Očima expertů: Drahé kovy. Skvělá investice, nebo loterie?

Loni jsme byli po několika letech růstu svědky výrazného sešupu ceny zlata. Těžké časy zažívaly i těžařské společnosti. Investice do drahých kovů jsou ale pořád populární. Někteří investoři si rádi zaspekulují na to, že se situace brzy obrátí a ceny drahých kovů opět výrazně porostou, jiní skupují cihličky a slitky jako pojistku před globální ekonomickou krizí. A někdo drahými kovy prostě diverzifikuje svoje investiční portfolio. Na jakou z „drahých komodit“ je ale dobré vsadit? Splaskla už zlatá bublina, pomůže krize těžařů ceně stříbra nebo se snad vyplatí zaměřit na drahé kovy s praktičtějším průmyslovým využitím? Tak jako tak, před každou investicí pečlivě zvažte, co je jejím hlavním důvodem a jak moc chcete riskovat. Nákupní horečka je nemoc s nepříjemnými následky…

A co vám poradí ekonomové, analytici, makléři a investoři, které jsme oslovili? Je dnes investice do drahých kovů opravdu takové terno? Které drahé kovy mají největší investiční potenciál? A když už člověk začne investovat v této oblasti, tak jakým způsobem?

Josef Novotný

senior makléř brokerjet České spořitelny

Investice do drahých kovů je zcela jistě vhodná i v současné době. Za nejatraktivnější k nákupu ze skupiny cenných kovů aktuálně považujeme platinu či palladium, a to především pro jejich využití v průmyslu. Naopak nejmenší potenciál růstu má zlato, které má omezené praktické využití. Dalším důvodem, který hovoří proti nákupu zlata, je růst výnosů u amerických vládních dluhopisů a na peněžním trhu, které do značné míry slouží jako substituční investice. Pro běžného investora je nejvhodnější investovat do cenných kovů přes certifikáty, burzovně obchodované fondy (ETF) či akcie těžařských a zpracovatelských společností (zde však nesou i riziko spojené s konkrétní společností). Jedná se o snadno dostupné a dostatečně likvidní investiční nástroje, na rozdíl od investování do fyzických komodit.

Libor Křapka

obchodní manažer investičních kovů společnosti SAFINA

Investice do fyzického drahého kovu, kterou doporučujeme svým klientům, by měla sloužit jako pojistka pro mimořádné události, ať ekonomické či politické, a měla by tak ochránit investora od případné ztráty v dalších investičních produktech, které jsou snáze ovlivnitelné právě takovými výkyvy. Pro letošek vidíme potenciál hlavně ve zlatě, jehož cena je aktuálně nízká. A to tak nízká, že většinu těžařů začíná citelně ovlivňovat – omezují své investice do průzkumu i do otvírání nových ložisek. To vede k nižší nabídce a poté k růstu ceny zlata. Dalším kovem, který vidíme jako potenciálně vhodný k investici, je palladium. Je také na poměrně nízké cenové úrovni cca 750 dolarů za trojskou unci, a navíc je stále více využíváné v průmyslu jako kov, který pomáhá snižovat emise tzv. skleníkových NO_x plynů. Stále zpřísňované limity nahrávají vyšší spotřebě tohoto kovu. Ale protože jsou jeho ložiska omezená a nejsou rozmístěna po celé planetě, je potenciál růstu ceny poměrně velký.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Odpovídám stejně jako vždycky: cenu drahých kovů v podstatě nejde předpovídat. Stačí se podívat na zástupy věštců, kteří v minulých letech věštili zlato za 2000, 5000, 10 000 dolarů… Letos bude cena stejně jako vždycky záviset na momentální náladě investorů. Samozřejmě riskuji, že budu za šaška, když zítra vypukne další finanční panika a cena zlata vystřelí zpátky nahoru. Ale nepovažuji to za pravděpodobné. Když už někdo chce drahé kovy jako určitou pojistku pro případ extrémní krize, mají smysl větší cihličky renomovaných rafinérií přes seriózního prodejce (těch je menšina). U mincí je třeba orientace v numismatice, jinak oproti slitku zbytečně přeplácíte. Akcie těžařů nejsou čistá sázka na cenu kovu.

Jan Traxler

privátní investiční poradce FINEZ Investment Management

Neinvestuji do zlata, ale spekuluji na růst jeho ceny. Držením zlata totiž nikdo dlouhodobě nezbohatne. Ale na střednědobém horizontu by zlato mohlo být velmi výnosnou spekulací. Ke střednědobé spekulaci je nejlepší používat likvidní investiční nástroje jako burzovně obchodované fondy. Pokud chce někdo držet zlato dlouhodobě jako rezervní měnu, pak má smysl držet fyzický kov, nejlépe ve formě mincí. Ale je třeba mít na paměti, že množství zlata se nerozmnoží a za třicet let pravděpodobně bude mít stejnou kupní sílu jako dnes. Je to určitě lepší než držet barevné papírky nebo virtuální čísla na bankovním účtu. Já osobně ale z dlouhodobého pohledu raději preferuji akcie těžebních společností, vyplácejících dividendy, to je s trochou nadsázky investice do zlata s úrokem.

Roman Dvořák

analytik trhu a produktů Pioneer Investments ČR

To, že je zlato dobré proti inflaci, považuji za nebezpečný mýtus. Ano, růst ceny zlata je od roku 1915 v průměru o málo rychlejší než růst spotřebitelských cen, ale za těchto zhruba sto let existuje několik velmi dlouhých období, kdy zlato na inflaci nestačilo. Zlato totiž není dobré proti inflaci, ale proti náhlému či rychlému růstu inflačních očekávání. Ta však, navzdory kvantitativnímu uvolňování, zůstávají v posledních letech velmi nízká a zatím stále nerostou. V době, kdy institucionální investoři nepovažují inflaci za žádnou velkou hrozbu, roste globální ekonomika a dochází k omezování kvantitativního uvolňování, nemůže být zlato tou nejlepší investicí. Samozřejmě ale může být součástí širšího investičního portfolia.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Investovat do drahých kovů není špatný nápad, tím spíš, když jsou po velké korekci. Kdysi jsem měl fond SPDR Gold Trust kvůli vysoké likviditě, dnes preferuji přikupovat zlaté mince emitované ČNB. Stojí nepatrně víc než investiční, ale časem se sběratelství projeví pozitivně v ceně mince. V roce 2015 končí emisní plán ČNB, a jestli nedají razit nové mince ve velkém nákladu, tak se postupně již vyražené mince s velkou pravděpodobností slušně zhodnotí. Mimochodem, neví někdo, kam se poděly historické zlaté dukáty, které byly navráceny spolu se zlatými pruty z Velké Británie?

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Investice do drahých kovů, v první řadě pochopitelně zlata, bývá motivována buď vírou v ně coby pojistku do časů hroucení civilizace, nebo vírou v ně coby svůdnou průmyslovou materii do časů konjunktury. Momentálně se zdá, že civilizace se zrovna nehroutí: Fed pokračuje v útlumu svého kvantitativního uvolňování a globální ekonomika má před sebou docela dobrý rok. Ovšem černá labuť může připlout úplně kdykoli a například napětí mezi Čínou a Japonskem je stále zřetelnější, přičemž další dva hráči v regionu, Jižní a Severní Korea, rozhodně nepřispívají k jeho zklidnění. Kdo zlato pořídil jako pojistku proti hroucení civilizace, samozřejmě ve fyzické podobě, ten nechť „drží“. A vlastně to samé lze momentálně radit i tomu, kdo na kovy, ať už v podobě fyzické či „papírové“, sází coby průmyslový vstup, zejména v případě zlata a stříbra, nelze v tomto smyslu letos předpokládat tak zářný vývoj, jenž by zakládal důvod očekávat růst jejich ceny.

Vít Jedlička

analytik Colosseum

Cena drahých kovů může krátkodobě hodně kolísat. Z toho důvodu je podle nás nutné obchodovat aktivně podle předem definovaného obchodního systému. Ačkoliv je unce zlata oproti začátku minulého roku o 400 dolarů za unci levnější, investor „na zlatu“ mohl realizovat nákupem za předem definovaných podmínek zisk 235 dolarů na unci. Stačilo zlato nakoupit v den, kdy dvouměsíční zápůjční sazba na zlato (GOFO) propadla do záporných sazeb, a prodat jej v době kdy byla kladná. Banky musely zlato v tomto období aktivně nakupovat a tlačily tím cenu vzhůru. Myslíme si, že tento vztah bude přetrvávat i nadále a může to být vhodná investiční strategie. Futures jsou nejméně nákladná forma investice do drahých kovů. Poplatky jsou nižší než u burzovně obchodovaných fondů a není nutné řešit fyzickou dodávku a s ní spojené náklady. Nákup i prodej může proběhnout v rámci sekund. Výkon stříbra, platiny i palladia bude velmi úzce spojen s výkonem světové ekonomiky, který je v období redukování monetárních stimulu centrálních bank spíše nejistý.