Před několika dny skončilo vyšetřování podílu největší americké banky na podvodech Bernarda Madoffa. Tečku za ním udělala mimosoudní dohoda ministerstva spravedlnosti s JPMorgan, která spravovala většinu Madoffových účtů. Dohodu schválil soud a federální prokurátor okrsku jižní Manhattan vyšetřování zastavil.
Součástí dohody je pokuta pro JPMorgan ve výši 1,7 miliardy dolarů – nejvyšší, jaká kdy byla uložena za porušení Bank Secrecy Act.Tento zákon proti praní špinavých peněz bankám ukládá, aby sledovaly a oznamovaly podezřelé finanční transakce klientů.
JPMorgan v tom selhala. V dohodě přiznává, že zákon neprosazovala důsledně, ale ujišťuje, že přijala opatření k tomu, aby svá pochybení neopakovala.
U centrály JPMorgan Chase na Manhattanu
Mrtví brouci z JPMorgan
Z vyšetřování vyplývá, že banka dostala dostatek varovných signálů k tomu, aby podala podnět FinCENu – úřadu ministerstva financí na potírání finanční kriminality. FinCEN ve své zprávě píše o čtyřech „výstražných praporcích“, které JPMorgan nechala bez povšimnutí:
- Výsledky Madoff Investment Securities byly příliš dobré na to, aby byly pravdivé (stabilně dvouciferné výnosy).
- Madoffovy obchodní techniky a investiční postupy nebyly dostatečně transparentní.
- Audit Madoff Investment Securities prováděla neznámá, a tedy nedůvěryhodná společnost. (Její zprávy, jak jinak, neobsahovaly k firmě žádné výhrady.)
- Madoff neposkytoval kompletní odpovědi na dotazy JPMorgan při „due diligence“ (mapování finančních operací firmy).
Bernard Madoff měl důvod, aby zametal stopy – organizoval podfuk, pro který se v Česku vžilo označení letadlo. Nebo také pyramida. Neinvestoval, pouze do svého fiktivního hedgeového fondu lákal investory, jimž vyplácel výnosy z peněz těch, kteří do systému vstoupili později. V Americe se pro tenhle typ podvodu dávno vžilo označení Ponziho schéma, podle Madoffova předchůdce z dvacátých let dvacátého století. Dvacet milionů (byť tehdejších, podstatně tvrdších) dolarů, o které své kavky oškubal Charles (Carlo) Ponzi, je ovšem proti Madoffovu výkonu obyčejná žabařina.
Rekordní ale nebyla v Madoffově případě jen zpronevěřená suma, ale také doba po kterou se jeho letadlo – i díky nedůslednosti bankéřů z JPMorgan – udrželo ve vzduchu. K zemi ho poslala až krize v roce 2008, kdy investoři začali hromadně vybírat svoje peníze. Defraudant, do té doby ctihodný finančník, byl zatčen a za zpronevěru desítek miliard dolarů odsouzen k maximálnímu trestu 150 letům vězení. Dlužno podotknout, že od zatčení k rozsudku trvala americké justici cesta půl roku – což zní v Česku víc než neuvěřitelně.
Zisk je víc než zákon
Podvod Ameriku ohromil. Madoff připravil o peníze tisíce lidí a desítky institucí. Naletěly mu banky, pojišťovny, obchodní společnosti i celebrity. Na seznamu investorů Madoff Investment Securities jsou mimo jiné UniCredit, Shell, Nomura, režisér Steven Spielberg, prozaik a filozof Elie Wiesel i jeho nadace.
„Nenalezl jsem důkazy, které by dokazovaly, že v JPMorgan někdo Madoffovy podvody záměrně kryl,“ prohlásil prokurátor Preet Bharara. Lidé z banky však podle jeho poznatků měli indicie, že s Madoffovým podnikem není vše v pořádku. Mohli podvod včas odhalit. Své dílčí informace však neposkládali dohromady, na případu nespolupracovali.Podvod tak zůstával zašantročený v byrokracii megabanky, kde měl Madoffův podnik účty už od roku 1986.
Stav věcí, jak je prokurátor popsal, dokládá e-mailová korespondence dvou zaměstnanců JPMorgan ze dne Madoffova zatčení. Citoval z ní deník The Wall Street Journal. „Nemůžu říct,“ psal zaměstnanec z oddělení due diligence kolegovi analytikovi, „že by mě to překvapilo. Tebe ano?“ Analytik lakonicky odpověděl: „Ne.“
Prokurátor si na adresu JPMorgan neodpustil jízlivou, ale pravdivou poznámku. „Když byl v sázce její zisk, banka si dokázala spojit informace a k tomu sehnat další. Když měla plnit svou zákonnou povinnost, už tak horlivá nebyla.“
Sám Madoff o svém vztahu s bankami a regulátory mluvil v rozhovoru z vězení v Severní Karolíně se zpravodajkou The New York Times: „Věděli to [jak Madoff Investment Securities fungují], ale řídili se heslem ‚jestli děláš něco špatného, my o tom nechcem vědět‘.“
Říkali mu Bernie
Za shovívavým přístupem k Madoffovi byly nejspíš jeho kontakty s politickou a finanční smetánkou. Madoff, předseda správní rady NASDAQ – největšího elektronického burzovního trhu v Americe, měl otevřené dveře k zákonodárcům, bankéřům i vládním regulátorům. Říkali mu Bernie.
Mimochodem, Madoffova neteř, odpovědná ve firmě za dodržování federálních regulací, se vdala za auditora Komise pro burzy a cenné papíry (SEC). Tento auditor měl jistý čas Madoff Investment Securities na starost.
Analytik konkurenční investiční firmy z Bostonu Harry Markopolos od roku 2000 komisi překládal matematické rozbory. Které naznačovaly, že za Madoffovými stabilními a vysokými zisky je buď nelegální využívání interních informací z trhu (insider trading), nebo že Madoff pro investory pořádá „výlet letadlem“. Komise tomu nevěnovala patřičnou pozornost.
Avšak zpět k JPMorgan. Tato banka za liknavý přístup k Madoffovi zaplatí víc než 1,7 miliardy dolarů. Platit bude i za urovnání žalob u civilního soudu. FinCEN od ní dostane 350 milionů dolarů. Urovnání hromadné žaloby investorů vyjde banku na 218 milionů dolarů a 325 milionů pošle JPMorgan likvidátorovi Madoffovy investiční společnosti.
Většina těchto peněz poteče do dvou fondů, z nichž budou vyplaceny oběti Madoffových kejklí. Po započtení pokut a odškodného, jež zaplatí JPMorgan, tam bude přes 13 miliard dolarů, to jsou tři čtvrtiny ze ztrát vyčíslených na 17,5 miliardy.
Investoři vesměs přiznávají, že v tak dobrý výsledek před pěti lety nedoufali. To je jeden z mála světlých bodů chmurného příběhu největší zpronevěry v amerických dějinách.
