Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Richard Sulík: Jak za krizi schovat obrovský tunel

Richard Sulík
Richard Sulík
20. 10. 2014
 6 154

Dnes v pondělí 20. října navštíví Bratislavu šéf trvalého eurovalu Klaus Regling. Tento pán, veřejnosti neznámý, sedí na obrovských penězích, kterých se v červnu roku 2012 zřekly členské státy včetně Slovenska. „Díky“ nekonečné hlouposti svých politických zástupců. Řeč je o půl bilionu eur – což odpovídá daňovým příjmům Slovenska asi za padesát let.

Richard Sulík: Jak za krizi schovat obrovský tunel

Tedy tenhle Klaus Regling přijede do Bratislavy diskutovat na téma Is the € Crisis over? Ve skutečnosti ale půjde o něco docela jiného: připravit veřejnost na to, že peníze z eurovalu budou použité na něco jiného, než se svatosvatě slibovalo: na dotace pro jižní země Unie, a ne na záchranu eura.

Nejprve pár slov ke krizi eura

Eurokrize na začátku roku 2010 vznikla kvůli tomu, že investoři přestali být ochotní půjčovat některým členským zemím další a další peníze. Měli oprávněné obavy, že nově půjčené peníze nebudou nikdy splaceny. Celé to začalo Řeckem, které tou dobou mělo veřejný dluh 130 procent HDP. Je zcela logické, že investoři měli obavy, jestli tamější vláda někdy splatí dluhopisy, které vydávala (dnes víme, že nesplatí).

Po Řecku přišlo Portugalsko, Itálie, Španělsko a Irsko (i když Irsko z poněkud jiných důvodů).

Veřejné dluhy byly extrémní a přivodily krizi eura, je logické, že pokud dnes chceme mluvit o konci krize eura, měly by asi veřejné dluhy zmiňovaných zemí být nižší. Jenže Itálie má dnes veřejný dluh 140 procent HDP (na začátku krize 120 procent), veřejný dluh Španělska je 100 procent (60 na začátku krize, Řecko šlo ze 130 na 175 procent (navzdory stu miliard odpuštěných dluhů) a Portugalsko poskočilo z 85 na 135 procent.

Ve všech problémových zemích dosahují veřejné dluhy nových a nových rekordů, a je tedy zřejmé, že jestli krize eura byla způsobená vysokým veřejným dluhem některých zemí, těžko může být u konce při ještě vyšším veřejném zadlužení.

Evropská centrální banka v rozporu s evropskou ústavou

Podstatná otázka tedy je, proč už se nemluví o krizi, navzdory tomu, že veřejné dluhy neklesly, ale naopak stouply. Protože…

Evropská centrální banka přijala takzvaný program OMT, což není nic jiného než vystavení binaco šeku, tedy doslovný tisk peněz. Jinými slovy v září 2012 Evropská centrální banka rozhodla, že v budoucnu vykoupí všechny dluhopisy kteréhokoli státu eurozóny, pokud je ten stát nebude umět splatit.

Zkuste si představit chudého souseda, který si od vás napůjčuje tolik peněz, že začnete mít obavy, jestli je vůbec někdy splatí. Pak na scénu vstoupí bohatý majitel bytovky a tem se vám zaručí, že všechny dluihy chudého souseda v budoucnu splatí. Je přece logické, že budete ochotní znovu půjčovat chudému sousedovi peníze, za slušný úrok samozřejmě. Jenže právě takové chování Evropské centrální banky je v rozporu s evropskou ústavou.

Stimulace růstu neboli z cizího krev neteče

Krize tedy logicky neskočila, jen je chvíli ticho. Ticho před bouřkou. Pan Regling to určitě ví, jakkoli bude dns mluvit jinak. Také jeho dva spoluřečníci, státní tajemník slovenského ministerstva financí Vazil Hudák a viceguvernér Národní banky Slovenska Karol Mrva budou říkat to samé a plácat se po ramenou, jak dobře krizi zvládli…

Jenže ve skutečnosti konference nebude o krizi eura, půjde o přípravu odborné veřejnosti na vytunelování penězí vybraných do trvalého eurovalu. Proto se také v pozvánce nachází nenápadná větička Can we use the ESM to stimulate growth?

Nový šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker totiž už celé týdny básní o tom, jak chce podpořit růst. „Podpora růstu“ je krycí označení pro dělání nových dluhů. Juncker mluví o tom, jak chce využít stovky miliard eur na stimulaci růstu, a komu doteď nebylo jasné, odkud chce ty peníze vzít, ten se nestačí divit: z trvalého eurovalu.

„Stimulace růstu“ zní krásně, moderně, vznešeně… nejde ale o nic jiného než o cpaní peněz tam, kam si samy od sebe nenašly cestu. Například do řeckých dálnic, které jsou zbudované tak, že nejen my, ale i mnoho jiných států může jen tiše závidět. Anebo nejrůznější programy na boj proti krizi, proti nezaměstnanosti mladých, na lepší klimatické cíle, na eurofondy, které se rozkrádají, a kdeco dalšího. Ta to mají socialisti jednoduše v krvi – rozdávat peníze, které jim nepatří.

O toto půjde panu Reglingovi na dnešní konferenci. O to, jak vytunelovat peníze z Evropského stabilizačního mechanismu. Od té doby, kdy Evropská centrální banka vystavila bianco šek, už totiž tyhle peníze nejsou potřeba na zachraňování eura. Samozřejmě, politici by nikdy nepřišli na nápad peníze z eurovalu jednoduše vrátit a celý ten nepotřebný nesmysl jen tak rozpustit, a tak vymýšlejí donebevolající hlouposti o podpoře růstu. Samozřejmě nefunkční, zato vydatně podporující korupci

Kdyby totiž Evropská komise a pan Regling chtěli skutečně debatovat (jak píšou v pozvánce), pozvali by si také někoho s opačným názorem.

Ale jak už jsem psal: o nějakou diskuzi tu přece vůbec nejde.


Autor je předseda slovenské politické strany Svoboda a solidarita a europoslanec. Převzato z jeho blogu

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Richard Sulík

Richard Sulík

Slovenský podnikatel, politik a ekonom.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo