Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Volební speciál: Vaše peníze. Jak s nimi chtějí hospodařit Jana Bobošíková a Hlavu vzhůru

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
13. 10. 2013

Poslední víkend tohoto měsíce se vydáme k volebním urnám. V předvolebním dotazníku zkoumáme ekonomické postoje kandidujících stran. Dnes jsme se ptali Jany Bobošíkové z volebního bloku Hlavu vzhůru.

Volební speciál: Vaše peníze. Jak s nimi chtějí hospodařit Jana Bobošíková a Hlavu vzhůru

Naše redakce se rozhodla proklepnout zástupce dvanácti partají, které mají podle předvolebních průzkumů společností STEM/MARK, Median, SC&C, SANEP a CVVM nejvyšší stranické preference a šance – ovšem nejde jen o šance na křesla, ale také o šance na tučné příspěvky do stranických pokladen. Strany, které projdou branou Parlamentu dostávají deset milionů ročně na svou činnost, přes osm set tisíc ročně za každého poslance, ale to není všechno: roční příspěvek na činnost dostanou – ve výši od šesti milionů –, už partaje, jejichž volební zisk bude aspoň tři procenta. A zanedbatelný není ani jednorázový zisk stran, které dostanou aspoň jeden a půl procenta hlasů: ty za každý hlas obdrží rovných sto korun. 

Odhlédněme ale klidně od těchto částek, jakkoli to nejsou drobné. Strany, které mají své zástupce v parlamentu totiž rozhodují o řádově odlišných penězích – o státním rozpočtu. Budou brát? Budou dávat? Komu, jak, proč? 

Svých dvacet otázek jsme kladli tak, aby na ně šlo odpovědět prostým ano nebo ne, ale samozřejmě jsme po respondentech také chtěli, aby své stanovisko v pár větách vysvětlili. Názory vůdčích představitelů vybraných politických stran vám budeme představovat podle čísel, která jim byla pro tyto volby vylosována.

Jana Bobošíková, předsedkyně a lídryně volebního bloku Hlavu vzhůru

1. Věříte, že státní pobídky můžou být motorem ekonomického růstu?

Ne. Obecně jsme jako konzervativně liberální strana proti tomu, aby stát rozhýbával ekonomiku. Neumí to totiž udělat jinak než tím, že někomu vezme peníze a dá je někomu jinému. Ať už přímo, či formou nějaké výhody. Výjimkou jsou například infrastrukturní investice, které tak jako tak realizuje. Zvláště v době krize mohou takové investice krátkodobě pomoci. Nejsou však samospasitelné a rozhodně odmítáme jednostrannou orientaci na infrastrukturu na úkor například investic do vzdělání, vědy a inovací, které přinášejí trvalý efekt.

2. Věříte v pozitivní dopady pozitivní diskriminace?

Ne, jsme proti jakékoli diskriminaci bez ohledu na to, jaký má přívlastek. Jsme pro narovnávání příležitostí.

3. Měl by být zaveden zákon o vyrovnaném státním rozpočtu?

Ano. Respektive zákon, který zakáže strukturální deficit, umožní pouze malý deficit v čase recese a bude povinně přebytkový v čase vysokého růstu.

4. Mělo by Česko v dohledné době přijmout euro?

Ne. Chceme jednat o tom, aby Česká republika byla vyvázána z povinnosti přijmout euro. Stejně jako to má Velká Británie. Ale i Švédsko, které má povinnost euro přijmout a splňuje podmínky, se nechce vzdát své koruny.

5. Jste pro progresivní zdanění příjmů?

Ne. Jsme naopak pro skutečně rovnou daň. Dnes máme sice rovnou sazbu, ale ve skutečnosti jsou odváděné daně do jisté výše příjmu progresivní, u vysokých příjmů dokonce degresivní.

6. Souhlasíte se speciální daní pro určitá odvětví, například banky, pojišťovny nebo telefonní operátory?

Ne. Daňová soustava musí být jednoduchá a spravedlivá. Nesmí křivit trh. 

7. Jste pro jednotnou sazbu DPH? Jaká by byla ideální sazba (ideální sazby) podle vás?

Ne. Za současné rozpočtové situace by to nutně vedlo ke zdražení nutného zboží, zejména potravin, jež by více zasáhlo nízkopříjmové skupiny. Naopak bychom chtěli zvýšenou sazbu snížit z 21 na 20 procent.

8. Jste pro společné zdanění manželů?

Ne. Při rovné dani ztrácí smysl.

9. Souhlasil byste s legalizací švarcsystému?

Ano. Každý si může svobodně vybrat, jakou formu získávání příjmu preferuje, a stát by neměl určovat, které práce lze a které nelze vykonávat na živnostenský list.

10. Zvýšil byste živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění? Pokud ano, tak o kolik?

Ne. Nižší zdanění je vykoupeno větší mírou rizika. Ale chtěli bychom snížit odvody u zaměstnanců, cena práce je u nás jedna z nejvyšších v Evropské unii.

11. Jste pro další privatizaci státních podniků, například pošty, drah, lesů?

Ano. Například státní lesy či dráhy mají velký podíl na nemravném financování politiky.

12. Jste pro povinnost vstoupit do druhého pilíře důchodového systému?

Ne. Napřed je třeba hře formovat první pilíř, aby byl dlouhodobě ufinancovatelný. A zároveň lidi připravit na to, že státní důchod bude v budoucnu pokrývat jen nejnutnější potřeby a bude nutné si soukromě „přispořovat“.

13. Měla by být zavedena absolutní hranice pro vstup do důchodu? Kolik let by měla být hranice, nad kterou už by důchodový věk neměl růst?

Ne. Naopak, je třeba, aby tato hranice rostla přímo úměrně zvyšujícímu se věku dožití. To je zcela základní penzijní aritmetika – dopočítávání do jedné.

14. Jste pro zavedení zvýhodněných či bezúročných půjček pro rodiny s dětmi?

Ne. Jsme pro zvýšení odpočtu na děti. Chceme snížit daně a ponechat rodinám více peněz v kapse. Ne jim usnadnit zadlužování.

15. Jste pro zákonné omezení horní hranice RPSN u půjček? Pokud ano, v jaké výši?

Ne. Pokud jde o lichváře, nelze neúčinnou sociální politiku suplovat podobnými příkazy. Ostatně by to vedlo pouze k nárůstu objemu černých půjček.

16. Souhlasíte regulačními poplatky u lékaře, na pohotovosti a za pobyt v nemocnici?

Ano. Poplatky se osvědčily, přinesly nemocnicím miliardy a další miliardy ušetřily. Tyto peníze pak lze investovat do nákladné péče.

17. Souhlasíte se zavedením placených nadstandardů ve zdravotnictví?

Ano. Za prvé jde o rozšíření svobody pacientů. Za druhé to umožní, aby ten, kdo chce lepší sádru či plombu, platil jen rozdíl, nikoli plnou cenu nadstandardní péče.

18. Měl by stát absolventům škol automaticky zajišťovat pracovní místo nebo další vzdělávací a rekvalifikační kurzy?

Ne. Ale sociální odvody by měly zvýhodnit jejich zaměstnávání. Zaměstnanec bez praxe je totiž pro zaměstnavatele de facto náklad navíc.

19. Měly by být vklady v bankách, kampeličkách a stavebních spořitelnách nadále stoprocentně jištěné Fondem pojištění vkladů? (Alternativou je zavedení spoluúčasti klienta.)

Ne. Stoprocentní jistota neexistuje. Rozumná míra spoluúčasti na riziku by vedla k odpovědnějšímu nakládání s penězi.

20. Měla by být minimální mzda aspoň deset tisíc korun, případně víc?

Ne. Institut minimální mzdy pokládáme za zbytečný. V případě přílišného zvyšování pak za škodlivý.

Dosud odpovídali:

V pondělí Martin Kuba a ODS

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

daň z příjmůdanědphekonomikahlavu vzhůrujana bobošíkovástátní rozpočetvolbyvolební dotazník 2013
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo