Létání podle O'Learyho

Jeden z nejbohatších Irů stojí v čele společnosti od roku 1994. Za tu dobu se mu podařilo zvýšit počet přepravených pasažérů z 1,6 milionu v roce 1994 na bezmála 60 milionů cestujících v roce 2008. Tedy více než třicetkrát. A růst stále pokračuje. I proto se z Ryanairu stala létající nízkonákladová legenda a z O'Learyho, který koncept v Evropě prosadil, celebrita první třídy srovnatelná s indickým automobilovým průmyslníkem a vizionářem Ratanem N. Tatou. Oběma se podařilo sebrat punc exkluzivity a výjimečnosti dříve masově nedostupnému způsobu dopravy. Letenku za 10 eur si totiž může dovolit prakticky každý.

Ačkoli se říká, že cenová válka je cestou do pekel, Ryanair dokáže být i při velmi nízkých cenách letů ziskový. Vše podle motta: „Chceš-li cokoliv jiného než své sedadlo, zaplatíš!“ A lidé platí... Za přednostní nástup do letadla, za jiné než palubní zavazadlo, za jídlo, za vodu a dokonce i za použití toalety.

Nelze se proto divit, že Ryanair již nějaký čas přemýšlí o zavedení „létajících dobytčáků“, v nichž by lidé přišli i o svá sedadla a celou cestu by prostáli. Více lidí rovná se více použitých toalet, více prodané vody a více okoralých sendvičů.A ty se zase rovnají vyšším ziskům.Taková je budoucnost létání podle Ryanairu.

Čtyři hlavní principy

Při rozjezdu aerolinky se O'Leary inspiroval za oceánem u nízkonákladové letecké společnosti Southwest Airlines. Přijal i její čtyři hlavní principy: létá se jen s jedním typem stroje, udržují se nízké režijní náklady, eroplány musejí být neustále v pohybu a ruší se všechny do té doby samozřejmé věrnostní programy - žádné míle zdarma.

K této základní čtyřce pak O'Leary přidal mnoho vlastních „vylepšováků: Ryanair létá na „béčková“ a klidně i „céčková“ letiště, kde navíc tvrdě vyjednává o letištních poplatcích.

Na neochotu ustoupit doplatila i Ruzyně. Kvůli vysokým cenám ji Ryanair ze svého seznamu destinací bez mrknutí vyškrtl. A to se předtím společnost neváhala prezentovat jako zachránce, který spasí jak největší české letiště, tak i domácí cestující v momentě, kdy zkrachuje ČSA.

Arogantní excentrik

Padesátiletého O'Learyho ale kromě nálepky velmi tvrdého a velmi úspěšného byznysmena provází i pověst arogantního excentrika, který nešetří hanlivými a sexistickými urážkami. Třeba na tiskové konferenci k plánovaným letům přes Atlantik O'Leary prohlásil, že „byznys třída sice bude pekelně drahá, ale cestující dostanou na oplátku nejen postel ale i pořádný blowjob“ a že „Němci mají zřejmě nudný sexuální život“ (viz. video níže). Svůj cíl – vyvolat mediální bouři a rozšířit povědomí o značce – to splnilo na sto procent. Už jste někdy slyšeli o videu z tiskové konference, které by se stalo nejsledovanější nahrávkou dne na You Tube?

Zdroj: You Tube

Od O'Learyho to ale schytali i další: své konkurenty z British Airways neváhal nazvat „brutálně drahými násilníky“ a cestovní agenty dokonce „parchanty, kteří by měli být vyvedeni ven a zastřeleni.“ Třešničkou na dotru pak byla originální výzdoba jeho flotily po krachu slovenské SkyEurope. Každé letadlo odlétající ze střední Evropy v tu dobu zdobil obrovský nápis „Bye bye, SkyEurope.“

O'Leary zkrátka pochopil, že pár dobře mířených podpásovek nebo kalendář s akty letušek propíraný na internetu vyjdou mnohem levněji než celosvětová televizní kampaň s Kevinem Costnerem. Roční marketingový rozpočet firmy se tak s klidem vejde do pěti milionů eur, což je na podobně velkou firmu (navíc podnikající v letecké dopravě) směšná částka.

Obr.: Magda - letuška měsíce června (takhle se dělá levná reklama)

A pokud si myslíte, že O'Learymu vadí, že je jedním z nejméně oblíbených lidí ve svém oboru, jste úplně vedle. „Je mi to totálně u zadnice. Jsem tady od toho, abychom prodávali víc letenek. O ničem jiném to není,“ vysmívá se konkurenci spokojnený Michael O'Leary.

Foto: profimedia.cz