupení z Evropské unie znamená vystoupení ze systému dotací, nařízení a směrnic na všechno možné. My tu chceme volný trh, a ne neustálé regulace.

Nejde toho dosáhnout i bez toho, aby musela Česká republika vystupovat z Unie?

Jak teď mám možnost poznávat způsob fungování Unie zevnitř, tak myslím, že ne. Je to parní válec, který se valí a nejde zastavit. Veškeré změny, ke kterým zatím došlo, přinesly víc pravomocí pro Brusel a méně svobody pro jednotlivé členské státy. Můžeme například křičet jak malinkatý trpaslík, že nechceme kvóty na solární elektřinu a biopaliva a stejně se sejde summit a navrhne závazné kvóty až do roku 2030.

Jak se za posledních pár měsíců, kdy působíte jako europoslanec, změnil váš pohled na Evropskou unii?

Nijak. Je to byrokratická instituce, kde se v Evropském parlamentu předstírá demokracie. Prosadit změnu, která by byla k lepšímu, je takřka nemožné.

Čeho tedy chcete v Evropském parlamentu vlastně dosáhnout?

Můj cíl je, aby byly naše názory co nejvíc slyšet. Paradoxně se toho dá málo dosáhnout vystoupením v parlamentu. Většina poslanců tam totiž během rozpravy fyzicky není. Promlouvat ke skoro prázdnému sálu je docela depresivní. Na ostatní poslance tedy můžete nejvíc působit při osobních schůzkách. Parlamentní debata v pravém slova smyslu v Bruselu neprobíhá. Nikdo nikoho nepřesvědčuje, proč je nějaký zákon dobrý nebo špatný. Každý hlasuje jen podle své frakce. Když se ozve zvonec, tak se všichni seběhnou jako švábi na pivo do jednacího sálu a odhlasují to, co už je dopředu domluvené.

A co se týče nějakých konkrétnějších cílů?

Chtěl bych dosáhnout toho, aby bylo přijetí eura dobrovolné. Koneckonců když je to dobrovolné pro Británii a Dánsko, tak proč by se to nemohlo rozšířit na všechny. Co je na tom tak strašně špatného, aby mohla země, kterou euro viditelně tíží, opustit eurozónu? Hodlám individuálně obcházet poslance, abych získal souhlas pro dobrovolné euro. Dělám si naději v tom, že i když mnoho z nich patří do aktuálního vládního tábora, tak ve skutečnosti pocházejí ze zemí jako třeba Polsko, Maďarsko nebo Švédsko, kde lidé euro nechtějí.

Naše frakce dala také dohromady celou řadu pozměňovacích návrhů k rozpočtu Evropské unie pro rok 2015. Opravdu jsme se snažili jen pragmaticky snížit výdaje, nebyly to nijak provokativní věci. Bohužel se nepřijalo vůbec nic. Mašinérie eurolidovců a eurosocialistů všechno odmítla a odhlasovala si jen to svoje. Přijde mi smutné, že i když tam člověk přijde s návrhem, který by mohl být přijatelný pro všechny, tak to stejně nikoho nezajímá.

Pojďme se přesunout na domácí politickou scénu. Jak zatím hodnotíte působení vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL?

Jsou hrozně velkohubí. Sice vám budou tvrdit my to prostě uděláme, my to prostě zařídíme, ale ve skutečnosti se nic zásadního nemění. Jen to nahrává pokračující stagnaci. Z politického hlediska je pro ně možná lepší, když se nic neděje. Musíme si ale uvědomit, že naše země přešlapuje už desetiletí na místě. Podle nás jsou potřeba razantní změny. Abychom mohli dosahovat skutečného růstu, je nutné, aby stát ulevil podnikatelům a zaměstnancům. To je hybná síla ekonomiky.

Pokud byste se v Česku dostal do parlamentu, jakou legislativní změnu byste prioritně prosazoval?

Chtěl bych, aby se do ústavy zabudovalo pravidlo vyrovnaného rozpočtu. Požadoval bych také zrušení řady zbytečných daní a úřadů.

Jaké úřady by to měly být?

Třeba úřad ombudsmana. Myslím si, že ať s tímto úřadem přišel do styku jakýkoli občan, nikdy se mu nedostalo skutečné pomoci. Vadí mi také obrovská dotační agentura CzechInvest. Místo toho, aby stát někomu dával dotaci, ať radši sníží daně všem, včetně malých podnikatelů. Ať nepomáhá jen těm, kteří si můžou dovolit investovat stamiliony. Pak tu máme CzechTrade, Vinařský fond ČR a další podobně nesmyslné úřady, které fungují z peněz daňových poplatníků a jen zvýhodňují jedny oproti druhým. Výrazně bych také omezil rozpočet Českého statistického úřadu a udělal bych z něj jednoduchý odbor pod Ministerstvem financí.

Jaké legislativní změny a návrhy, které tato vláda prosazuje, vám nejvíc vadí?

