Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Zvýšit živnostníkům zdravotní a sociální pojištění?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
22. 11. 2013
 7 585

Relativně nízké odvody živnostníků na zdravotní a sociální pojištění jsou trnem v oku mnoha politiků. Jak se na věc dívají předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků, zástupce odborů, ekonomové, finanční analytici a podnikatelé?

Očima expertů: Zvýšit živnostníkům zdravotní a sociální pojištění?

V posledních letech se stále častěji diskutuje o rozdílné daňové zátěži zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Podle studie ekonomů Libora Duška, Kláry Kalíškové a Daniela Münicha z akademického pracoviště CERGE-EI „čelí průměrný zaměstnanec daňové sazbě (součtu sazeb daně z příjmu a všech odvodů na sociální a zdravotní pojištění) 37,4 procenta, zatímco průměrný podnikatel 28,1 procenta.“ Na politické scéně se můžeme setkat s názory, že by si měl stát na živnostníky pořádně posvítit – třeba tím, že jim zvýší daň z příjmů, nebo alespoň odvody na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Velkou pozornost v této souvislosti získal především Jan Mládek, který letos v březnu na sjezdu ČSSD označil nešťastně živnostníky za parazity. I když se tehdejší stínový ministr financí posléze několikrát omluvil a svůj výrok označil za „mediálně neobratný“, živnostníci už tušili, na co se můžou těšit v případě výrazného volebního triumfu sociálních demokratů. Volební výsledek ČSSD ale nakonec nebyl moc přesvědčivý, takže si Jan Mládek a spol. možná brousili kosu předčasně.

Takzvaná pojištění

Daně v rouše beránčím

Sociální pojištění v roce 2013

Výše záloh platná pro každého konkrétního živnostníka či podnikatele se odvíjí od jeho zisku v uplynulém účetním období (čili za předešlý rok) – vyměřovací základ pro výpočet tvoří jeho polovina. Čili padesát procent vašeho příjmu z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Výdaje živnostníci uplatňují buď paušálem, nebo vyúčtováním skutečných nákladů. Sazba sociálního pojištění pak dosahuje 29,2 procent vyměřovacího základu. Minimální záloha je však 1890 korun.

Zdravotní pojištění v roce 2013

Také výše zdravotního pojištění se odvíjí od vašeho zisku. Ročně musíte zaplatit za zdravotní pojištění celkem 13,5 procenta z vyměřovacího základu, který je tvořen polovinou vašeho zisku (čili příjmu sníženého o výdaje). A stejnou logikou dojdeme i k výši měsíčních záloh. Pokud ovšem váš vyměřovací základ klesne pod minimální vyměřovací základ, budou pro vás automaticky platit minimální zálohy vypočtené z průměrné mzdy, pro letošní rok je minimální záloha 1748 korun.

Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním?

Sazba sociálního (důchodového) pojištění je aktuálně 29,2 procenta z vyměřovacího daňového základu, v případě zdravotního pojištění je to 13,5 procenta. Poměrně nízké odvody se však odrazí v tom, na co budou mít živnostníci od státu v budoucnu nárok. Jde především o důchody: starobní penze živnostníků, kteří dnes platí minimální sociální pojistné, bude totiž velmi nízká. Někdo proto tvrdí, že by se v zájmu stabilnějšího důchodového systému měly živnostníkům odvody na sociální pojištění zvýšit. Jiní varují, že by to pro živnostníky znamenalo příliš velkou zátěž, a na jejich odvody by raději nasahali. Jak to bude dál, rozhodnou až jednání ČSSD, ANO a KDU-ČSL o příští vládní koalici. Když jsme se v předvolebním dotazníku ptali Andreje Babiše na to, zda by se mělo zdravotní a sociální pojištění OSVČ zvýšit, tak odpověděl celkem jednoznačně: „Ne, nejdříve musíme jasně říct, co živnostníci za tyto odvody dostávají. Dneska nemají jistotu, že půjdou do důchodu a na co mají ze zdravotního pojištění nárok.“

Jak se na tento problém dívají odborníci? Jsou podle nich dnes nastaveny odvody živnostníků na zdravotní a sociální pojištění správně? A pokud by to bylo jen na nich, tak by odvody snížili, zvýšili nebo by je ponechali na stávající úrovni?

Jaroslav Šura

podnikatel a investor

Jaroslav Šura
-
+16
+

Živnostníci jsou solí země, nikoliv paraziti, jak jsme se dozvěděli od jistého nomenklaturního kádru. Odvody živnostníků na zdravotní a sociální pojištění bych ponechal na stávajících hodnotách. Při zvýšení odvodů se část drobných živnostníků na živnost vykašle. Jestli některým politikům vadí, že zaměstnanci platí větší odvody, tak nechť se zasadí, aby i zaměstnanci platili méně. To by ale politici měli méně peněz k přerozdělování, to by se jim nehodilo. Také je potřeba vzít v úvahu, že když živnostník přijde o práci, tak mu stát nic nedá, na rozdíl od zaměstnance.  Co by ovšem státní byrokracie mohla a měla vylepšit, je výběr daní z příjmů. Mnozí živnostníci snad ani nevědí, že taková daň existuje.

