Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Evropou obchází strašidlo deflace

Pavel Kohout
Pavel Kohout
28. 1. 2014
 23 450

Inflace bohatým bere a chudým dává. Nebo přesněji: bere těm, kteří jsou v plusu. A ti, kteří mají dluhy, ji rádi poplácají po ramenou. Možná proto, jak ve svém dnešním textu vysvětluje Pavel Kohout, panují takové obavy z deflace, tedy inflace naruby.

Evropou obchází strašidlo deflace

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová projevila obavy z deflace, která podle jejího názoru hrozí eurozóně. „Je třeba rozhodně bojovat proti deflační příšeře,“ prohlásila francouzská politička ve švýcarském Davosu.

Skutečně, deflace ve smyslu poklesu cenové hladiny v několika evropských zemích již probíhá: Řecko, Kypr, Bulharsko, Lotyšsko. V několika dalších je inflace těsně nad nulou: Portugalsko, Španělsko, Irsko, Dánsko, Litva, Slovensko, Švédsko. Viz graf.

Zvětšíte klikem

Je deflace opravdu taková příšera, jak tvrdí Lagardeová (a spolu s ní i čtyři ze sedmi českých centrálních bankéřů)? Pokud ano, proč?

Samotná deflace za normálních okolností nemusí vadit. Děsivé historky, jak spotřebitelé odkládají nákupy v naději dalšího poklesu cen, jsou ekonomický folklór, se kterým se bohužel stále můžeme setkat v povrchnějších učebnicích, ale není nikterak opodstatněný. Pokles cenové hladiny u maloobchodního zboží má za následek samozřejmě vzrůst poptávky a následné ustanovení ekonomické rovnováhy. Platí to pro trh zboží, práce i nemovitostí.

Proč tedy taková fobie z deflace?

Když se dluhy nerozpouštějí

Existuje jeden důvod, proč deflace může být skutečně nebezpečná. Hodně bylo řečeno o inflaci a o tom, jak reálně rozpouští hodnotu dluhů a dluhopisů. Nuže, deflace působí přesně opačně: hodnotu dluhů a dluhopisů reálně zvyšuje.

To může být vskutku nebezpečné v ekonomikách, které jsou vysoce zadlužené. Státní dluh Francie přesahuje 90 procent hrubého domácího produktu, abychom nechodili daleko. Itálie je na tom o mnoho hůř a o Řecku netřeba mluvit.

Zvětšíte kliknutím. Zdroj Eurostat

Podepsala se nějak strašidelná deflace na vašich nákupech?

Ale státní dluh ještě není všechno. Španělská a irská finanční krize byla způsobena přemrštěným zadlužením soukromého sektoru. A to je problém ještě větší než státní dluh. Graf vpravo ukazuje velikost zadlužení domácností různých evropských ekonomik vzhledem k jejich disponibilním příjmům. Zajímavý pohled, že?

Vede možná překvapivě Dánsko – zde je zřejmé, jak se financuje blahobyt sociálního státu. Dluhem. Dánsko ostatně už několik let trpí chronickou bankovní krizí. Vzhledem k tomu, že Dánsko není členem euorzóny, se ovšem na záchranu dánských bank nemusejí skládat obyvatelé jejích členských států včetně Slovenska.

V rámci eurozóny pak vede Nizozemsko, jehož finanční stabilita je velmi křehká. Nizozemsko je společně s Irskem nejnáchylnější riziku deflace. Následuje několik států mimo eurozónu: Norsko, Švýcarsko, Švédsko, Británie. Skandinávci zažili hypoteční krizi naposledy v letech 1990–1993 a od té doby se předpokládá, že se poučili. (Snad ano. Možná.)

Vysoce zadlužené jsou i Španělsko, Portugalsko a Finsko. Poslední z těchto zemí je považována za „seriózní“, ale ani Finsko není imunní vůči problémům v bankách.

Úhrnem vzato, eurozóna je natolik úvěrově zatížena (ve státním i soukromém sektoru), že případná hlubší deflace by pro dlužníky znamenala nemalou dodatečnou zátěž.

Mimochodem, deflace v Řecku, Bulharsku, Lotyšsku či na Kypru je důsledkem finanční krize, nikoli její příčinou. Důsledkem finanční krize je i krize hospodářská. Není to tak, že pokles cen způsobuje krize. Naopak, krize způsobují pokles cen.

Česká republika podobně jako ostatní země střední a východní Evropy jsou poměrně málo zadlužené. V našem případě je deflace zcela nesmyslný strašák.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako ředitel pro strategii. 

Slovo experta

-
+9
+
A máme tu ještě jednoho experta, který říká, že strašení deflací, kterým například česká centrální banka omlouvá svůj boj za slabší korunu, je liché. Není to ovšem expert přes hospodářství, alébrž přes strašení.
Bankéří chodí příšeřím

Strip zvětšíte kliknutím

Další komiksy na Peníze.cz
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

deflacedluhopisydluhyeuroeurozónaevropská uniechristine lagardeováinflacestátní dluh
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo