Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Velký investiční seriál: Penzijko jako investice na stáří smysl nedává

Daniel Tácha
Daniel Tácha
24. 9. 2014
 34 794

Na začátku loňského roku odstartovalo doplňkové penzijní spoření. Novinka má být náhradou za populární penzijko, které má sjednané přes pět milionů lidí. Nabídky na přestup do nových fondů ale zatím využil jen málokdo. A to přesto, že nový produkt by k zajištění na stáří mohl sloužit o dost lépe.

Velký investiční seriál: Penzijko jako investice na stáří smysl nedává

Penzijní připojištění si už nějakou dobu nesjednáte, staré penzijní fondy změnily jméno na fondy transformované a uzavřely pomyslné brány. Pro nové zájemce o fondové investice na stáří vznikly účastnické fondy doplňkového penzijního spoření. A všichni, kdo si odkládají peníze do penzijka (a kterým případně na penzijko přispívá zaměstnavatel), dostali nabídku k přestupu.

Rozdíl mezi transformovaným fondem (penzijní připojištění) a účastnickým fondem (doplňkové penzijní spoření) je v tom, že účastnické fondy lidem dávají možnost zvolit si, do čeho budou peníze, které si odkládají na penzi, investovány, a to v několika variantách investičních strategií – obvykle konzervativní, vyvážené a dynamické. Transformované fondy lidem tuto možnost nenabízejí. Mají zákonem předepsanou garanci každoročního nezáporného výnosu – a aby se nepropadly do ztráty, kterou by pak musely dorovnávat ze svého, investují výhradně konzervativně. Jejich výnosy jsou pak sice každý rok v černých číslech, ale leckdy nestačí ani na vyrovnání inflace. Přesto jim jejich téměř pět milionů klientů zůstává věrno.

Nevíte, kde začít?

Nechcete spoléhat na státní důchod? Uvažte, jestli by nebylo vhodné ukládat peníze do podílových fondů. Využijte bezplatnou Hot Line investiční společnosti Conseq, partnera našeho Velkého investičního seriálu

800 900 905

Nebo vyzkoušejte podílové fondy této společnosti:

Případně také populární fondy životního cyklu, v nichž se složení portfolia automaticky přizpůsobuje tomu, v jaké fázi životního cyklu se investice právě nachází:

Logo Conseq

Až nové fondy představují skutečné dlouhodobé investování

„Prozatím je přístup klientů k přestupům z transformovaných fondů do účastnických fondů velmi vlažný. Důvodem je především to, že penzijní společnosti takřka nemají motivaci klienty přesvědčovat o výhodnosti nových účastnických fondů oproti transformovaným fondům, vysvětluje Richard Siuda ze společnosti Conseq.

Výhodami účastnických fondů myslí především to, že pokud se klient penzijní společnosti rozhodne včas přestoupit z transformovaného fondu do účastnického fondu, s velkou pravděpodobností získá na konci ze svých vložených peněz mnohem větší výnos než v případě, když zůstane v modelu starého penzijního připojištění. Samozřejmě to platí jen do určité míry: několik roků před důchodem už nemá valný význam fond měnit, protože tak jako tak už není rozumné volit agresivnější – tedy potenciálně výnosnější, ale také potenciálně ztrátovější – formu investice. I v účastnickém fondu by takový člověk měl volit konzervativní variantu investování.

A ani další ze stran zainteresovaných na důchodových produktech lidem potenciální výhody nového penzijního produktu příliš nevysvětluje. „Ani většina finančních poradců se do této osvěty příliš nehrne, protože případná provize jim kvůli zákonem danému limitu neuhradí ani náklady,“ doplňuje Siuda.

Podle Siudy si věc stojí tak, že hlavní tahák transformovaných fondů je pořád to, že ze zákona svým klientům garantují, že každoročně budou z hlediska výnosů alespoň na nule, nikdy ve ztrátě. S příchodem účastnických fondů by mělo být vidět, že jde naopak o jejich hlavní nevýhodu. Když jde o zajištění na důchod, uvažuje se v řádu desítek let. Penzijní připojištění ale počítá vždy pouze s horizontem jednoho roku, na jehož konci musí vykázat zisk nula a více – transformované fondy penzijního připojištění tedy peníze klientů neinvestují s ohledem na co nejatraktivnější zhodnocení k době jejich výplaty, ale s ohledem na to, aby z nich nic každoročně neprodělaly. Výsledek je každý rok stejný: výnos sice v černých číslech, ovšem pouhým okem stěží viditelný. „Podívejme se na to očima člověka ve věku 45 let. Odchod do důchodu ho čeká za zhruba dvacet let, to je jeho investiční horizont. Investiční horizont manažera v jeho transformovaném fondu je ale pouhý jeden rok, protože na tomto horizontu musí dosáhnout alespoň nulové výkonnosti,“ vysvětluje Richard Siuda.

Účastnické fondy oproti tomu můžou investovat skutečně dlouhodobě, počítat s tím, že případnou ztrátu může trh zase dorovnat. Jejich investiční horizont se překrývá s „důchodovým horizontem“ jejich klientů.

Historická zkušenost přitom ukazuje, že investování na základě dlouhodobého investičního horizontu snižuje riziko prodělku a dává celkem jistotu, že správce fondu jejich peníze skutečně zhodnotí, protože jakkoli finanční trhy kolísají, dlouhodobě hlavně rostou.  

Podle Richarda Siudy rozdíl mezi reálným investičním horizontem u účastnického fondu, který je dán dobou, kdy člověk půjde do penze, a povinností správců transformovaných fondů nemít ztrátu v žádném následujícím roce, nejdou z hlediska zájmů člověka, který si spoří na stáří, ruku v ruce. Při delším investičním horizontu se podle odborníků na investování totiž vždy vyplatí investovat odvážněji než opatrně. Na tento princip jsme ve Velkém investičním seriálu několikrát narazili už u podílových fondů. Ostatně penzijní fondy – ať už transformované nebo účastnické – nejsou v principu ničím jiným. Zatímco u těch transformovaných má ale člověk šanci investovat jedině konzervativně, u účastnických si může zvolit i agresivnější investice, například do akcií.

Propojeno!

V tomto textu se zabýváme vlastnostmi dvou důchodových finančních produktů především jakožto investičních nástrojů. Mají ale také řadu jak výhod, tak omezení, pravidel, která vyplývají z jejich povahy, z toho, že jde o finanční produkty vzniklé z vůle státu, s jeho podporou a za jeho asistence. U penzijního připojištění i doplňkového penzijního spoření má účastník například stejné nároky na státní příspěvek a daňové úlevy, jeho zaměstnavatel mu může na ivnestice také přispívat (a příspěvek si odečítat z daní). Některé parametry jsou ale u obou produktů nastavené dost odlišně: v doplňkovém spoření například neexistuje takzvaná výsluhová penze (možnost vybrat část peněz po patnácti letech od založení), je tu ovšem zase možnost takzvaného předdůchodu. Některá pravidla, která potenciální klienti doplňkového spoření považují za zvlášť omezující, se možná brzy uvolní: 

Pojistka: Před cílem ubrat plyn

Je ovšem namístě přidat i varování: agresivnější investiční styl přináší nejen potenciál vyššího výnosu, ale také riziko ztráty. V dlouhodobé perspektivě bývá propad trhu smazán následujícím růstem – jenže kdyby nějaká akciová katastrofa přišla chvíli před tím, než půjdete do důchodu, čas na mazání už by nebyl. Proto je dobré myslet na včasný přesun ke konzervativnějším strategiím, kde je riziko ztráty (ale opět i potenciál vyššího výnosu) menší. V nabídce penzijních společností jsou i takové fondy, které mají zabudovaného takového investičního autopilota, který vaše investice začne včas navádět na bezpečné přistání bez turbulencí, tak jak to funguje u fondů životního cyklu.

U penzijního připojištění vám sice pád z výšky vůbec nehrozí, je to ovšem tím, že – když zůstaneme u přirovnání z oblasti aviatiky – se vůbec nevznesete ze země a jen pár desítek let rolujete po ranveji.

Ukažme si to na příkladu:

Člověk, který se narodil v listopadu roku 1977, a který má tedy nyní do důchodu 30 let, si měsíčně odkládá tisíc korun na penzi. Pokud je bude nadále dávat do transformovaného fondu, dostane při jeho průměrném ročním takřka nulovém zhodnocení, v momentě svého odchodu do důchodu zhruba šest set tisíc korun. Pokud by investoval v účastnickém fondu s vyváženou investiční strategií, což značí, že jeho peníze by byly investovány spíš opatrně než agresivně, dostane v momentě svého odchodu do penze při průměrném zhodnocení tohoto typu účastnického fondu více než devět set tisíc korun.

Podle Richarda Siudy ze společnosti Conseq je v zájmu každého zodpovědného člověka, který si chce našetřit nějaké peníze ke státní penzi, aby zvážil, zda zůstane v transformovaném fondu, anebo přejde do účastnického fondu. Odkládat dlouhodobě peníze na penzi do transformovaného fondu, jehož investiční horizont je jeden rok, nedává smysl.

„Co se týče ziskovosti pro penzijní společnosti, tak to je u transformovaných a účastnických fondů velice obdobné, obojí mají zákonem daný strop celkových poplatků, které může penzijní společnost z fondů inkasovat,“ vysvětluje Siuda, který dodává, že výhodou účastnických fondů, které v zásadě investují peníze svých klientů stejně jako klasické investiční fondy, je i to, že jsou díky zákonu, který upravuje spoření na důchod, oproti „klasickým“ podílovým fondům podstatně levnější z hlediska poplatků.

Máte penzijko? Uvažujete o přechodu do nových fondů?

Jak na přechod od penzijka k doplňkovému penzijnímu spoření

Přestup z někdejšího penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření, tedy z transformovaného fondu do účastnického fondu, se skládá ze dvou kroků – výpovědi původní smlouvy penzijního připojištění a podpis smlouvy o doplňkovém penzijním spoření s následnou instrukcí k převodu prostředků z ukončeného transformovaného fondu do nového fondu účastnického. U žádné z penzijních společností se nejedná o nepřekonatelný byrokratický problém. Jedinou povinností člověka, který se rozhodne více ovlivnit, jak budou jeho peníze investovány, je kontaktovat se svou žádostí svou penzijní společnost.

„My jsme pro tento proces připravili kompletní dokumentaci na jednom formuláři, takže vše lze vyřešit jedním podpisem. Tento přestup klienta nic nestojí,“ říká Richard Siuda ze společnosti Conseq.

Problém nastává pouze tehdy, když by chtěl člověk přestoupit z transformovaného fondu do účastnického u jiné penzijní společnosti. V tomto případě to bohužel tak snadné není. Jeho prvním krokem totiž musí být nejdříve přestup z transformovaného do účastnického fondu v rámci „jeho“ penzijní společnosti. Pak musí podat výpověď z účastnického fondu své penzijní společnosti, podepsat smlouvu o doplňkovém penzijním spoření u nové penzijní společnosti a zadat instrukce k převodu prostředků z účastnického fondu původní penzijní společnosti do jím zvoleného účastnického fondu u společnosti nové.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Daniel Tácha

Daniel Tácha

Daniel Tácha je novinář, copywriter a příležitostný spisovatel. Psal pro Lidové noviny, Týden, Český rozhlas, Czech Business Weekly a další. Založil společnost Copywrite Company a vede web s drzým jménem... Více

Související témata

conseqdoplňkové penzijní spořenífondy životního cykluinflaceinvesticeinvestiční horizontinvestiční strategiepenzijní připojištěnípenzijní společnostipodílové fondyrichard siudatransformované fondytřetí pilířúčastnické fondyzajištění na důchod
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo