Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Amerika v nás

Tomáš Prouza
Tomáš Prouza | 15. 10. 2013 | 7 773
Česká republikadluhový stropinvesticekonkurenceschopnoststátní rozpočetUSA

Sledovat zblízka americkou debatu o státním dluhu a z dálky českou předvolební scénu nabízí zajímavá srovnání. Ještě zajímavější možná budou srovnání za dva týdny.

Amerika v nás

Zatím je americká debata zajímavá především v tom, že ukazuje, kam vede politická zatvrzelost, a připomíná nám, že americký model je velmi specifický a že to rozhodně není ta kouzelná cesta z naší domácí krize, jak se nám snaží někteří tvrdit. Ještě zajímavější bude sledovat americkou politickou scénu tento týden: nezadržitelně se blíží „den, kdy dojdou peníze,“ a dosavadní pokusy o dohodu na zvýšení dluhového stropu připomínají spíš rituální tanečky maskující prohlubování zákopů, a nikoliv snahu o zodpovědný přístup k zemi, která se jen pomalu vzpamatovává z hospodářské krize.

Tomáš Prouza on-line

Tomáš Prouza

Články Tomáše Prouzy najdete také na webu www.prouza.cz. Jeho postřehy a tipy můžete sledovat na Twitteru @prouzatomas.

Z posledních tweetů:

  • Jak dlouho můžete podvádět a obírat klienty, než zásahne ČNB? V nejkřiklavějším případě pět let [pdf], jindy i více…
  • Z judikatury Nejvyššího soudu: Korektním pokynem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci proto mohl být (byl-li učiněn) i pokyn předáka P. (doslovně – „ku*va, nelezte tam na ty světlíky, můžete sletět“), neboť tím stanoví pro podřízené závazný způsob chování a vysvětluje důvod svého pokynu.
  • Nejvyšší soud označil naprostou většinu rozhodčích doložek za neplatnou. Soudy ale úvěroví žraloci netrápí...

Zatím jsme je nevyhnali…

A ještě zajímavější bude sledovat americkou a českou politickou scénu, pokud Američané skutečně narazí na svůj dluhový strop a pokud naše volby dopadnou eufemisticky řečeno „zajímavě“. Američanům poprvé v historii hrozí, že vstoupí na neprobádané území státního bankrotu (i když nakonec se pravděpodobně nějaký způsob odkladu skutečného řešení o pár týdnů nebo měsíců nakonec najde) – zatímco my možná vstoupíme na neprobádané území zcela nové politické architektury, založené na lidech bez důvěryhodné historie.

I když Amerika a její stále rostoucí politický rozkol přitahují novináře a okupují novinové titulky, silná americká ekonomika a především stále nenahraditelná pozice ve světové ekonomice znamenají, že škody vyvolané současnou politickou hrou budou jen dočasné. My jsme na tom ovšem úplně jinak. Ekonomicky jsme závislí na ostatních, ale v řadě případů jde dnes už spíš o setrvačnost. Naše klesající konkurenceschopnost znamená, že pro investory už nejsme zdaleka tak přitažliví jako dřív. Pořád ještě jsme dost zajímaví na to, aby u nás zůstávali (i když noví se nijak nehrnou), ovšem pokud by nadcházející volby přinesly výraznou ekonomickou nejistotu, mohlo by to pro řadu z nich být příslovečnou poslední kapkou.

Anketa

Zvýší Amerika dluhový strop?

Nechat na sebe zapomenout je snadné

Američané mají jasně dáno, na čem se musí dohodnout – schválit vládě její výdaje a zvednout limit státního dluhu. My tak technicky jednoznačně definované zadání nemáme. Ale pokud výsledek voleb povede k tomu, že nebudeme schopni přijít s jednoznačně definovanou hospodářskou politikou a nedokážeme se shodnout na tom, jak má vypadat budoucnost naší země, hrozí nám velké riziko.

Domácí spotřebitele už úspěšně vystresovala minulá vláda – a pokud by povolební nejistota vystresovala domácí podniky a odradila zahraniční investory, čeká nás mnohem horší recese, než jakou jsme zažili v posledním roce a půl. Zejména ve vztahu k zahraničí dnes žijeme především z historie – a měli bychom si neustále připomínat, že zaujmout velké investory je obtížné. Být zapomenuti je naopak velmi jednoduché, zejména v konkurenci, jaké musí čelit malá země ve středu Evropy. 

Psáno pro Lidové noviny

Autor článku

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako český a ekonomický redaktor česko-anglického měsíčníku The Prague Tribune. V roce 2000 spoluzaložil a do roku 2004 řídil server Peníze.cz. V létě 2004 se stal náměstkem ministra financí s odpovědností za finanční trhy, Evropskou unii a mezinárodní vztahy, byl prvním „panem Euro“ v ČR. Od roku 2007 byl spolumajitelem finančněporadenské firmy Partners, od prosince 2010 se opět z pozice vydavatele věnoval serveru Peníze.cz. Rok 2012 strávil na otcovské dovolené se svými dětmi a od listopadu 2012 žije se svou rodinou ve Washingtonu, kde působí jako hlavní expert Světové banky pro ochranu spotřebitele na finančním trhu, finanční vzdělávání a dohled nad prodejem finančních služeb. Rád cestuje a poslouchá klasickou hudbu, pije dobré červené víno a volné chvíle tráví nejraději na procházkách se svou maďarskou ohařkou nebo péčí o růže na zahradě.