Nelíbí se mi například to, že podle nového branného zákona nemá o případném odvodu lidí na vojnu rozhodovat celý parlament, ale pouze vláda. Z aktivních záloh, které jsou určené k domobraně a obraně našeho území, se navíc mají stát vojáci pro zahraniční mise. Naše země potřebuje zásadní změnu v konceptu obrany. To, co prosazuje vláda, je změna k horšímu. Neposílí se totiž profesionalita armády a její schopnost bránit naše území.

Před pár měsíci se na vaši hlavu snesla poměrně silná kritika za to, že jste prý české vojáky v Afghánistánu označil za žoldáky. Vy jste to ale odmítal. Jak to tedy bylo?

Média to překroutila. Řekl jsem, že nechci, aby byla česká armáda najímána jako nějaký žoldák na zahraniční mise. Chtěl jsem tím naznačit, jaký koncept armády bych u nás prosazoval. Nelíbí se mi, že je naše armáda jen pomocnou jednotkou pro různé mise, které jsou často vzdáleny tomu, co je náš národní zájem. Bojujeme tak války někoho jiného, které nemají co dělat s obranou naší země. Samotné české vojáky bych za žoldáky nikdy neoznačil. Jsou to normální čestní lidé, kteří tam jdou v rámci svého povolání bojovat. Vyzbrojovat ale armádu kvůli tomu, aby se mohla vzít a převelet do Afghánistánu nebo Kosova, je špatné.

Říkáte, že vojáci bojují války někoho jiného. Tak to ale přeci v aliancích funguje.

Určitě je dobré, abychom byli v nějaké alianci. Vzhledem k naší velikosti a poloze ve střední Evropě by bylo hodně těžké koncipovat armádu tak, abychom se sami ubránili. Musíme si ale uvědomit, že aliance bývají často hodně vratké. Jak nám například pomohla aliance po první světové válce? Nijak. Jsem tedy pro, aby se alianční spolupráce pěstovala, na druhou stranu by se mělo ctít, že si členské státy pomáhají v případě, když je některý z nich napaden. Proč má ale NATO vést válku v Jugoslávii, Afghánistánu nebo Libyi. Libye přece nenapadla ani Spojené státy ani nás. Vojenské akce, které Amerika v poslední době vedla, byly vesměs katastrofou. Irák, Afghánistán nebo Libye dnes určitě nejsou lepší země než předtím. Myslím si, že podobnými válkami radikální islamismus jen podněcujeme. Tím samozřejmě neříkám, že by se mu mělo ustupovat.

Jste z principu proti podobným vojenským intervencím, nebo vám spíš vadilo jejich provedení?

Myslím si, že by se měla ctít svrchovanost každé země. Libye nebo Severní Korea se nám nemusí líbit, ještě nás to ale neopravňuje k tomu, že to tam rozbombardujeme, svrhneme vládu, dáme moc do rukou někomu jinému a dál se o to už nebudeme starat.

Jak to máte s Evropskou unií?

Je to to nejlepší, co nás mohlo potkatVylepšit se ještě dáZaplaťpámbu za ni, ale nevede si zrovna dobřeMohlo to k něčemu být, ale někde se to pokaziloOd začátku špatně

Hlasovat

Jedním z vládních návrhů, proti kterému se svobodní hodně vymezují, je plánovaná novela zákona o prokazování majetku. Co vám na ní nejvíc vadí?

Je to strašná a populistická věc. Možná za to bude vládě hodně lidí tleskat, ale principiálně je to velmi nebezpečné. Může to začít u částky deset milionů, ale kde to skončí? Najednou podezřelému nemusíte dokazovat, že peníze skutečně ukradl nebo nezdanil, pokud vám nedá účtenky, tak je automaticky vinen a můžete mu zabavit majetek. Ze všech zákonů, které připouští presumpci viny, jsem nešťastný. Navíc se tím bude opět podporovat udavačství. Na něčem takovém přece nemůže společnost stát.

A co elektronická evidence příjmů?

Jestliže to zavedou v hospodách a u kadeřníků, tak se tím přece nezabrání placení hotovosti bez dokladu.

Ministerstvo financí argumentuje tím, že si na základě analýzy dat dokáže vytipovat podezřelé obchodníky, u kterých se evidence tržeb odlišuje oproti okolní konkurenci. Následovat prý bude důkladná kontrola.

Zase se tu vytvoří drahý byrokratický systém, z mnoha nevinných osob se stanou potenciální zločinci. Je to jen další krok k policejnímu státu.

Jak se vám líbí Andrej Babiš v roli ministra financí?

On je de facto v roli premiéra. Bohuslav Sobotka je osobnostně slabší figura a o důležitých věcech ve vládě proto rozhoduje Babiš. Když se podíváte na jeho podnikatelské aktivity a státní dotace, které se jeho byznysu týkají, tak je to obrovský střet zájmů. Nechápu, proč to tolik lidí přehlíží.