Vít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
-
+15
+

Samostatná výdělečná činnost vykonávaná za daňových (a pojistných) podmínek v České republice vytváří sociální dumping, v důsledku kterého se podnikatelé na trhu ocitají v nerovném postavení. Ti, kteří zaměstnávají zaměstnance v pracovněprávních vztazích, nesou výrazně vyšší zátěž jednotkových nákladů práce než ti, kteří pracují samostatně na živnostenský list. Tuto nerovnost, která narušuje spravedlivou hospodářskou soutěž, je nezbytné postupnými kroky odstranit – jinak než zvyšováním sociálního a zdravotního pojištění to není možné. Tato cesta pomůže ozdravit hospodářskou soutěž, veřejné finance i penzijní nároky živnostníků samotných. Na nové politické garnituře je, zda budou při zvyšování postupovat např. o deset procent současné zátěže ročně nebo jinak.

Petr Mach

ekonom a politik

Petr Mach
-
+16
+

Většina živnostníků platí základní sazbu 1748 korun zdravotní pojištění a 1890 korun na důchodové pojištění. Je za to nárok na běžnou zdravotní péči a na nějaký důchod. Je to přiměřené. Zaměstnanci platí vysoké odvody dané procentem z příjmu a mají přitom nárok na stejnou zdravotní péči – je mi jich líto. Zaměstnanci by měli platit stejné částky jako živnostníci.

Michal Řičař

analytik Bisnode

Michal Řičař
-
+16
+

Podnikatelsky stabilní prostředí společně s příznivou daňovou politikou jsou klíčovou složkou zdravé ekonomiky. Vždyť malá a střední podnikatelská skupina je ta, která vytváří největší zaměstnanost a dynamický rozvoj trhu. Pružně reaguje na měnící se situace a stále hledá nové možnosti. Jedním z hlavních rizik podnikání je nejistota ohledně budoucího vývoje, která je však kompenzována nižšími odvody na sociální a zdravotní pojištění ve srovnání se zaměstnanci. Čili vzhledem k ustálenému systému bych do něj osobně příliš nezasahoval, pouze bych se zasazoval o maximální zjednodušení, transparentnost a dlouhodobou stabilitu. Výše daní nemusí být nutně na prvním místě, podívejme se například na severské země, kde je daňová kvóta vyšší než u nás, přesto jsou tyto státy a jejich obyvatelé bohatí a spokojení. Občané však musí vidět, že stát se nechová marnotratně, zajišťuje služby, které jsou žádoucí a pro soukromý sektor neefektivní, podnikatelům zajišťuje vhodnou platformu k jejich rozvoji a zaměstnancům jistoty. To jsou hlavní výzvy pro současnou a budoucí vládu.

Karel Havlíček

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
-
+16
+

Z pohledu plátce to logicky svádí k odpovědi, že bych chtěl odvody nižší. Z pohledu ekonoma a nesobecky uvažujícího jedince ale chápu, že sociální systém je založen na principu solidarity a že snížení odvodů by v tuto chvíli ekonomika neutáhla. Proto jsem pro ponechání současných sazeb.

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Lukáš Kovanda
-
+16
+

Váš palec nahoru?

Nyní je systém plateb zmíněných pojištění – věcně však jde de facto jen o další daně – nastaven v neprospěch zaměstnanců. A někdy opravdu ve významné míře. Například živnostník věnující se řemeslné činnosti, jenž uplatní osmdesátiprocentní paušál, odvádí dokonce i s příjmem 70 000 korun hrubého měsíčně jen minimální platbu zdravotního pojištění. To se žádnému zaměstnanci nepoštěstí ani náhodou. Živnostníci nejsou „biti“ ani z důvodu relativně nízké platby sociálního pojištění. Při nízkém vyměřovacím základu pro platbu sociálního pojištění je důchod „solidárně“ navyšován tak, aby přesáhl částku odpovídající odvodům z doby ekonomicky aktivního života – za niž by si důchodce-exživnostník mnohdy nekoupil málem ani rohlík. Toto navýšení nehradí nikdo jiný než zaměstnanci – lépe řečeno, ti ze zaměstnanců s relativně vysokými příjmy. Přesto všechno bych stávající systém živnostnických odvodů ponechal. Minimálně v době ekonomického útlumu, jako je tato, by prioritou měla být stabilita podnikatelského prostředí. Jeho neustále změny jsou bohužel jednou z příčin, proč Česko v současnosti ekonomicky zaostává i za sousedními, dost dobře srovnatelnými zeměmi.  V době, jako je tato, bychom také měli vítat jakoukoli živnostnickou aktivitu. Pokud už něco měnit, pak snad jedině odvody zaměstnanců, a to směrem dolů. Tak, aby se přiblížily odvodům živnostnickým.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

andrej babišdaň z příjmůdanědaniel münichdůchodyjan mládekJaroslav ŠuraKarel Havlíčekklára kalíškoválibor dušekLukáš KovandaMichal ŘičařosvčPetr Machpodnikánísociální pojištěníVít Samekzaměstnancizdravotní pojištěníživnosti
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo