Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Velký investiční seriál: A nemůže to zkrachovat?

Aleš Tůma
Aleš Tůma
26. 8. 2014
 25 477

Podobně jako Němce dodnes straší hyperinflace roku 1923, Češi mají v paměti vryté tunely privatizačních fondů. Je čeho se bát dnes?

Velký investiční seriál: A nemůže to zkrachovat?

Privatizační fondy 90. let mají s dnešními podílovými fondy společného asi tolik jako tuzemák s pravým rumem. Současná legislativa kolektivního investování je napsaná podle evropských vzorů a nad fondy je navíc přísný dohled.

Pro vyloučení pochybností ještě uveďme, že majetek investora ve fondu je právně i účetně oddělený od hospodaření správce. Pokud by investiční společnost z libovolného důvodu zkrachovala, pro klienty, majitele podílových listů, to nepředstavuje zásadní riziko.

Nevíte, kde začít?

Chtěli byste začít s investováním, jen nevíte kde?

Využijte bezplatnou Hot Line investiční společnosti Conseq, partnera našeho Velkého investičního seriálu
 
800 900 905

Nebo vyzkoušejte podílové fondy této společnosti:

Případně také populární fondy životního cyklu, v nichž se složení portfolia automaticky přizpůsobuje tomu, v jaké fázi životního cyklu se investice právě nachází:

Logo Conseq

Když se rozloučí investiční společnost

Teoreticky připadají v úvahu dvě varianty: buď by společnost fondy zavřela, tedy vyprodala cenné papíry a vyplatila investory, nebo by její fondy přebral jiný správce.

Slovo „teoreticky“ je na místě – i během finanční krize krachovaly banky, sem tam nějaký hedgeový fond, ale ne investiční společnosti.

Samotná správa investic není totiž nějak zásadně rizikový obor. Investiční společnosti na rozdíl od bank nepracují s vypůjčenými penězi. Majetek ve fondu patří podílníkům a oni nesou riziko kolísání jeho tržní hodnoty. V době poklesu sice správce může ztratit klienty a to ho může přinutit ukončit podnikání, ale to se nestane ze dne na den.

Tunel nepovolí depozitář

Ani fond, kterému utečou klienti nebo kterému se nedaří, nekrachuje – obvykle se sloučí s fondem jiným.

To je mimochodem argument, proč volit spíše velké fondy s dostatečnou tradicí. U takového vám nebude hrozit, že se během pěti let třikrát přemění a vy skončíte s jinou investiční strategií, než jakou jste původně kupovali.

Každopádně ani správce nešika nemůže vaše peníze vytunelovat. Každý fond má depozitáře, v případě takzvaných standardních fondů je jím vždy banka. Depozitář vede účty fondu a eviduje jeho majetek, v případě podezření na nějakou nekalost by zasáhl.

Účastnili jste se kuponové privatizace?

Může zbankrotovat samotný fond?

To je všechno moc pěkné, ale co když zkrachuje fond? Nemusí ani úřadovat nějaký nový Viktor Kožený, co když prostě správce přivede fond na buben?

I tato obava je vcelku lichá. Přísně vzato se může stát, že hodnota vaší investice klesne na nulu, musela by to ale být mimořádná smůla. Například, že by najednou zbankrotovali všichni emitenti cenných papírů v portfoliu.

Upřímně řečeno, v takovém případě byste už pravděpodobně měli jiné starosti, protože by nastal jen při naprosté finanční apokalypse. Už víme, že základním principem fondů je diverzifikace. Za normální situace v rozumně řízeném portfoliu všichni emitenti krachovat nebudou.

Z pravidel diverzifikace zakotvených v zákoně existuje výjimka – státní dluhopisy. Logicky, státy nemají zájem omezovat jejich odbyt. Ale třeba i na fondu držícím sto procent řeckých dluhopisů šlo v minulých letech velmi zajímavě vydělat – díky záchranným balíčkům pro Řecko. To ale neberte jako investiční doporučení, spíš jako kuriozitu.

Klasický bankrot, tedy situace, kdy hodnota dluhů převyšuje hodnotu majetku, běžnému podílovému fondu nehrozí, protože obvykle neinvestuje s použitím finanční páky.

Když hodně napneme představivost, můžeme si představit třeba realitní fond, který financuje nákup nemovitostí úvěrem. Všechny mu ale shoří, navíc shodou okolností zkrachuje pojišťovna, která je pojistila, a fond nemá z čeho splácet úvěr. I to by ale musela být setsakra velká smůla.

Článek vychází z obsahu knihy Průvodce úspěšného investora: Vše, co potřebujete vědět o fondech. Vychází v září v nakladatelství Grada.

Může zbankrotovat někdo další?

Pravidlo oddělení majetku investorů platí i v případě, kdy mezi vámi a fondem je ještě další subjekt, například fondová platforma společnosti Conseq, konkurenční Pioneer Investments a další distributoři, kteří umožňují nákup fondů třetích stran.

Můžete se potkat s neseriózním finančním zprostředkovatelem, který vás bude strašit tím, že u těchto firem jsou vaše peníze v nebezpečí a že jen oni vám zprostředkují vlastní majetkový účet v zahraničí.

Na vaše postavení coby vlastníka podílových listů ale nemá vliv to, kdo je vede v evidenci. Pokud by nakrásně zmíněný Conseq zkrachoval, majetek klientů není součástí jeho konkurzní podstaty a musí být klientům vydán.

Odložte tedy obavy z nových Viktorů Kožených a investujte bez obav. Nebo ještě jinak: směrujte svůj strach správným směrem. Nebezpečí na investora číhá dost – soustřeďte se na ta reálná a nehledejte bubáky v každém koutě.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských... Více

Související témata

bankrotconseqinvesticekuponová privatizacepodílové fondystátní dluhopisy
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo